Vyřeší spor o přímé platby pro zemědělce kompromis?

Ostrý spor o výši přímých plateb chce řešit Středisko pro výzkum evropské politiky, jeden z orgánů Evropské unie. Navrhuje snížit o pětinu základ pro výpočet přímých plateb pro zemědělce stávajících patnácti členských zemí a o to zvýšit platby nováčkům.

Znamenalo by to, že z ročního objemu 25 miliard eur (asi 750 miliard korun) přímých podpor pro stávající země by se více než pět miliard přerozdělilo na přímé platby přistupujícím kandidátským zemím. "Přímé podpory by se tak vyrovnaly. Stačí jen malé snížení na straně patnáctky, aby se vytvořil prostor pro přesun peněz novým členům, který pro ně bude více než podstatný," uvedl ředitel střediska Daniel Gros.

Podle něj a jeho spolupracovníků je to jediný způsob, jak zajistit nediskriminační prostředí na zemědělském trhu Evropské unie po rozšíření. "Od začátku by tak kandidátské státy získaly část potřebných přímých podpor a po roce 2007 by se toto procento dále zvyšovalo při souběžném snižování plateb dosavadním členským státům," dodal Gros.

Tuzemští zemědělci vstřícnost vítají a věří , že se přece jen bruselští úředníci začnou zabývat disproporcemi ve svých výpočtech. "Jen se obáváme, aby toto rozhodnotí nebylo jakýmsi klínem mezi farmáři patnáctky a zemědělci z přistupujících států. Mělo se rozumně zvažovat a počítat v Bruselu již dříve," řekl Jiří Syrový, soukromý zemědělec z Bruntálska. Pokud návrh unie přijme, bude to daleko spravedlivější. "Chápu to tak, že přímé platby pro zemědělce z nových členských zemí by postupně stoupaly, zatímco příjmy dosavadních členů by klesaly," dodal Syrový.

Tento návrh chtějí zástupci střediska prosadit. "Přerozdělování podpor by trvalo tak dlouho, až by se sešly na ideální úrovni, kdy by nepřekračovaly zmíněných 25 miliard eur," dodal na vysvětlenou Gros.