Vysokoužitkové dojnice méně zatěžují prostředí metanem

V diskusích o klimatu je skot stále častěji označován za významného spolupodílníka, který nemalým způsobem přispívá k oteplování Země prostřednictvím emisí metanu, které vypouští při přežvykování do vnějšího prostředí. Ale podíl skotu na klimatických změnách by měl být odhadován realisticky a chov hospodářských zvířat by neměl být odsuzován paušálně, domnívají se obyvatelé venkova v Dolním Sasku. Dlouhodobá šetření prokázala, že příspěvek skotu k efektu skleníkových plynů je nepatrný a díky stoupající mléčné užitkovosti dokonce vykazuje klesající tendenci. Tzv. „turbodojnice“ jsou ke klimatu přívětivější, citovala tisková služba Landvolk z odborného časopisu Neue Landwirtschaft výsledky vědců z německého Rostocku. Na klimaticky významných emisích oxidu uhličitého se skot téměř nepodílí.

Chov skotu v Německu se na globálních emisích CO2 podílí pouhými 0,8 procenta. Při dýchání skot uvolňuje jen tolik oxidu uhličitého, kolik přijatá rostlinná krmiva předtím odebrala z atmosféry, ale ani gram navíc, který by zatěžoval atmosféru.

O něco významnější je efekt emisí metanu vznikajících při trávicích procesech přežvýkavců. V mnohem větším objemu ale metan vzniká a uvolňuje se do okolního prostředí především z bažin a zamokřených oblastí, stejně jako vzniká činností termitů v tropických lesích, při pěstování rýže, dolování uhlí, ze skládek odpadu a z oceánů. Na skleníkovém jevu se podle propočtů odborníků z univerzity v Rostocku podílí chov skotu v celosvětovém měřítku pouhými 3,7 % a 12,7 mil. kusů skotu chovaných v Německu dokonce pouze 0,4 procenta. Dvě třetiny vyprodukovaného metanu připadají na dojnice, zbytek na výkrm skotu a telata (trávení). A právě v chovu dojnic existuje možnost jak emise metanu výrazně zredukovat i když v globálním měřítku se v poměru k produkci metanu z jiných zdrojů jedná o pouhou „kapku v moři“. Vědci z Rostocku také zjistili, že při zvýšení mléčné užitkovosti dojnic dochází k nižší produkci metanu a oxidu uhličitého než by odpovídalo nárůstu produkce mléka. Čím více mléka kráva vyprodukuje, tím nižší je podíl záchovné dávky na jeden litr mléka a lepší bilance metanu. Podle propočtů vědců jedna extenzivně chovaná kráva s užitkovostí 4 000 litrů za rok do okolního prostředí uvolní při trávení 123 kg metanu. Při užitkovosti 10 000 litrů mléka, což je o 150 procent více, množství metanu ale stoupá o pouhých 18 procent na 145 kilogramů! Zvýšení užitkovosti díky plemenářské práci a managementu chovu může být proto malým příspěvkem k zmírnění efektu skleníkových plynů: čím vyšší je mléčná užitkovost tím lepší je to pro klima.