Vstup Maďarska do EU je ohrožen

Spor mezi maďarskými politiky se vede i o datum referenda o vstupu do unie.

Maďarský vstup do Evropské unie může zkomplikovat spor vlády a opozice o změnu ústavy, i když je členství v unii prioritou všech parlamentních stran.

Podmínkou vstupu je novelizace ústavy, kterou musí parlament schválit dvoutřetinovou většinou, čili i hlasy opozice. Změny převedou některé pravomoci na evropské orgány, umožní volby do evropských institucí a nadřadí unijní právo domácímu.

Podle průzkumu agentury Medián z poloviny října by se plánovaného referenda o vstupu do unie zúčastnilo 78 procent voličů a 75 procent z nich by hlasovalo pro vstup.

Až donedávna se nezdálo, že by v této věci mohly vzniknout jakékoli potíže. Bývalý premiér Viktor Orbán však v polovině září na jednom mítinku prohlásil, že poslanci jeho strany FIDESZ odhlasují ústavní změny pouze tehdy, bude-li současná vláda pokračovat v několika stěžejních bodech ekonomického programu jeho vlády: Velké státní zakázky bude udělovat pouze maďarským podnikům a bude je podporovat, dorovná domácí mzdy unijním a bude dál podporovat soukromé zemědělce podle vzoru předchozí vlády. "Jestli tyto podmínky nesplní, změnu ústavy nepodpoříme," řekl Orbán.

Postup Orbánovy vlády v těchto oblastech vyvolal kritiku už dříve. Tvrdilo se, že vyhovuje hlavně úzkým ekonomickým skupinám napojeným na Orbánovu stranu, jinak je neúčinná a vypočtená na propagandistický efekt.

Vládní politici označili tyto požadavky za vydírání. "Pro Viktora Orbána je důležitější zajištění klientely FIDESZ než vstup Maďarska do Evropské unie. To považuji od bývalého premiéra za šokující," reagoval ministr zahraničí současné levicové vlády László Kovács. Od Orbánových požadavků se distancovala i menší opoziční strana Maďarské demokratické fórum.

Později Orbán svá slova poněkud zjemnil. "Maďarsko nemůže zůstat mimo unii," řekl na konci září ve Vídni. I tady se ale vyhnul odpovědi na otázku, jestli v případě nesplnění požadavků navrhne svým přívržencům hlasovat proti vstupu. Jiní představitelé FIDESZ zdůrazňují, že neodmítají vstup jako takový, pouze vstup za nevhodných podmínek.

Další krize nastala, když vláda 15. října předložila parlamentu konkrétní znění ústavních změn a tento text obsahoval i návrh termínu plánovaného referenda o vstupu do unie, kterým byl 15. březen, den nejvýznamnějšího národního svátku. "Význam tohoto dne odpovídá významu historického kroku, jakým je vstup do unie," odůvodnil volbu termínu premiér Péter Medgyessy.

Opozice ale toto datum odmítla jako předčasné. "Text smlouvy o připojení bude znám nejdříve v dubnu a občané by před hlasováním měli přesně vědět, co obsahuje," nesouhlasí poslanec FIDESZ a člen evropského konventu József Szájer. Opozice se rovněž odmítla účastnit konzultací o novelizaci ústavy s odůvodněním, že text dostala příliš pozdě a že ten obsahuje nepatřičné věci jako právě termín referenda. "Nemohli to dostat pozdě, o změnách se jedná léta," oponuje předkladatel textu ministr spravedlnosti Péter Bárándy.

V Maďarsku tak nastává patová situace, změna ústavy přitom musí být schválena do konce letošního roku. "Opozice bude muset nakonec prostě říci ano nebo ne," tvrdí ministr zahraničí Kovács, který v případě neschválení novelizace pohrozil předčasnými volbami. Maďarsko je jedinou postkomunistickou zemí, kde se od roku 1989 nikdy předčasné volby nekonaly, každá vláda řádně vyplnila své čtyřleté volební období.

Postoj k EU mohl být jednou z příčin volebního fiaska FIDESZ v nedělních komunálních volbách. Samotní socialisté získali většinu v patnácti z devatenácti župních zastupitelstev. Kvůli výsledku komunálních voleb by se tak mohla zatřást i dosud nezpochybnitelná pozice Viktora Orbána.