Výnosy obilí a řepky na jižní Moravě se blíží špatnému roku 2012

Jihomoravští zemědělci už mají sklizenou třetinu obilovin a přes 40 procent řepky. Výnosy jsou kvůli květnovému a červnovému suchu výrazně nižší než loni a leckde se blíží katastrofálnímu roku 2012. Nejpostiženější jsou sedláci na Znojemsku, kde za první půlrok spadlo jen přes 100 milimetrů srážek a zasychá i kukuřice. Nyní se agronomové a vedoucí podniků navzájem radí a uvažují, že ji budou někde i zaorávat, vyplývá z odpovědí oslovených zemědělců.

Právě kukuřice jako významná tržní plodina může způsobit, že ztráty budou ještě větší než v roce 2012. Tehdy totiž včas zapršelo, aby kukuřice dobře rostla. Letos se může stát, že nebude pořádně nic.

V posledních týdnech byla postižená de facto celá jižní Morava velmi výrazným a v některých místech extrémním suchem podle projektu Intersucho. Zatímco minulý týden v části kraje poměrně intenzivně pršelo, na Znojemsku sucho přetrvává. "Stále vzhlížíme k nebi a přejeme si, aby aspoň něco spadlo," řekl ředitel Pomony Těšetice Ivo Pokorný.

Déšť totiž obilí i kukuřici minulý týden a především v sobotu pomohl. "Rostliny se vzchopily a zrno se může víc nalít. Díky dešťům minulý týden to nevypadá tak hrozně," řekl ČTK předseda Agrospolu z Knínic u Boskovic Ladislav Menšík. Výnosy jsou sice nižší než v předchozích letech, ale zdaleka ne katastrofální jako na Znojemsku.

Na severu kraje nemuseli začít sklízet ani s předstihem jako na jihu, aby se zabránilo úplnému uschnutí. "Nejvíce je nedostatek vody vidět na vojtěšce. Kde voda chybí, má rostlina jen deset až 12 centimetrů, kde voda je, jsou rostliny i dvojnásobné. Proto zdaleka nesklidíme tolik krmení pro zvířata, jak jsme předpokládali. Někde ani nesečeme, jak jsou rostliny malé," řekl Menšík.

Na Znojemsku už mají leckde obilí posečené, výnosy u pšenice jsou mezi dvěma až čtyřmi tunami, u ječmene mezi třemi a čtyřmi tunami. U řepky je to do 2,2 tuny. "Před pěti lety to bylo 1,9 tuny," připomněl katastrofální neúrodu Pokorný.

Zatímco situace nedošla k tomu, že by bylo potřeba nějaké obilí či řepku zaorat, u kukuřice to hrozí. "Je to problém písčitějších půd, kde voda rychle odteče," řekl Pokorný. Mnohde půjde zaschlou kukuřici sklidit už jen jako nepříliš výživné krmivo pro krávy.

Přibývají také požáry, kterých se na polích objeví v kraji při sklizni několik denně. "Stačí, aby kombajn zavadil o kámen a půda je tak proschlá, že vítr jiskru rychle rozfouká. My jsme takhle přišli o úrodu za 1,6 milionu korun. Někteří zemědělci pojištění proti požárům jsou, někteří ne," doplnil Pokorný.

Výraznou naději meteorologové pro jihomoravské sedláky nemají. Tento týden se mají teploty dostat na tropické hodnoty a srážky se očekávají spíše při bouřkách, tedy žádné plošné srážky. Může se tedy stát, že některé katastry zůstanou opět bez deště.