VÝZNAM HNOJENÍ DUSÍKEM V TVORBĚ VÝNOSU A KVALITY ZRNA OZIMÉHO TRITIKALE

The role of nitrogen fertilization in winter triticale grain yield and its quality formation

Jan Rozbicki

Katedra Szczegółowej Uprawy Roślin, SGGW

Summary

The aim of the research work presented in this paper was to evaluate the influence of three agronomic factors (sowing date, rate and timing of N and their interaction) on grain yield and protein content of winter triticale var. Alamo. The experimental date used come from the multifactorial experiment 28 conducted at Chylice Experimental Station (52,5° N) in 1992-1994. The experiment tested the effectes of the following eight factors, each at two levels: sowing date (20 September, 10 October), nitrogen N level (150, 90 kg N/ha), pattern of N application (split 40+60%, 100%), timing of N (BV-beginning of vegetative growth, growth stage 25-27 according to Zadoks et al. [1974]), growth regulator (Chloromequat - 3l/ha, 0), foliar fertilizer (Insol - 1 l/ha, 0), summer fungicide (Folicur BT - 1 l/ha, 0) and insecticide (Decis - 0,25 l/ha, 0). Winter triticale was sown on a very good rye complex after spring wheat, grown as a second cereal.

It was stated that in winter ttriticale cultivation dose and time of N application should be depended on growth stage of plants and shoots density. Early nitrogen application (beginning of spring vegetation), in case of late sowing when shoots density was low (600-700 per 1 m2), higher significantly (29,8%) grain yield in relatin to treatments where N was applied at the end of tillering. It should be supposed that the way to obtain relatively high grain yield, when N rate is lower, leads through the optimization of the ear density - obtained in consequence of early sowing and early fertilization as well.

Úvod

Dusík je hlavním činitelem tvorby výnosu při pěstování rostlin. Úroveň využití minerálních hnojiv v Polsku je všeobecně nízká a činila v r.1997 88 kg NPK na ha zemědělské půdy, z toho dusík 47 kg. Při pěstování pšenice průměrné použití dusíku v letech 1993-1997 se odhaduje na 61-64 kg.ha-1 (3). Pro zabezpečení rostoucích potřeb společnosti v potravinách a pro obnovení rovnováhy potravinářství nutno použití hnojiv zvyšovat (2). Nerovnoměrné hnojení nebo vynechání hnojení vede k degradaci zemědělských půd (7). V podmínkách použití snížených dávek dusíku má termín hnojení základní význam a jde také o to, jak nejvíce postihnout koloběh dusíku v zemědělském ekosystému pro omezení jeho ztrát spojených s vymýváním do spodních vod (6). Velkou úlohu v této oblasti má:

- včasný výsev ozimů a použití dělených dávek dusíku,

- pěstování meziplodin s cílem fixování minerálního dusíku nacházejícího se v půdě po sklizni rostlin,

- co možná největší “pokrytí” půdy v období podzim-zima prostřednictvím zvýšení podílu osevu ozimů (1,8),

- zavedení používání formy zelených pásů 10 - 15 m širokých okolo velikých polí (1),

- omezení emisí dusíku z hospodářský budov prostřednictvím budování nádrží na hnojůvku a zpevněných těsných povrchů ke skladování hnoje.

Cílem práce je zkoumání spolupůsobení tří agrotechnických činitelů: termínu setí, dávky a termínu použití dusíku na výnos zrna ozimého tritikale i na jeho kvalitu v agroekologických podmínkách Mazovska.

Materiál a metody

V práci jsou prezentovány výsledky polních pokusů pocházející z polyfaktoriálního zkoušení typu 28 uskutečněného v letech 1991-1994 na pokusném poli katedry všeobecného pěstování rostlin SGGW v Chylicích.

V pokusu byly uplatněny následující agrotechničtí činitelé, každý na dvou úrovních (“1” a “0”): termín setí (optimální 20.IX. a opožděný 10.X.), termín použití N (začátek vegetace, konec odnožování - podle desetinné stupnice (DC.25-27) viz. Zadoks, Chang a Konzak (9), použití retardantu (Bercema 3 l.ha-1, bez aplikace), dohnojení na list (Insol 1

l.ha-1, bez aplikace), použití fungicidu (Folicur BT 1 l.ha-1, bez aplikace), použití insekticidu (Decis 0,25 l.ha-1, bez aplikace).

Pokusy byly založeny na degradovaných černozemích, bonitní klasifikace IIIb, IVa, velmi dobré lehké žitné půdy. Půdy měly pH v KCl 5,9-6,8 (podle roku zkoumání), kysličníku fosforu 14,3 - 21,4, draslíku 6,5 - 12,5 a hořčíku 4,4 - 9,6 mg.100 g-1 půdy a vykazovaly nízkou zásobu boru a železa, střední ostatních mikroelementů. Zásoba spodní vody se v létě nachází v hloubce okolo 150 cm.

Podle údajů meteorologické stanice v Chylicích atmosferické srážky v r.1992 činily 487,9 mm a pouze v dubnu se blížily potřebám rostlin. Průběh povětrnosti v témže roce lze typovat jako rok suchý. Značný deficit vody se vyskytoval v místech kolejí. Teprve září se vyznačovalo hojnými srážkami. Rok 1993 (463,2 mm) byl příznivější než rok 1992 vzhledem k rozdělení srážek v čase, se značným množstvím srážek v červenci - 76,4 mm, což se projevilo na HTS tritikale. V roce 1994 (suma srážek 723,5 mm) se vyskytly pro ozimé tritikale nadměrné srážky v dubnu a květnu, což se projevilo negativně na výnosu zrna. Všechny pokusné roky byly charakteristické průměrnou měsíční teplotou blížící se normálu, což vyhovovalo výnosu rostlin (5).

Dusík použitý ve formě ledku amonného ve stadiu (podle desetinné stupnice): úroveň “1” - dávka v období začátku jarní vegetace, v případě rozdělení dávky - před sloupkováním (stadium 30), úroveň “0” - dávka koncem odnožování (stadium 25-27), v případě dělení dávky - druhá část po rozvinutí praporcovitého listu (stadium 39).

Předplodinou ozimého tritikale byla ve všech letech jarní pšenice. V pokusech byla použita odrůda Presto, která byla vyseta v množství 400 klíčivých zrn na 1 m2. Ostatní pěstitelské zákroky byly provedeny ve shodě se zásadami přijatými v okolí.

Získané výsledky ze série tříletých pokusů 28 byly statisticky prověřeny metodou analýzy variance. Podstatné rozdíly mezi hlavními efekty a spoluúčinnost prvého a druhého řádu v analýze variance byla testována F testem (test Fischera-Snedecora). Popis a vysvětlení plánování polyfaktoriálních pokusů 2k a analýza výsledků byly uvedeny v dřívějších pracích (4,5).

Výsledky a diskuse

V době začátku jarní vegetace (20.3.1992, 6.4.1993, 30.3.1994) byly rostliny tritikale v plném odnožování (1100-1200 odnoží na 1 m2), kdežto u výsevu 10. října začalo odnožování (600-700 odnoží na 1 m2) v závislosti na roku pokusu. Byl zřetelně potvrzen společný účinek termínu setí, velikosti dávky dusíku a termínu aplikace hnojení dusíkem na výnos zrna ozimého tritikale.

Zásobení rostlin dusíkem v termínu začátku jarní vegetace z pozdního termínu setí bylo vysoce prospěšné, protože bylo příčinou jistoty růstu výnosu zrna v průměru o 25 % ve vztahu k aplikaci N na konci odnožování (stadium 25-27). Při časném termínu setí termín hnojení N neovlivnil výnos zrna.

Včasný termín rozmetání dusíku působil na výnos zrna prostřednictvím růstu počtu klasů a v menším stupni růstu počtu zrn v klasu (tab.1). Zvětšení dávky dusíku z 90 na 150 kg.ha-1 aplikované na rostliny včasného výsevu jistě zvýšilo výnos zrna růstem počtu klasů bez ohledu na termín hnojení.

Naproti tomu při slabém vývinu rostlin z pozdního setí působila větší dávka dusíku jistý přírůstek výnosu pouze tehdy, když byl dusík použit v termínu časné jarní vegetace. Projevil se vzrůstem počtu klasů i vzrůstem počtu zrn v klasu. HTS podléhala kompenzačním změnám v různých směrech.

Uvedené výsledky ukazují na potřebu podmínit dávku a termín zásobení N stavem porostu (stadiem rozvoje rostlin a nasazením odnoží na 1 m2) a v případě snížené dávky hnojiv je nutno zajistit včasný termín setí i zásobení N podle potřebné tvorby počtu klasů.

Závěr

1. Při pěstování ozimého tritikale nutno náležitě podmínit termín hnojení a velikost použité dávky dusíku podle stavu porostu, nasazení odnoží a podle stadia vývoje. V podmínkách pozdního termínu setí tritikale nutno zásobit vysokou dávkou dusíku (150 kg.ha-1). V termínu začátku jarní vegetace způsobuje jistotu nárůstu výnosu zrna v průměru o 29,8 % ve vztahu k hnojení dusíkem do konce odnožování (ve stadiu 25-27). Nepříznivý vliv pozdního termínu setí na výnos zrna může být omezen pouze částečně (okolo 64 %) prostřednictvím zvýšení dávky a včasným hnojením dusíkem (v termínu začátku jarní vegetace).

2. V případě hnojení sníženou dávkou N je nezbytné zajištění včasného termínu setí a včasného hnojení dusíkem pro utváření optimálního počtu klasů.

literatura

1. Addiscott T.M., Whitmore A.P., Powlson D.S., 1991: Farming, fertilizers and the nitrate problem. CAB International, Wallingford: 169.

2. Fotyma M., Czuba R., Gosk S., 1993: Zapotrzebowanie rolnictwa polskiego na nawozy mineralne do roku 2010. W: Proekologiczne zorientowanie polityki rolnej w Polsce na przełomie XX i XXI wieku. IEiGŻ, Warszawa. T. II: 5-26.

3. Fotyma M., Jadczyszyn T., Zarychta M.,1999: Nawożenie pszenicy w Polsce w świetle danych GUS i wyników badań ankietowych. Pam. puł.Z 114 (zeszyt specjalny), s.101-109.

4. Mądry W., Rozbicki J. Wyszyński Z.,1995: Planowanie doświadczeń czynnikowych 2k w 2p blokach niekompletnych oraz analiza statystyczna wyników. Rocz. Nauk Rol. Seria A T.111,Z.1-2, s.57-71.

5. Rozbicki J., 1997: Agrotechniczne uwarunkowania wzrostu, rozwoju i plonowania pszenżyta ozimego. Fundacja Rozwój SGGW, Warszawa, ss. 94

6. Ryszkowski L., Bałazy A., 1992: Wybrane problemy ekologii krajobrazu. PAN, Poznań: 210.

7. Sanchez P.A., Leakey R.R.B., 1996: Land use transformation in Africa: three imperatives for balancing food security with natural resource conservation. Book of Abstracts 4th ESA Congress, Vol. 1: 2-3.

8. Vereijken P., 1995: Designing and testing prototypes of Integrated and Ecological Arable Farming Systems (I/EAFS). AB-DLO Wageningen: 90.

9. Zadoks J.C., Chang T.T., Konzak G.F., 1974: A decimal code for growth stages of cereals. Weed Res., No 14, p. 415-421

Jan Rozbicki

Katedra Szczegółowej Uprawy Roślin, SGGW

02-528 Warszawa, Rakowiecka 26/30