Vysočina, to jsou brambory a skot

Všude mají něco. Stejně jako ostatní kraje, i Vysočina je něčím specifická, výjimečná a v jiných oblastech zase příliš nevyniká. V některých žebříčcích kraluje, v jiných je suverénně nejhorší. Když se řekne Vysočina, většina lidí si vybaví obdělaná pole a na nich především brambory. S 293 tisíci tun sklizených brambor v loňském roce Vysočina v Česku skutečně bezkonkurenčně vede. Přes pokles osázených ploch brambor a kolísavost výnosů kraj nadále produkuje více než třetinu sklizených brambor u nás. „Především co se týká sadby brambor je Vysočina rozhodujícím producentem,“ uvedl tajemník Ústředního bramborářského svazu České republiky v Havlíčkově Brodě Josef Králíček.

A důvod je prý jednoduchý. „Podmínky, které Vysočina nabízí, neumožňují přenašečům chorob, aby sadbu napadly virózy,“ dodal Králíček. I u konzumních brambor určených na uskladnění tento kraj poskytuje výborné zázemí nejen k pěstování, ale také k samotnému skladování.Co se týče například sklizně řepky, v té je Vysočina až na třetím místě, po Středočeském a Jihočeském kraji. Méně známá je skutečnost, že kromě brambor drží Vysočina prim i v chovu skotu a vepřů. Například v roce 2003 bylo spočítáno, že na každých sto hektarech zemědělské půdy je 55,8 kusů skotu. Stavy skotu převyšují republikový průměr v přepočtu více než třikrát, stavy prasat dvaapůlkrát.

Na střeše Evropy

Geograficky je kraj Vysočina výjimečný například tím, že leží na pomyslné střeše Evropy. „Prochází jím totiž od jihozápadu na severovýchod hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem,“ říká Jiří Teplý z Českého statistického úřadu v Jihlavě. Území je zároveň významnou pramennou oblastí a zásobárnou vody i největších měst republiky, jako například Prahu a Brno. Nádrž Švihov na řece Želivce, která z převážné části leží na Vysočině, je pak největší vodárenskou nádrží v Čechách a zásobuje vodou téměř 1,5 milionu obyvatel. Další vodní nádrž, Vír na řece Svratce na Žďársku, se pyšní se svými 76 metry druhou nejvyšší hrází v České republice, hned po Orlíku. Z celé republiky má Vysočina také nejvýše položené krajské město, ovšem s nejmenším počtem obyvatel. Jihlava leží sice 525 metrů nad mořem, ale žije v ní pouze 50 100 obyvatel. Podle zástupce hejtmana Františka Dohnala to však může být spíše výhoda, než nevýhoda.

Méně lidí nevadí

„Myslím, že je to jedno. Nevýhodu bych spíše viděl tam, kde jsou počty obyvatel krajského města výrazně větší než zbytek kraje. Například Brno a Jihomoravský kraj, kdy je krajské město naprosto převažujícím a dominantním centrem, což se například může projevovat i v tom, že na základě výsledků voleb je pak významná část zastupitelstva z krajského města a kraj se pak zabývá záležitostmi převážně krajského města, což není ku prospěchu věci,“ vysvětluje Dohnal. „V krajích jako Vysočina, kde ty rozdíly nejsou tak velké a zastupitelé jsou zde zastoupeni z více měst, se dbá na zájmy obyvatel kraje rovnoměrně,“ dodal.

Je tu bezpečno

Potěšující zprávou například je, že přesto, že i na Vysočině vzrůstá kriminalita, ve statistikách má stále nejnižší počet spáchaných trestných činů. V roce 2003 spadalo 17 trestných činů na tisícovku obyvatel. „Podprůměrný je v přepočtu na tisíc obyvatel i výskyt požárů a počet dopravních nehod, které navíc negativně ovlivňuje přítomnost dálnice D1,“ podotkl Jiří Teplý.

Co se týče sňatků a rozvodů, i zde Vysočina v mnoha ohledech vede. V roce 2003 zde bylo nejméně rozvodů, a to pouze 2,4 promile na tisíc obyvatel. Vysočina má prý také nejmladší nevěsty při prvním sňatku, je jim průměrně 25 let. Co se týče například dětí narozených nesezdaným rodičům, těch má Vysočina také nejméně, podle výpočtů statistického úřadu to bylo předloni pouze 18 procent.