Vstup do EU: otázky a odpovědi

* Můžete vysvětlit, na jakých principech funguje regionální politika EU?

Evropská regionální politika je skutečnou společnou politikou založenou na principu finanční solidarity. Umožňuje převádět do nejméně vyspělých regionů více než 35 % rozpočtu unie, který je tvořen především z příspěvků nejbohatších členských států. Tento přístup jednak přímo pomáhá regionům, které jsou příjemci takto převáděných prostředků, jednak je nepřímo ku prospěchu i těm členským státům, které do rozpočtu unie více přispívají, než z něho čerpají. Jejich podniky mohou totiž těžit z velkých investičních příležitostí a z převodů ekonomického a technologického know-how, a to především v oblastech, kde se určité typy hospodářských činností dosud nezačaly rozvíjet. Regionální politika umožňuje všem regionům podílet se na zvyšování konkurenceschopnosti Evropské unie. Od počátku roku 2000 se evropská regionální politika také aktivně podílí na zajišťování hospodářského rozvoje v zemích, které žádají o členství v unii. V této souvislosti byla v deseti zemích střední a východní Evropy už realizována řada projektů a opatření v oblasti ochrany životního prostředí a rozvoje dopravních sítí.

* Kolik euroregionů existuje v ČR a co je jejich cílem?

Euroregiony jsou území zasahující do dvou či tří států, která vykazují na základě své geografické blízkosti kulturní, hospodářskou a mnohdy i historickou spojitost překračující státní hranice. Jsou to dobrovolná sdružení měst a obcí daného regionu rozděleného státní hranicí. V ČR existuje v současnosti 13 euroregionů. Jejich společným cílem je překonávat nevýhody jejich periferního postavení a vytvořit z příhraničních oblastí prosperující a atraktivní místo pro život zdejších lidí. Koncepce euroregionů je založena na poznatku, že sousedící regiony mají často podobné zájmy a problémy, i když patří různým státům. Děje se tak prostřednictvím četných přeshraničních projektů, často spolufinancovaných z fondu PHARE. K nejznámějším euroregionům zasahujícím na území ČR patří Euroregion Nisa/Nysa/Neisse, který se rozkládá na česko-polsko-německém trojmezí.

* Jakou pomoc regionům kandidátských zemí poskytuje Evropská unie? Na co je určena pomoc z fondů Phare, SAPARD a ISPA?

EU poskytuje pomoc zemím ze střední a východní Evropy, které mají zájem vstoupit do unie, a to: Bulharsku, ČR, Estonsku, Maďarsku, Lotyšsku, Litvě, Polsku, Rumunsku, Slovensku a Slovinsku. Unie k tomu využívá tři programy. Nejstarším z nich je program PHARE, jenž je určen na zlepšování práce institucí, správních orgánů a veřejných úřadů, které mají zajistit uplatňování legislativy unie, dále na pomoc investicím do sociální a hospodářské sféry (infrastruktura, podnikání, sociální opatření). Druhým programem je SAPARD (Speciální předvstupní program pro zemědělství a rozvoj venkova), který podporuje snahy kandidátských zemí o připojení ke Společné zemědělské politice EU. Program zahrnuje škálu opatření zaměřených na úpravu zemědělských struktur, na kvalitu potravin a ochranu spotřebitelů, na rozvoj venkova, na ochranu životního prostředí a na technickou pomoc. Třetím programem je ISPA (Nástroj předvstupních strukturálních politik). Tento fond se podílí na financování velkých investičních celků v oblasti ochrany životního prostředí a budování dopravních sítí v kandidátských zemích. Finanční prostředky z výše uvedených fondů čerpá ČR od roku 2000 do doby, než vstoupíme do EU.

* Kolik peněz získala ČR z programu Phare a kam tyto prostředky směřovaly?

Program PHARE probíhá od roku 1990. V letech 1993 až 2001 získala ČR v rámci programu kolem 19,3 mld. Kč. Nejvíce finančních prostředků v těchto letech směřovalo do přeshraniční spolupráce (6,75 mld. Kč), dopravy (2,17 mld. Kč) a do investic do regionálního rozvoje (1,66 mld. Kč). V letošním roce bude program PHARE zaměřen zejména na investiční projekty v oblasti hospodářské a sociální soudružnosti s rozpočtem více než 2,5 mld. Kč. Mimo tento rozpočet je vyčleněno pro období let 2002 až 2003 okolo 579,5 mil. Kč pro projekty přeshraniční spolupráce s Německem, Rakouskem a Polskem.

* Jak je program SAPARD v ČR spravován?

Za zavedení a využívání programu SAPARD (Speciální předvstupní program pro zemědělství a rozvoj venkova) jsou v ČR odpovědné ministerstvo zemědělství, ministerstvo po místní rozvoj a ministerstvo financí. Řízením programu je pověřena Agentura SAPARD při Ministerstvu zemědělství ČR. Tato agentura má společně se svými sedmi regionálními pracovišti na starosti mimo jiné výběr projektů a alokaci finančních prostředků.

* Jak velký finanční příspěvek je možné získat na projekt spadající do programu ISPA?

Fond ISPA hradí až 75 % nákladů projektů, které splňují podmínky pro financování z prostředků EU a které souvisejí s projekty na ochranu a tvorbu životního prostředí a budování dopravní infrastruktury. Na každý projekt se při podpisu memoranda o financování vyčleňuje jen část možné sumy - prostředky, které zbývají do schváleného maxima, uvolňuje Evropská komise až podle toho, s jakým úspěchem bude postupovat realizace projektu. Veškeré prostředky, s nimiž ISPA disponuje, mají povahu grantů a nemusí se splácet.

* Z jakého fondu nám věnovala EU finanční prostředky na odstranění následků ničivé povodně v roce 2002?

ČR podepsala koncem loňského roku dohodu o udělení grantu ve výši okolo 4 mld. Kč na záležitosti vztahující se k srpnovým povodním. EU poskytuje tento grant v rámci nového Fondu solidarity EU a umožnila nám financovat opatření přijatá Českou republikou ve vztahu k povodním. Mimo tuto částku nám EU poskytla pomoc ve výši 1 mld. korun, kterou unie uvolnila již v říjnu 2002 v rámci svých programů PHARE a ISPA. Fond solidarity EU byl založen po povodních v srpnu 2002 jako nový finanční nástroj unie umožňující poskytnout současným i budoucím členským státům podporu při mimořádných událostech a pomoci jim vyrovnat se s náklady vzniklými při likvidaci následků rozsáhlých přírodních katastrof.

* K jakému účelu byl Evropskou unií založen fond solidarity?

Fond soudržnosti (Kohezní fond) byl založen v roce 1993. Přispívá na projekty z oblasti životního prostředí a dopravní infrastruktury. Je určen výlučně nejchudším zemím společenství. Jeho úkolem je zmenšit rozdíly mezi národními ekonomikami EU.

* Jaké finanční nástroje na podporu regionů existují v EU?

Pro podporu regionů má EU čtyři finanční nástroje. Jde o: Evropský sociální fond (ESF), jenž byl vytvořen Římskými smlouvami v roce 1957. Evropský zemědělský záruční a podpůrný fond (EAGGF, podpůrná část), část podpůrná byla založena v roce 1962 a v roce 1964 se z něho vyčlenila část. Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) byl založen v roce 1975 a Finanční nástroj pro řízení rybolovu (FIFG) v roce 1993.

* Co se stane s euroregiony po vstupu ČR do EU?

Euroregiony budou existovat i nadále. Jejich spolupráce bude v důsledku pokročilé integrace a předpokládaného zrušení hraničních kontrol ještě intenzivnější. Česká strana bude pak dostávat finanční podporu též z Evropského fondu regionálního rozvoje, protože program PHARE CBC se vstupem skončí.

* Kam směřují peníze ze strukturálních fondů a Kohezního fondu?

Strukturální fondy a Kohezní fond představují část strukturální politiky EU. Ta má za cíl omezit rozdíly v podmínkách pro rozvoj mezi rozdílnými regiony a členskými státy a tím podpořit hospodářskou a sociální soudržnost. V letech 1994-1999 bylo na strukturální pomoc vynaloženo 208 mld. eur, tj. zhruba 35 % z celkového rozpočtu EU. Pro období 2000 až 2006 se počítá s nárůstem pomoci na 213 mld. eur.