Vyplatí se časný odstav selat?

Zkrácením doby kojení z 28 na 21 dní dochází k prodloužení časového intervalu od odstavu do nástupu říje o téměř jeden den, to platí jak pro prvničky, tak i pro starší prasnice. U service periody (interval od porodu do zabřeznutí) došlo k prodloužení o téměř 3,5 dne. Kromě toho dochází k nežádoucímu rozložení nástupu říje u prasnic, které porodily současně, do delšího časového období. Tím se stává obtížnějším aplikovat u jednotlivých skupin prasnic metodu simultánní inseminace a porodů. Při zkrácení doby kojení pod 24 dní hrozí nebezpečí, že u prasnic nedojde ke komplexní involuci dělohy, což může negativně ovlivnit následnou březost a plodnost.

Podíl neříjících se prasnic při časném odstavu stoupl a zároveň došlo ke nepatrnému snížení velikosti v následujícím vrhu selat. Rozhodujícím parametrem pro stanovení užitkovosti v chovu prasnic je počet odstavených selat na prasnici za rok. Tuto hodnotu ovlivňuje vedle velikosti vrhu a délky mezidobí rozhodující měrou procento ztrát selat. Při 4týdenním kojení bylo zaznamenáno nižší procento ztrát selat v porovnání se zkráceným odstavem. Po zhodnocení všech parametrů vyplynulo, že zkrácením období mléčné výživy u selat ze 4 na 3 týdny vedlo ke snížení počtu odstavených selat na prasnici za rok.Ekonomické výhody zkrácení doby kojení o jeden týden jsou díky lehce redukovaným nákladům na krmiva pro prasnice a nižší potřebě investic v oblasti porodny většinou na druhé straně vykompenzovány zvýšenými náklady na opakované inseminace a vyššími náklady na uspokojení vyšších nároků časně odstavených selat na živiny a hygienické podmínky v odchovně.

Tisk

Další články v kategorii Zemědělství

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info