Walderode zemřel; Ústavní soud přerušil jeho spor

České noviny 16.2.2000

Walderode zemřel; Ústavní soud přerušil jeho spor

BRNO 16. února (ČTK) - Senát Ústavního soudu dnes přerušil projednávání stížnosti Karla Des Fours Walderodeho ohledně restituce rozsáhlých nemovitostí na Jablonecku. Jeho právní zástupce Felix Nevřela sdělil, že Walderode 7. února v téměř 96 letech zemřel. "Musíme vyčkat na výsledky dědického řízení," uvedl předseda senátu Ústavního soudu Vojtěch Cepl.

Nevřela tvrdí, že spor bude pokračovat uplatněním nároku dědice, o němž rozhodne právě dědické řízení. Nejprve se musí zjistit, existuje-li závěť a kdo je v ní uveden, přiblížil další postup.

Restituční nároky na rozsáhlé panství uplatňoval poslední potomek šlechtického rodu Des Foursů Karel Walderode od začátku 90. let. Požadoval rozsáhlý majetek zkonfiskovaný podle Benešových dekretů.

V tomto konkrétním případě se Walderode domáhal vydání asi 150 hektarů pozemků na Jablonecku. Současně navrhl zrušení části dodatku jednoho z restitučních zákonů, který je podle Nevřely prý diskriminačně zaměřen právě proti nárokům jeho klienta.

Nevřela dnes připustil, že spor o pozemky na Jablonecku není stěžejní. Nejdůležitější požadovaný majetek podle něj leží na Semilsku a zahrnuje také zámek Hrubý Rohozec u Turnova. "I v tomto případě máme podanou stížnost k Ústavnímu soudu, dosud ale nebyla projednaná," uvedl advokát.

Celkovou výši rodinného majetku Walderodů na území republiky, jenž byl konfiskován v roce 1945 na základě dekretu prezidenta Beneše, odhadli odborníci podle údajů z roku 1997 na 3,5 miliardy korun. Jde především o lesy, zemědělskou půdu, statky a zámky ve východních Čechách, na Liberecku, Jablonecku a Semilsku. Zatím poslední kolo dlouhého restitučního sporu ukončil koncem ledna Městský soud v Praze, když zamítl Walderodeho odvolání.

Proti Walderodeho restitučním nárokům dlouhodobě vystupuje turnovský petiční výbor spolu s místní pobočkou Konfederace politických vězňů. Walderodemu bylo již v roce 1993 vydáno bezmála 90 hektarů lesa. Výbor však předložil důkazy, že restituent nesplňuje zákonem předepsané podmínky pro restituci. To, že pro navrácení zmíněného majetku nebyly a nejsou splněny podmínky, opakovaně potvrdil i Městský soud v Praze.

Soudy zamítly i Walderodeho další požadavky například na vrácení 89,3 hektarů lesa na Turnovsku a na restituci konfiskovaného majetku jeho bratrů v dřívějších Sudetech na Jablonecku. Padly i jeho ostatní restituční nároky včetně požadavku na navrácení zámku Hrubý Rohozec.

V roce 1997 neuspěl ani před Ústavním soudem, který zamítl jeho protest proti rozhodnutí Pozemkového úřadu v Jablonci nad Nisou popírajícímu Walderodův nárok na restituci bývalého velkostatku Smržovka na Jablonecku.

Odpůrci restituce zpochybňovali Walderodeho nároky mimo jiné i tvrzením, že Walderode byl za války členem hitlerovské NSDAP, příslušníkem SS nebo že v roce 1939 požádal o říšskoněmecké občanství. Předseda senátu vrchního soudu v Praze Michal Mazanec však v tiskovém prohlášením před časem uvedl, že pro žádné z těchto podezření nejsou dostatečné důkazy.

Walderode se údajně na svou žádost vzdal československého občanství v roce 1949, kdy opustil Československo. Poté se stal rakouským občanem. České státní občanství získal v roce 1992.