Vyšší hodnota výroby v potravinářském průmyslu EU

Zemědělství samo o sobě hraje jako hospodářský faktor v průmyslových zemích již jen podřadnou roli, ale význam potravinářského průmyslu celkem je často podceňován. V Evropské unii je po kovoprůmyslu stále druhým největším sektorem ve zpracovatelských oborech a podle přehledu Statistického úřadu EU dosáhl v roce 2001 hodnoty výroby 719,7 miliard EUR. V tom je již zohledněno deset nových členských států, i když ještě nedisponují žádným dalším významným zpracováváním. Ve společenství 15 států se hodnota výroby pohybovala kolem 669 miliard EUR.

Více než polovina z toho připadla na pouhé tři státy, v první řadě na Německo s hodnotou výroby potravinářského průmyslu 129,5 miliard EUR. Pouze o něco menší byla hodnoty výroby tohoto hospodářského odvětví ve Francii, 117,7 miliard EUR, a Velká Británie nashromáždila 97,4 EUR. Mezi novými členskými státy EU se hodnotou výroby potravinářského průmyslu 19,6 miliard EUR mohlo se starými členskými zeměmi měřit pouze Polsko. Poslední v řadě byla malá Malta s pouhými 310 miliony hodnoty výroby. Ale také Estonsko dosáhlo pouze 752 milionů EUR. Potravinářský průmysl hraje v Evropě významnou roli také jako zaměstnavatel. V roce 2001 nalezlo v této oblasti zaměstnání přinejmenším 3,5 milionu lidí. Se započítáním deseti nových členských zemí to bylo dokonce 4,4 milionu zaměstnanců. Největší počet pracovních míst připadl zase na Německo s 823 581, následovala Francie s 619 352. Ve velké Británii nalezlo v potravinářském průmyslu práci 509 916 lidí.

Se 427 255 zaměstnanců bylo za ním pouze těsně Polsko, zde se zřejmě ještě sází více na ruční práci než ve starých zemích EU. Podobné jsou poměry v Pobaltí, kde například v Estonsku bylo přes nízkou hodnotu výroby v této profesi zaměstnáno téměř 20 000 lidí. Pracovní náklady na pracovní sílu zde dosahovaly pouhých 4900 EUR, zatímco v průměru patnáctky společenství to bylo 28 300 EUR. Německo bylo s 27 100 EUR těsně pod ním. Potravinářský průmysl dosáhl celkem s 25 členy EU v roce 2001 hodnoty výroby 175,7 miliard EUR. V popředí byla výroba nápojů a zpracování masa, obojí téměř s 18 % podílu na hodnotě výroby. Na třetím místě následovalo zpracování mléka, které s 9,9 % podílu na hodnotě výroby ztratilo během deseti let dobré dva procentní body. Zde by se mohl odrážet zvyšující se tlak pozice maloobchodu na trhu. Na 6 % stoupl podíl zpracování ovoce a zeleniny, následovaný výrobou krmiv s podílem 3,9 %.

Tisk

Další články v kategorii Zemědělství

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info