Vývoj a stav pěstební technologie cukrovky v Německu

Progress and situation of sugar beet growing technology in Germany

R. Merkes

Institut pro výzkum cukrové řepy, Göttingen SRN

Summary: Regular production technique surveys permit the early identification of trends as well as of regional particularities. Appropriate analysis also reveals the great weight of the year-specific impact, particularly in respect of weeds, diseases and pests. Cost-saving and environmentally friendly cultural practices are increasingly employed, especially in soil preparation, seed protection and fertiliser application. A greater differentiation is being observed in soil preparation. Straw mulch methods have gained importance. Thanks to improved seed protection, insecticide soil treatments have gone out of fashion and spraying against aphids has also sharply reduced. More farmers are switching to low rates in nitrogen fertiliser application. There is continuing trend towards higher performance and interfarm organisation in sowing, harvesting and transport. Infield cleaner-loaders are now almost universally deployed. Targeted and threshold-based fertiliser application and plant protection practices, guided by analysis and monitoring systems for soils, plants and environment, are acquiring increasing prominence.

Key words: sugar beet, growing technology, soil preparation, fertilising, sugar beet protection, Germany.

Souhrn: Při pěstování cukrovky, především při zpracování půdy, hnojení a ochraně rostlin, vzrůstá využívání postupů méně nákladných a postupů šetrných k přírodě. Zpracování půdy je prováděno odlišnými způsoby, podíl meziplodin je vysoký. Zlepšená ochrana osiva nahradila půdní ošetření insekticidy a významně snížila nutnost ochrany proti mšicím. Dávky dusíku se snížily. Pokračoval vývoj k vyšším výkonům a nadpodnikovému provedení výsevu, sklizně a dopravy. Použití čisticích nakladačů na poli se stává pravidlem. Na významu při ochraně rostlin nabývají cílená opatření na základě analýz a monitoringu půdy, rostlin a prostředí.

Klíčová slova: cukrovka, pěstební technologie, zpracování půdy, hnojení, ochrana cukrovky, Německo.

Úsilí pěstitelů cukrovky je směřováno k dosažení hlavních cílů, jimiž jsou vysoké výnosy čistého cukru, nízké náklady a minimální zatížení životního prostředí. Stále se zvyšující požadavky na kvalitu suroviny vedou ke změnám v pěstebních postupech. Při produkci cukrovky je důležité zohlednit nejen podmínky stanoviště, ale i politické a hospodářské rámcové podmínky. Optimalizace produkční techniky zvyšuje konkurenceschopnost zemědělských podniků, regionů a státu.

Cukrovka je v Německu pěstována na velmi rozdílných stanovištích. Struktura podniků se v jednotli-vých oblastech významně liší. Výsledky průzkumu provedeného cukrovary ve dvouletých intervalech od roku 1994 umožňují sledovat a dokumentovat vývoj technologie pěstování cukrovky. Byly vyhodnoceny koordinačním výborem institutu pro výzkum cukrovky. Zjištěné údaje jsou v následujících grafech uvedeny nejčastěji jako průměr pro celou republiku. Při významných odlišnostech byly výsledky hodnoceny podle jednotlivých regionů (obr. 1).

Předplodina a meziplodina

Podíl ozimé pšenice jako předplodiny k cukrovce na území Německa se neustále zvyšuje a v současné době dosahuje 45 %, zatímco podíl ozimého ječmene poklesl na 26 % (obr. 2). V západním regionu je na 14 % plochy cukrovky předplodinou kukuřice a na 13 % brambory.

Zařazení meziplodiny k cukrové řepě (obr. 3) je nejvíce rozšířeno na západě, a to na 51 % ploch. Na jihu jsou meziplodiny pěstovány na 45 % ploch, podíl hořčice přitom činí 32 %. Na západě (17 %) a severo-západě (11 %) je významně zastoupena ředkev.

obr. 2: Předplodiny cukrovky

obr. 3.: Meziplodiny k cukrovce

Zpracování půdy a výsev

Podmítka byla ve sledovaných letech na 68 % ploch Německa prováděna gruberem, přičemž tento podíl stoupal. Základní zpracování půdy bylo na 2/3 ploch zajištěno pouze jednou konvenční (hlubokou) orbou. Podíl varianty “ bez pluhu, meziplodina, pluh” stoupl na 26 %. Ve všech regionech se zvyšuje podíl postupu “bez pluhu, meziplodina, setí do mulče”. Postup “bez pluhu, sláma-mulč, setí do mulče” je na severo-západě praktikován na 7 % ploch cukrovky.

Při přípravě seťového lůžka jsou ze 73 % použí-vány kombinátory. Na východě republiky je to dokonce 83 %. Podíl secích strojů se záběrem do šesti řádků se dále snížil na nynějších 20 %. Secích strojů, využíva-ných výlučně ve vlastní režii bylo 37 %. Na severo-východě je setí na více než 50 % ploch prováděno službami zemědělcům. Secí vzdálenost se od roku 1994 na západě, severozápadě a jihu pohybuje kolem 20 - 21 cm. Na východě a severovýchodě je častěji seto na vzdálenost 18 - 19 cm. 69 % ploch je oseto s mezi-řádkovou vzdáleností 45 cm a 31 % 50 cm.

Minerální a organické hnojení

Podíl ploch hnojených dávkou minerálního dusíku do 40 kg ha-1 se ve spolkové republice zvýšil ze 7 na 10 %. Porovnatelné je zvýšení podílu ploch s dávkou 41 - 80 kg ha-1. Dávka 121 - 160 kg ha-1 klesla ze 30 % na 23 %, čímž pokračoval trend minulých let (obr. 4). Potřeba hnojení dusíkem je zjišťována několika metodami. Na východě se zvýšil podíl půd, kde byla prováděna analýza na obsah N-min tak, že EUF a N-min analýza jsou prováděny na srovnatelné ploše a dohro-mady tvoří podíl kolem 50 %. Nejčastější dávkou draslíku 101 - 200 kg ha-1 je hnojeno 39 % ploch. U fos-foru je na 35 % ploch použita dávka 51 - 100 kg ha-1.

Podíl ploch hnojených výhradně vápnem zaujímá stabilně 64 %. Plocha hnojená vápencem zůstává nezměněná (37 %). Využití ostatních uhličitanových hnojiv klesá, odpadního vápna stoupá. Podíl organicky hnojených ploch se mírně snížil, v současnosti zaujímá pouze 50 % ploch cukrovky.

obr. 4: Hnojení minerálním dusíkem

Ošetření proti plevelům

Na více než 97 % ploch na severozápadě, severovýchodě a východě bylo prováděno celoplošné ošetření. Na západě stoupl podíl z 83 % na 91 % a na jihu z 68 % na 76 %. Tomuto nárůstu odpovídá na druhé straně pokles pásového ošetření. Očekávaný trend se potvrzuje u používaných herbicidů. Výhradně postemer-gentně jsou na severozápadě, severovýchodě a východě aplikována z 91 - 93 %. Na západě a jihu se podíl kombinace pre- a postemergentního ošetření pohybuje stále kolem 30 %. U všech systémů jsou zpravidla provedena tři ošetření.

Nejčastěji se vyskytující plevele

Merlík bílý se vyskytuje na 69 % plochy cukrovky ve spolkové republice, svízel přítula na 42 %. Rdesna (33 %) stojí na třetím místě v hojnosti výskytu. Následují heřmánek (22 %) a laskavec (6 %). Nejrychleji se zvyšuje plošný výskyt merlíku bílého a heřmánku. Na významu nabývají svízel přítula a bažanka roční.

Obtížně hubitelné plevele v cukrovce

Bažanka roční zaujímá nejdůležitější místo (12 %) mezi obtížně hubitelnými pleveli (obr. 5). Dalšími významnými problémovými pleveli jsou rdesna a tetlucha kozí pysk (Aethusa cynapium). V na srážky bohatém roce 1998 se zvýšil výskyt heřmánku na 5 % plochy cukrovky. Podíl plevelné řepky klesl, zvýšil se naopak podíl pcháče osetu a rdesna svlačcovitého (Polygonum convolvulus).

obr. 5: Obtížně hubitelné plevele a podíl plochy rozšíření

Opatření proti chorobám a škůdcům

Poprvé byl hlášen výskyt listových chorob ze všech regionů. Na severovýchodě muselo být ošetřeno 31 % na jihu 40 % a na západě 62 % plochy cukrovky. Na severovýchodě a východě byl podíl ploch ošetřených fungicidy nižší než 5 %. Lehce se zvýšil podíl hnojení hořčíkem (prevenční 17 %, cílené 7 %) stejně jako i prevenčního hnojení sírou (7 %).

Sklizeň, skladování, transport

Sklizeň vlastními sklízecími stroji se pohybuje kolem 18 %. Družstevně (společně více zemědělců) bylo sklizeno 34 %, formou služby zemědělcům 48 % ploch. Odpovídající podíly v jednotlivých regionech jsou zobrazeny na obr. 6.

Při sklizni pokračuje známý trend, tzn. další pokles sklizně jednořádkovými sklizeči na 9 %, dvouřádkovými 15 %. Stále silněji se prosazují šestiřádkové samojízdné sklizeče, jejichž podíl se zvýšil ze 49 % v roce 1996 na 61 %, na východě dokonce na 75 %. Podíl předčištěných řep na poli (čistící nakladač), se zvyšuje. Na východě bylo v roce 1996 díky dopravním organizacím 100 % předčištěno. Pokrytí sklizených řep stouplo na 19 %.

Přeprava zajišťovaná samotnými zemědělci traktory klesla z 18 na 13 %. Společný odvoz (sdružení zemědělců) stoupl z 26 na 32 %. Spediční transporty činily 44 % a transport vlastními dopravními automobily 11 %.Vysoké spediční odvozy jsou na východě (98 %) a severovýchodě (91 %) území.

obr. 6: Organizace sklizně cukrovky

obr. 7: Vývoj významných sklizňových postupů

Diskuse a výhled

Existuje mnoho možností dokumentace používaných produkčních technik, přičemž optimální je získávání dat přímo od zemědělců. Při interpretaci předložených údajů je nutné brát zřetel na to, že jde převážně o odhady. Neboť jde o výsledky víceleté, je možno sledovat změny v technologii od pěstování předplodiny až po odvoz řep do cukrovaru.

V hlavních oblastech pěstování cukrovky se prosazuje předplodina pšenice oproti ozimému ječmeni. Tento vývoj představuje zvýšené požadavky na zpracování půdy a pěstování meziplodin. Zastoupení meziplodin zůstává na vysoké úrovni, především v oblastech ohrožených erozí. Hořčice nachází stále širší uplatnění, na jedné straně při přípravě na setí do mulče, rezistentní odrůdy pak jako opatření proti háďátku.

Při přípravě půdy je využívána méně nákladná technologie setí do mulče. V suchých oblastech je vhodné i z hlediska šetření půdní vláhou. Při zpracování výlučně bez obracení je ale složité zabránit vzcházení problémových plevelů.

V boji proti plevelům se uplatňují cenově výhodnější směsi herbicidů s přesnou dobou aplikace zaměřené na vyskytující se plevele. Výsledky průzkumu ukazují, že se merlík bílý a rdesna vyskytují ve všech oblastech. Pouze regionální je výskyt heřmánku (západ) a laskavce (východ). Škody půdním hmyzem byly minimalizovány díky moření osiva. Proti houbovým chorobám je však tato ochrana neúčinná. Stále větší problém představují listové choroby (cerkospora) a choroby kořene (rizomanie). Díky možnosti časné diagnózy a nasazení fungicidů je možná účinná ochrana proti cerkospoře, proti rizománii však možnost fungicidní ochrany zatím chybí. Hnojení cukrovky v posledních letech především u dusíku pokleslo, čímž se snížily náklady a zvýšila kvalita výsledného produktu. Množství používaných mikroprvků a stopových prvků se zvyšuje. Stále více pracovních výkonů je vykonáváno mezipodnikově.

Adresa autora

Sborník z konference "Řepařství 2000" pořádané Katedrou rostlinné výroby AF ČZU v Praze 23.2.2000