Vznikla mapa zamořených míst

Každý, koho zajímá, jak moc je znečištěné jeho okolí, to teď má šanci zjistit. Ministerstvo životního prostředí vydalo mapu, ve které jsou zakreslena všechna zamořená místa v ­zemi.

Plánek, který obsahuje sedm tisíc různě velkých území, odborníci sestavovali pět let. V mapě se dají najít například všechny skládky, oblasti, kde je znečistěná voda, nebo místa zamořená nebezpečnými zemědělskými hnojivy.

Nejvíce kontaminovaných zón je podle této mapy v Praze a okolí, na Ústecku, Ostravsku a Olomoucku. Mezi nejčistší části republiky patří jižní Čechy a Vysočina.

Údaje, podle kterých byla mapa sestavena, dodaly krajské úřady, Fond národního majetku a ministerstvo životního prostředí. Údaje se budou pravidelně doplňovat.

Deset miliard za hnojiva

Česko patří mezi země, které mají s životním prost?edním značné potíže. Mnoho míst je poškozeno používáním nešetrných hnojiv, ze kterých se uvolňují jedovaté látky. Jde například o pesticidy.

Některé z nich dokážou v půdě „přežívat“ i desítky let. Podle odborníku` z Masarykovy univerzity je v Česku zón zamořených jedy celkem 440.

Vláda bude zítra na svém zasedání jednat o možném řešení. Ministerstvo životního prostředí spočítalo, že kompletní odstranění jedovatých látek by trvalo dvacet let a stálo deset miliard korun.

Vláda ale tvrdí, že tolik peněz teď nemá z čeho vyhradit. Kvůli tomuto přístupu však Česko kritizuje Evropská unie i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

OECD ve své letošní zprávě o životním prostředí konstatuje, že Česká republika dává na ekologii velmi málo peněz a investice s tím spojené stále snižuje.

Například v roce 1997 Česko dávalo na životní prostředí 2,5 procenta HDP. V roce 2002 už to bylo jen 0,7 procenta.

OECD: Pro ekologii děláte málo

Takové šetření si přitom Česko nemu`že dovolit. Podle OECD se tu stále nedaří snížit emise oxidu dusíku nebo přítomnost prachu v ­ovzduší. V těchto kategoriích Česko patří k nejhorším mezi zeměmi, které OECD sdružuje.

Další nepříjemné prvenství má Česká republika také u skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého. České továrny ho do vzduchu vypouštějí nejvíc v EU.

Tuzemské podniky totiž při své výrobě hodně plýtvají. Nedávná vládní zpráva konstatovala, že firmy při výrobi` spotřebují skoro dvakrát více energií a surovin, než země bývalé evropské patnáctky.

Důvod je ten, že se v Česku často používají staré technologie, jejichž obměnu firmy považují za zbytečnou investici.