Výživa zvířat krmivy z GMO
04.05.2005 | ÚZPI
Více než polovina produkované rostlinné hmoty se užívá pro výživu zvířat a konverze krmiv na potraviny živočišného původu je spojena s významnými ztrátami energie, proteinu a dalších živin.
Z hlediska výživy zvířat musí šlechtění plodin zajistit:
* odpovídající výrobu vysoce kvalitních krmiv s minimálním využíváním zdrojů (vody, fosilní energie, živin a zemědělské půdy),
* zvýšenou odolnost vůči pesticidům, toleranci vůči suchu a hladině solí v půdách,
* zvýšení obsahu a dostupnosti složek, určujících nutriční hodnotu (aminokyseliny, mastné kyseliny a vitaminy),
* zvýšenou stravitelnost a vyšší obsah energie a využití živin,
* menší zatížení prostředí živočišnými odpady.
Dlouhodobě by mnohé z těchto požadavků mohly být splněny tradičními pěstitelskými postupy; krátkodobě lze realizovat požadavky využitím genetického inženýrství. Genetické inženýrství nevyřeší všechny problémy okolo výživy lidstva v budoucnu, ale počítá se s tím, že přispěje ke zlepšení globální situace ve výrobě potravin. Během posledních 8 let se (1996-2004) se celková pěstební plocha transgenních plodin zvýšila 48x z 1,7 na 81 mil. ha (v roce 2004); stoupající podíl v pěstování geneticky modifikovaných (GM) plodin se zaznamenává v rozvojových zemích.
Genetické inženýrství užívané v současnosti lze považovat za ranou fázi vývoje této technologie, která má potenciál pro výrobu bezpečných potravin. Zatím málo odborných prací informuje spotřebitele o výhodách pěstování GM plodin a o účinnějším využívání přirozených zdrojů při aplikací této technologie. Výsledky výzkumu dokazují, že pěstování geneticky modifikovaných vůči herbicidům tolerantních plodin je méně škodlivé pro životní prostředí a lidské zdraví než běžné pěstování plodiny, hlavně z důvodů nižších emisí z výroby herbicidů, transportu a poleních operací. Geneticky modifikované plodiny mohou být užity v krmivech pro zvířata jako:
- celé rostliny nebo jejich části (píce, semena, kořeny, plody),
- konzervované produkty (siláž, senáž),- vedlejší produkty ze zemědělské nebo potravinářské výroby při zpracování geneticky modifikovaných plodin (sláma, škrob, olej, cukr, a pivovarnictví),
- krmná aditiva vyrobená pomocí geneticky modifikovaných organizmů (mikroorganizmy, aminokyseliny, vitaminy a enzymy).
Další články v kategorii Zemědělství
- Letos se objevilo ve velkochovech deset ohnisek ptačí chřipky, stejně jako loni (22.12.2025)
- Uhlíkově negativní zemědělství: Jak ho můžeme dosáhnout v českých podmínkách? (22.12.2025)
- Ve velkochovu slepic na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili ptačí chřipku (21.12.2025)
- Ve Stálkách na Znojemsku postaví zemědělci šest nových hal pro chov brojlerů (19.12.2025)
- Dohoda EU s Mercosurem o obchodu se odkládá na leden, uvedla von der Leyenová (19.12.2025)
- Německo a Španělsko vyzvaly lídry EU k podpoře dohody s Mercosurem (19.12.2025)
- Opakované demonstrace zemědělcům dobré jméno neudělají (19.12.2025)
- V Bruselu protestují tisíce zemědělců proti zemědělské politice EU (19.12.2025)
- Projekt Hlídače státu: Agrofert má i přes Babišův střet zájmů zakázky od státu (19.12.2025)
- Itálie a Francie jsou proti rychlému schválení a podpisu dohody Mercosur (18.12.2025)

Tweet



