Východní Evropa letos zpomalí růst

Analytici EBRD považují vývoj státních financí v České republice za "zvláště obtížný"

Za naléhavě nutné považuje Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), aby se v České republice snížily běžné výdaje a vládní finance se dostaly do udržitelnější polohy. Vyplývá to ze zprávy o transformaci v zemích střední a východní Evropy, která byla zveřejněna při včerejším zahájení výročního zasedání EBRD v Londýně. Česká vláda musí odstranit administrativní překážky, které brání efektivní restrukturalizaci místních podniků, domnívá se banka, podle níž české podniky ve svém výkonu stále zaostávají za společnostmi s většinovým zahraničním kapitálem.

V pasáži věnované odhadu ekonomického vývoje v České republice EBRD uvádí, že růst hrubého domácího produktu bude letos činit 3,5 procenta a průměrná roční inflace měřená indexem spotřebitelských cen dosáhne 4,6 procenta. Investice do ČR by měly nadále růst, a to z loňských 4,5 miliardy na šest miliard USD. Reformní ekonomiky podle EBRD sice i letos dále porostou, avšak již pomalejším tempem, což se zvláště markantně projeví v postsovětském prostoru. Hospodářský růst v celém regionu - čítajícím 27 států - by se měl zpomalit z loňských průměrných 5,4 procenta na 3,7 procenta v letošním roce.

Země střední a východní Evropy jsou podle názoru prezidenta EBRD Jeana Lemierre na správné cestě do Evropské unie. V rozhovoru pro německý Handelsblatt zdůraznil, že kandidáti docílili velkého pokroku v ekonomické oblasti a mohou počítat s dalšími přímými investicemi. Obavu Bruselu, že právě přímých investic by mohlo časem ubývat, což by ovlivnilo platební bilance těchto zemí, Lemierre nesdílí.

Banka založená před deseti lety s cílem podpořit transformaci v zemích střední a východní Evropy, hodlá u této své orientace setrvat. V příštích zhruba pěti letech však chce daleko větší pozornost upřít k balkánskému regionu a státům bývalého Sovětského svazu. Jsou to tedy ona teritoria, kam si soukromí investoři zatím moc netroufají. Příkladem je Rusko, kde míní EBRD zaměřit větší pozornost na malé a střední podniky. Banka by se ráda zapojila i do větších projektů, problém je ovšem ve stále nedostatečné transparentnosti tamních financí. EBRD také několikrát odmítla financovat projekty v Rusku, úvěr od ní mimo jiné nedostal ani Gazprom. Strop půjček pro Společenství nezávislých států letos dosáhne 2,5 miliardy eur po 1,7 miliardy loni. Ve vztahu k Jugoslávii předpokládá banka eventuální prominutí části dluhu, který dnes činí 12 miliard dolarů.