VÝSLEDKY VÝKRMU BROJLEROVÝCH KRÁLÍKŮ VE VZTAHU K OBSAHU LYZINU A METIONINU V KRMNÝCH SMĚSÍCH

26.09.2002 | Odborné konference

Výsledky výkrmu brojlerových králíků ve vztahu k obsahu lyzinu a metioninu v krmných směsích

The performance of broiler rabbits with relation to the content of lysine and methionine in feed mixtures

Eva TŮMOVÁ*, Věra SKŘIVANOVÁ**, Tomáš FIALA, Lukáš ZITA

*KCHPD AF ČZU; **Výzkumný ústav živočišné výroby v Uhříněvsi

Souhrn, klíčová slova

Cílem pokusu bylo zjistitvliv přídavku lyzinu a metioninu na užitkovost a složení jatečného těla brojlerových králíků po celou dobu výkrmu.

Metionin, lyzin, užitkovost, jatečná výtěžnost

Summary, keywords

The aim of the experiment was to find out the effect of lysine and methionine content on performance and the carcass quality and of broiler rabbits during the fattening period.

Methionine, lysine, performance, carcass quality,

Úvod

Limitujícími aminokyselinami ve výživě králíků jsou lyzin, metionin a threonin (CARABANO a kol., 2000). ZEMAN a kol. (1996) uvádějí potřebu aminokyselin pro růst v těchto hodnotách - 0,66% lyzinu a 0,4% metioninu. Potřebu lyzinu u králíků sledovali TABOADA a kol. (1994), kteří zjistili, že průměrný denní přírůstek a jatečná výtěžnost stoupají se zvyšujícím se obsahem lyzinu, avšak za hranicí 0,76% lyzinu tomu již tak nebylo. Na druhé straně rozdílné koncentrace lyzinu neovlivnily spotřebu krmiva na 1 kg přírůstku, úhyn ani proporce složení jatečného trupu.

ŠIMEK (1992) uvádí, že lyzin a sirné aminokyseliny jsou z velké části dotovány krmivy, potřeba lyzinu je 0,9% krmné směsi a u sirných aminokyselin 0,65% krmné směsi. PodleJEDLIČKY (1991) je vhodný obsah lyzinu 0,60%, 1,0% argininu a 0,90% leucinu v 1 kg směsi.

Metodika

Ve výkrmovém pokusu byl sledován růst, spotřeba krmiva a jatečná užitkovost brojlerových králíků při doplňku metioninu a lyzinu.

Do pokusu bylo zařazeno celkem 40 brojlerových králíků kombinace Hyplus ve věku 35 dnů. Pokus byl rozdělen do 4 skupin, vždy po 10 králících ve skupině. První skupina byla kontrolní, bez doplňku aminokyselin. Ve 2. skupině dostávala králíčata krmnou směs s doplňkem 0,05% MET, ve 3. skupině s doplňkem 0,10% LYS a ve 4. skupině s doplňkem 0,05% MET + 0,10% LYS po celou dobu výkrmu.

Králíci byli ustájeni v tříetážových individuálně řešených klecích a krmeni ad libitum granulovanou kompletní krmnou směsí pro výkrm králíků.

Jatečná užitkovost králíků byla posuzována na základě jatečné disekce ve věku 84 dnů. Z ukazatelů jatečné užitkovosti byla vypočtena jatečná výtěžnost.

Po skončení rozboru byl vypočten podíl jedotlivých částí trupu, poživatelných vnitřností a ledvinového tuku z jatečného trupu.

Výsledky jednotlivých sledovaných ukazatelů byly zpracovány analýzou variance, metodou ANOVA. Rozdíly mezi jednotlivými skupinami byly testovány Scheffeho testem. Ke statistickému zpracování byl použit program SAS.

Výsledky a diskuse

Ve výsledcích růstu byly mezi sledovanými skupinami zjištěny signifikantní rozdíly. V období 35. - 84. den věku měli králíci ve skupině III, krmeni směsí s přídavkem lyzinu, nejnižší přírůstek na kus a den, zatímco králíci ve skupině II, krmeni směsí s přídavkem metioninu, měli tento přírůstek nejvyšší (35,2 g). V této II. skupině byla také zaznamenána nejnižší spotřeba krmiva na kus a den (128,0 g). Nejvyšší spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku byla zjištěna u III. skupiny (4,2 kg), spotřeba krmiva ostatních skupin byla vcelku vyrovnaná.

Signifikantní rozdíly byly též zaznamenány u jatečné výtěžnosti. Nejvyšší hodnotu jatečné výtěžnosti dosáhla II. skupina (62,9%), zatímco IV. skupina, krmena přídavkem metioninu + lyzinu, měla jatečnou výtěžnost nejnižší (59,8%).

ŠIMEK (1992) uvádí, že potřeba lyzinu je 0,90% v krmné směsi, zatímco BLUM (1989) a ENSMINGER (1990) doporučují 0,65 - 0,75% lyzinu. Podle JEDLIČKY (1991) je dostačující 0,60% obsah lyzinu. Z výsledků námi realizovaného pokusu je patrné, že zvýšená dávka lyzinu z 0,79% v kontrolní směsi na 0,89% neměla průkazný vliv na sledované ukazatele.