Vyjednávání Bulharska o vstupu do Evropské unie se komplikuje

Od začátku irácké krize platí Bulharsko za jednoho z nejvěrnějších spojenců USA na evropském kontinentě. Proamerický postoj tamní vlády však má i svá úskalí. Devítimiliónové zemi sice otevírá brány Severoatlantické aliance, ale může zkomplikovat její vstup do Evropské unie.

O Iráku, euroatlantických strukturách, ale i bilaterálních záležitostech jednal včera v Sofii také ministr zahraničí Cyril Svoboda. "Pohled Bulharska a Česka (na válku v Iráku) je podobný. Téměř neexistují rozdíly," prohlásil po skončení rozhovorů se svým bulharským protějškem Solomonem Passym.

Sofie nabídla USA jednu základnu a minulý pátek podepsala s Washingtonem smlouvu, že do krizové oblasti vyšle chemickou jednotku s devadesáti sedmi speciálně vycvičenými vojáky. O místě, kde budou působit, zatím vláda nechce mluvit. Místní média ale tvrdí: Naši vojáci už brzy odjedou do Jordánska.

Na proamerické hlasy ze Sofie nejostřeji zareagoval francouzský prezident Jacques Chirac. Na únorovém summitu EU o Iráku Bulhary a Rumuny označil za nezodpovědné.

V podobném duchu se vyjádřil i komisař pro rozšíření Günter Verheugen, když před necelým měsícem prohlásil, že je bulharským a rumunským postojem k Iráku "zklamán". Podpora Bukurešti a Sofie USA však podle něj neohrozí vstup obou zemí do EU.

Ministryně pro evropské záležitosti Meglena Kunevová před týdnem připustila, že sofijští diplomaté zřejmě neukončí rozhovory o vstupu do EU tak, jak si předsevzali. Všech 31 kapitol chtělo Bulharsko uzavřít do května 2004.

"Došlo ke zpomalení při přijímání důležitých návrhů zákonů vládou," vysvětluje zpoždění Kunevová. Důvod? Na řadě jsou obtížné otázky, a hledání kompromisů tak zabere více času.

Bulharům zbývá uzavřít ještě osm vyjednávacích kapitol. Podle Evropské komise musí Sofie co nejrychleji dokončit reformu soudnictví a veřejné správy a ozdravit ekonomiku. Jedině tak má šanci splnit svůj hlavní zahraničněpolitický cíl a připojit se k EU už v roce 2007.

Nadějněji to zatím vypadá se začleněním Bulharska do Severoatlantické aliance. Přijetí je podle Spojených států jen otázkou času. Už před válkou v Iráku Washington naznačil, že rozhodující bude, jak se bulharští politici zachovají během irácké krize. Pozvánku do aliance dostala Sofie spolu s dalšími šesti východoevropskými státy loni v listopadu na summitu NATO v Praze.

Praha vstup Bulharska do aliance ani do unie podle ministra zahraničí blokovat nehodlá. "Česká republika bude vždy podporovat cestu Bulharska do euroatlantického prostoru. A to nejen do NATO, ale i do EU," řekl v Sofii Svoboda.

Praha má podle Svobody velký zájem v Bulharsku investovat. "Jsme připraveni uzavřít též dohodu týkající se telekomunikací a pošt, utajovaných informací a sociální oblasti," prohlásil ministr.