Vraťte stromy na zemědělskou půdu, doporučuje zemědělcům odborník

Intenzivní průmyslové zemědělství neprospívá krajině, je třeba jej změnit, uvádí odborník z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze Radim Kotrba. Doporučuje návrat stromů na zemědělskou půdu, například nové sady, ve kterých by se mohla pást hospodářská zvířata. Dřeviny podle něj pomůžou mírnějšímu mikroklimatu, protože zmírňují proudění vzduchu a zároveň chrání půdu před vysušováním nebo odplavováním při přívalových deštích.

"V současnosti Evropská komise představila, co očekává od zemědělství po roce 2020, a signál je zřejmý. Sice by se neměla snížit produkce, ale zemědělství by mělo více plnit řadu mimoprodukčních funkcí souvisejících i s ochranou životního prostředí. To agrolesnické systémy naplňují ve všech směrech mnohem lépe než průmyslové využívání krajiny k produkčním účelům, které nyní v České republice většinově praktikujeme," řekl Kotrba. Podle něj agrolesnické systémy dlouhodobě přináší větší produkci z jednotky plochy.

Pro české zemědělství by mělo být v letech 2021 až 2027 z rozpočtu Evropské unie k dispozici 7,7 miliardy eur (zhruba 199 miliard Kč). V nynějším sedmiletém období by podle údajů českého ministerstva zemědělství z roku 2013 mělo mít české zemědělství možnost získat na dotacích z EU až 8,2 miliardy eur.

Na velkých půdních celcích se podle Kotrby můžou střídat linie dřevin, v mezipásu pak pěstovat polní plodiny nebo zelenina, aby se mohly bez omezení využívat velké zemědělské stroje. "Linie jsou orientovány většinou severojižním směrem, aby sluneční paprsky v průběhu dne dopadaly na plochy pod dřevinami rovnoměrně. Dřeviny mohou být i po okraji těchto ploch, což dnes splňují třeba pásy mezi silnicemi a polem. "V propojení se živočišnou výrobou se jedná například o zatravněné vysokokmenné sady, které spásají chovaná zvířata a které jsou tradiční třeba v Bílých Karpatech, nebo je dnes využívá řada ekologických zemědělců," dodal.

Do agrolesnických systémů pak podle něj spadají i venkovské zahrady, kde se pod ovocnými stromy pěstuje zelenina nebo se chovají zvířata.

"Tyto tradiční systémy se využívaly na zemědělské půdě až do poloviny 19. století, ale s nástupem industrializace se na ně postupně zapomínalo. Strom do středoevropské krajiny za minimálně posledních 10.000 let spojených se zemědělstvím patřil, jeho zastoupení ovlivnil jen člověk. Vše završila socialistická kolektivizace a zcelování," dodal akademik. Krajina bez dřevin je podle něj více zranitelná.

Teploty v Česku v posledním měsíci připomínaly začátek letních prázdnin. Počasí je tak o 40 dní napřed a odpovídá klimatu v Maďarsku. Posunutá je i sklizeň ovoce. Asi o měsíc dřív než loni roztálo v Krkonoších sněhové pole, kde bývá sníh na české straně hor nejdéle.

Autor: ČTK