Výzkumné priority Společného výzkumného centra Evropské komise (JRC) a jeho spolupráce s kandidátskými zeměmi

Společné výzkumné centrum (Joint Research Centre, JRC) je integrální součástí Evropské komise a slouží potřebám členských států. Dlouhodobým strategickým cílem JRC je poskytovat neutrální a objektivní vědeckou a technickou podporu jednotlivým generálním ředitelstvím Evropské komise při tvorbě, implementaci a monitorování politik EU. Proces rozšíření EU proto nemůže stát stranou zájmu JRC. Centrum v tomto směru již v minulých letech vyvinulo řadu aktivit, jejichž smyslem je zapojení odborníků z kandidátských zemí do činností JRC včetně možnosti získat neocenitelné zkušenosti při práci v laboratořích jednotlivých institutů JRC. Celkem je do JRC organizačně začleněno sedm specializovaných institutů, které sídlí v Itálii, Belgii, Španělsku, Německu a Nizozemí.

JRC Enlargement Action 2003

Společné výzkumné centrum EK navázalo na obdobný úspěšný program z loňského roku zaměřený na podporu spolupráce s pracovišti a odborníky z kandidátských zemí a vyhlásilo JRC Enlargement Action 2003 (dále Plán 2003). Cílem je posílit vědeckotechnickou základnu kandidátských zemí pro podporu legislativy zaměřenou na klíčové oblasti evropských politik a posílit tak zapojení budoucích členských států.

Plán 2003 zahrnuje nabídku dvaasedmdesáti seminářů, kterých se zúčastní experti z kandidátských zemí, a dvaašedesát nabídek krátkodobých pracovních pobytů v jednotlivých institutech JRC.

Hlavní odborný zájem JRC se soustřeďuje na řešení vybraných problematik v oblasti potravin, chemických látek, životního prostředí, metrologie, zemědělství, jaderné bezpečnosti a technologické předvídavosti (foresight). JRC navázalo padesát dvě spolupráce s výzkumnými institucemi a dalšími odbornými pracovišti v Česku, například v oblasti měření emisí a kvality ovzduší, využití geomatických technik (GIS, GPS) pro Společnou zemědělskou politiku, zjišťování geneticky modifikovaných organismů v potravinách. Tradiční je také rozsáhlá spolupráce v oblasti výzkumu jaderné bezpečnosti.

Zatímco seminářů se účastní především odborníci z institucí, se kterými již JRC spolupracuje, krátkodobé pracovní pobyty (tři až dvanáct měsíců) jsou otevřeny všem, kteří splňují odborné požadavky specifikované v jednotlivých nabídkách. Termín pro podání žádostí o místo v JRC je do 16. června 2003.

Informace o připravovaných seminářích, volných místech, finančních podmínkách a termínech lze najít na http://www.jrc.cec.eu.int/enlargement/action2003/, stejně jako příslušné formuláře pro podání žádostí.

V roce 2002 bylo na seminářích JRC vyškoleno víc než 1.200 expertů z budoucích členských zemí EU. Na základě výzvy z loňského roku se o nabízených 60 krátkodobých pobytů v JRC přihlásilo celkem 227 zájemců z kandidátských zemí. Z Česka bylo vybráno dvanáct lidí, což byl druhý nejvyšší počet ze všech kandidátských zemí.

Role společného výzkumného centra

Role JRC spočívá především v integraci a koordinaci výzkumných aktivit jak na národní, tak "evropské" úrovni. Proto se podílí na vytváření a prohlubování činnosti evropských sítí výzkumných pracovišť; celkem již centrum koordinuje asi 50 tzv. institucionálních sítí (financovaných z vlastních prostředků) a 225 sítí spolufinancovaných Rámcovým programem Evropské unie pro výzkum, vývoj a inovace. V řadě výzkumných projektů Rámcového programu je JRC jedním z partnerů řešitelského konsorcia. Celkový počet partnerů JRC ve všech oblastech je víc než 2.500, včetně 270 partnerů z kandidátských zemí (52 z České republiky). Příkladem mohou být sítě pro zjišťování geneticky modifikovaných organismů v potravinách, problematiku emisí, kvalitu vody, jadernou bezpečnost atd. Důležitou integrační roli v šíření znalostí mají školicí aktivity JRC (pracovní semináře, kursy), kterých se účastní přední odborníci, včetně expertů z kandidátských zemí. Zlepšení přístupu evropských odborníků k unikátním výzkumným zařízením JRC (například High Flux Reactor v Pettenu) umožní jejich širší využití. Centrum se soustřeďuje také na podporu transferu inovací a nových technologií, globální monitoring životního prostředí, vyhodnocování bezpečnostních rizik a předvídání vědeckých a technologických potřeb společnosti.

Prioritní oblasti výzkumu JRC v 6. rámcovém programu

V souvislosti se zahájením 6. rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj bylo vytipováno osm tematických priorit a tři horizontální aktivity, ve kterých se odborný potenciál JRC může uplatnit.

1. Kvalita a bezpečnost potravin - jedna z klíčových priorit. Úkolem JRC v této oblasti je harmonizace a implementace potravinové legislativy jak v členských zemích, tak na širší mezinárodní úrovni. Smyslem zavedení těchto opatření je podpora jednotného potravinového trhu a posílení volného obchodu.

2. Biotechnologie, které se stávají klíčovou oblastí v souvislosti s žádoucím dosažením vedoucí role Evropy ve světové ekonomice v horizontu příštích deseti let. JRC se soustředí především na řešení problematiky geneticky modifikovaných organismů (GMO). V současné době již JRC koordinuje evropskou síť referenčních laboratoří pro GMO. Na činnosti sítě se podílí laboratoře členských i kandidátských států včetně České republiky

3. Bezpečnost chemických látek. Hlavními prvky nové Evropské politiky pro chemické látky je vybudování jednotného regulačního rámce pro všechny chemické látky a přesun zodpovědnosti za jejich testování (s ohledem na jejich možná rizika) z veřejných institucí na průmysl. Budovaný systém REACH bude zahrnovat informace o registraci, hodnocení a autorizaci zvlášť nebezpečných chemických látek. Přechod ze stávajícího systému registrace na systém REACH bude podpořen právě aktivitami JRC.

4. Zdraví. Evropská politika v oblasti veřejného zdraví si klade za cíl zlepšení informovanosti a znalostí o možných zdravotních rizikách. Aktivity se zaměří především na sledování vedlejších zdravotních účinků faktorů životního prostředí.

5. Ochrana životního prostředí. Evropské politiky se týkají především zlepšení kvality života prostřednictvím udržení funkcí ekosystémů, snížení negativních vlivů průmyslu na životní prostředí a na udržitelné řízení využívání přírodních zdrojů. Centrem zájmu bude především problematika kvality vzduchu, půdy a vody, udržitelné řízení vodních a půdních zdrojů, hospodaření s odpady.

6. Globální změny. Implementace Kjótského protokolu vyžaduje vědeckou podporu pro monitorování globálních změn, porozumění těmto procesům, předvídání změn a následné zavedení potřebných preventivních opatření. JRC vyvíjí aktivity především v oblasti sledování emisí a procesů klimatických změn na regionální úrovni.

7. Energie - cílem JRC je poskytovat Evropské komisi dlouhodobou vědeckou a technickou podporu pro udržitelné zajištění energií a technologií pro energetiku a dopravní systémy. Problematika zahrnuje konvenční energetické technologie (včetně jaderných) i obnovitelné zdroje.

8. Jaderná bezpečnost. Centrum poskytuje vědeckou podporu evropské politice v oblasti bezpečnosti jaderných reaktorů, zacházení s jaderným odpadem, a monitorování radiace. Kromě samotného výzkumu jde také o vytváření efektivních sítí, protože hrozící rizika nezákonného obchodu s jaderným materiálem, jaderného terorismu apod. vyžadují prohloubení spolupráce s kandidátskými zeměmi.

Kromě výše zmíněných témat JRC uplatní svůj odborný potenciál i ve třech průřezových oblastech:

1.Technologická předvídavost (foresight). Tvorba evropských politik závisí na včasném předvídání rozvoje vědy a technologií v souvislosti s okolním socio-ekonomickým prostředím. Centrum disponuje expertními znalostmi pro analýzu vztahů mezi technologiemi a společností a koordinuje v této oblasti mezioborový mezinárodní výzkum. Foresight se ve zvýšené míře stává na národní i mezinárodní úrovni základním podpůrným nástrojem pro politiky, jejichž úlohou je určování vědeckých a technologických priorit a jejich vlivu na ekonomiku a společnost.

2. Referenční materiály a měření. Certifikované referenční materiály a měření jsou nezbytným předpokladem pro zajištění srovnatelnosti kvality produktů. Konkurenceschopný průmysl a obchod si vyžaduje vytvoření globálního referenčního systému, jehož prvky tvoří referenční laboratoře, referenční materiály a metody.

3. Bezpečnost občanů a boj proti podvodnému jednání. Rozsah úloh vyžaduje multidisciplinární přístup a znalosti především v oblasti elektronických transakcí a elektronické komunikace (při zajištění soukromí a ochrany identity). Zvýšení důvěry v bezpečnost transakcí na Internetu a boj s kriminalitou v kyberprostoru jsou dalšími tématy, jimiž se JRC zabývá.

JRC pokračuje v úspěšné komunikační strategii s kandidátskými zeměmi jak formou organizace Informačních dnů JRC, tak specificky zaměřených odborných seminářů. Podporu procesu rozšíření koordinuje Ředitelství JRC pro vědeckou strategii, které úzce spolupracuje s vytvořenou Pracovní skupinou pro rozšíření. V jednotlivých institutech JRC byly určeny kontaktní osoby (tzv. enlargement officers), jejichž úkolem je poskytovat zájemcům z kandidátských zemí informace o aktivitách souvisejících s podporou procesu rozšíření a možnosti spolupráce. Dalšími informačními zdroji jsou sítě národních kontaktů v jednotlivých kandidátských zemích - v České republice je to Technologické centrum Akademie věd ČR. Informace lze získat také prostřednictvím vědeckých atašé při národních misích v Bruselu. Kandidátské země včetně ČR mají své zástupce v Board of Governors JRC a mohou se tak přímo podílet na tvorbě a monitorování pracovních programů JRC. JRC vydává elektronický časopis informující o akcích určených pro kandidátské země, Enlargement Flash (zasílání publikace si lze objednat na internetových stránkách JRC).

Informace na www.jrc.cec.eu.int/enlargement a také na www.tc.cz/nko/jrc .

Dr. Jiří Buriánekpracuje v bruselském Direktorátu pro strategii JRC, který koordinuje aktivitu sedmi institutů JRC pro kandidátské země a aktualizuje strategii v tomto oboru.

Naďa Koníčkovápracuje v Technologickém centru AV ČR. Absolvovala Českou zemědělskou univerzitu a postgraduální studium oboru informační systémy a služby na Karlově univerzitě. Řadu let působila v Ústavu zemědělských a potravinářských informací v oblasti mezinárodních informačních systémů pro zemědělský a potravinářský výzkum. Rok pracovala v divizi informačních systémů Organizace spojených národů pro zemědělství a výživu v Římě.