Výsledky sklizně na Hané jsou příznivé

Podzimní práce na polích zproblematizovalo deštivé počasí.

Letošní sklizeň na Hané byla částečně poznamenaná nepříznivým počasím. Přesto z hlediska objemu sklizeného zrna jsou výsledky příznivé. "U pšenice i u jarního ječmene jsou výnosy druhé nejlepší v posledních deseti letech," sdělil našemu listu Roman Beneš, ředitel prostějovské okresní agrární komory. Okresní průměr hektarových výnosů ozimé pšenice překročil šest tun z hektaru, u jarního ječmene to bylo o necelou tunu méně. Žně se letos protáhly na zhruba půldruhého měsíce. Chyběla potřebná technika, protože sklizeň v nížinách i ve vyšších oblastech se překrývala.

Velice příznivým signálem pro prvovýrobce byla skutečnost, že cenu za sladovnický ječmen znali ještě před sklizní. To je důvod, proč jsou již ječmeny ve skladech sladařských firem. Beneš označuje letošní kvalitu sladovnických ječmenů za dobrou a tvrdí, že je předpoklad vyrobit kvalitní slad z domácích surovin. Výkupní ceny za ječmen se pohybovaly od 4200 do 4400 korun za tunu.

"U pšenice je situace opačná, na stanovení intervenční ceny se čeká každým dnem, a proto zemědělci s prodejem nespěchají," řekl ředitel. K cenám doplnil, že nákladovost výroby pšenice je vyšší než u ječmene, a není tedy důvod, aby cena nejkvalitnější pšenice byla pod čtyřmi tisíci korun za tunu. Kvalita potravinářských pšenic byla nižší v důsledku dešťů ve druhé polovině sklizně. "Nelze však říci, že mlynáři nemají o pšenici zájem. Pouze se snaží kvůli některým nižším kvalitativním parametrům stlačit cenu dolů," poznamenal Beneš.

K ceně za řepku uvedl, že se v okrese Prostějov obchodovala za velice slušných podmínek, a to nad sedm tisíc korun za tunu, což ředitel považuje za rozhodně přijatelné pro obě strany. V některých případech se obchodníci snažili cenu stlačit, ale výsledek byl takový, že nakoupili méně, než počítali. "Jednání o ceně byla velice složitá, ještě na počátku června nabízela Setuza za tunu 6300 korun a požadavky zemědělců viděla jako nereálné. Taková nabídka však neměla opodstatnění a dnes je vidět, že reálná cena řepky i pro export významně překročila sedm tisíc korun za tunu," informoval Beneš.

Podzimní práce na polích zproblematizovalo deštivé počasí. "Září téměř celé propršelo a v okrese Prostějov zemědělci stihli, až na pár zbývajících hektarů, zasít řepku," poznamenal. Podniky, které již řepku pěstovaly, zasely více a s jejím pěstováním začínají i další zemědělci. Motivem je především státní podpora při nepotravinářském využití řepky při uvádění půdy do klidu.

V případě setí ozimých ječmenů podle Beneše vhodný agrotechnický termín už propršel, a lze proto čekat, že bude zaseto méně než loni. U pšenice se podle jeho slov nyní dohání to, co bylo kvůli počasí zameškané. "Doufám, že počasí vydrží," dodal ředitel okresní agrární komory.