Vyprahlý Katar do zemědělství investuje miliony. Ve své poušti chce začít pěstovat ve velkém

Na devadesát procent všech potravin musí Katar dovážet ze zahraničí. A to i přesto, že v současnosti se na jeho území pěstuje už na 1400 farmách. V příštích letech chce proto jejich počet zdvojnásobit a dál plánuje skupovat zemědělskou půdu v Africe, Jižní Americe i v Evropě.Díky nerostnému bohatství patří průměrný příjem obyvatel Kataru mezi nejvyšší na světě.

Emirát ležící v Perském zálivu proslul exportem ropy a zemního plynu, jeho emír si teď ale vytyčil nový cíl - chce, aby jeho pouštní země byla nezávislá na dodávkách potravin z okolních států.

Kvůli nedostatku srážek vládce Hamád Ibn Chalífa as-Sání v rámci zemědělského programu Hasan Food koupil půdu v Súdánu i v Austrálii. I tak ale musí nechávat 90 procent všech potravin dovážet.

Jeho vláda chce proto další stovky milionů dolarů investovat do projektů v Keni, Argentině, Brazílii, Turecku či Ukrajině, vypočítává agentura Reuters. A chtěla by začít ve velkém pěstovat také přímo v Kataru.

Ještě letos by korunní princ Šajch Tamím bin Hamád bin Chalífa al-Sání měl podepsat dokument ustanovující záchranný potravinový program Kataru (QNFSP), což považuje za "jednu z nejnaléhavějších výzev, před kterými Katar stojí".

V současnosti je v Kataru celkem 1400 farem. Nový plán počítá až s dvojnásobným nárůstem, který by měl v budoucnu pokrýt šedesát až sedmdesát procent domácí poptávky.

"Pokud použijeme nové technologie a prosadí se efektivita systému, očekáváme, že domácí produkce snadno dosáhne šedesáti procent potřeb našeho trhu," říká ředitel fondu Fahád bin Mohammed al-Attíja.

V Kataru žije zhruba 1,7 milionu lidí, občané ale tvoří jen dvacet procent z nich. Ostatní jsou pracovníci ze zahraničí. Stejně jako další státy Perského zálivu, i tento bohatý emirát sice vlastní zásoby čítající miliardy barelů ropy, musí ale dovážet až 90 procent potravin.Záchranný potravinový program Katar chtěl spustit za dva roky. "V roce 2024 bychom měli mít už plně fungující operační systém," dodává Attíja.

Teplo a sucho Kataru

Ekonomové a odborníci v oblasti zemědělství ale už tak optimističtí nejsou. "Nemají tolik půdy, kterou by mohli využít. Většinu tvoří poušť," podotýká ekonom potravinového programu OSN Abdolreza Abbassian.

Doporučuje proto vládě, aby se soustředila spíše na investice do zemědělství v zemích s lepším klimatem. Průměrná roční teplota v Kataru je totiž přes třicet stupňů Celsia a ročně zde spadne jen okolo 74 milimetrů srážek. Orná půda vhodná na pěstování plodin navíc představuje pouhé procento z celkové rozlohy země.

Jednou ze vzorových katarských farem je Al-Sulajtínův zemědělský a průmyslový komplex (SAIC) umístěný v poušti za hranicemi metropole Douhá. Na čtyřiceti hektarech půdy zde pěstují rajčata, okurky a další zeleninu, kterou následně dodávají do hotelů a supermarketů. V roce 2001 ji založil Abdulláh Sulajtín, který říká, že díky uměle vytvořeným podmínkám dokáží ušetřit asi padesát procent vody. "A voda je v Kataru opravdu velmi důležitá," dodává jeho manažer Mahmúd Refát Šamardál.