Vysočina zaroste lesy a pastvinami, polí ubude

Smrky, borovice, listnáče a tráva vyrostou na tisících hektarů polí, využívaných dnes zemědělci k pěstování plodin. Stát podpořil zalesnění a zatravnění zhruba dvojnásobkem loňských dotací. Podle Hugo Roldána z tiskového odboru ministerstva zemědělství podpora založení porostu listnatých dřevin činí 92 tisíc korun na hektar, u jehličnanů 74 tisíc. "Kdy začnou mizet pole a objevovat se lesy a louky, je otázkou času. Výhodné podmínky jsou právě v kraji Vysočina pro vyšší nadmořskou výšku,"poukázal ředitel žďárské agrární komory Stanislav Kodys s tím, že dotační podmínky s mnohaletou kompenzací zalesnění mohou zlákat řadu konvenčně hospodařících rolníků. "Podpora uhradí výsadbu, kdo zalesní zemědělskou půdu, bude mimo jiné po dobu 20 let dostávat prémii na krytí ztrát po ukončení zemědělské výroby,"uvádí Horizontální plán rozvoje venkova do roku 2006. Zalesňování stát významně podpořil ve snaze snížit podíl orné půdy. Ten dosahuje v tuzemsku kolem 72 procent na rozdíl od zemí bývalé patnáctky s 50 procenty. "Na Vysočině přibude v rámci péče o životní prostředí víc luk a lesní půdy. Stát vyplácí sérii dnes už nemalých výplat na zatravňování a zalesňování,"poukázal v Jihlavě místopředseda zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Petr Zgarba s tím, že vize prognostiků o Vysočině jako zalesněné pastvině má k pravdě daleko stejně, jako že rolníci nebudou mít o zalesňování zájem. "Každý hospodář si spočítá zisk a rozhodne. Pro moje ovečky jsou pastviny nejdůležitější,"přiblížil zemědělec Martin Šenigl, hospodařící u Telče. "Vůbec nebude vzácným jevem obdélník bývalého pole, proměněný v les třeba mezi ostatními polnostmi,"připomněl Kodys.