Z české zemědělské půdy se stává investiční hit

Podhodnocené ceny, rostoucí dotace zemědělcům a k tomu šance profitovat ze scelení rozdrobených pozemků. To je mix příležitostí, který láká čím dál více finančních investorů k nákupům zemědělské půdy v České republice. „Na golfových hřištích už je zemědělská půda tématem,“ řekl člen představenstva Českého fondu půdy Martin Burda, někdejší šéf Investiční společnosti České spořitelny.

Ke startu fondu Burdu a jeho partnery přiměl úspěch společnosti Farma Polabí. S tou už nakoupili pro několik desítek privátních investorů pět tisíc hektarů zemědělských pozemků od Hradce Králové po Mladoboleslavsko. Dalším novým hráčem na trhu je Český půdní fond. V jeho čele stojí Jiří Jaklín, který získal investorské ostruhy ve společnosti Arca Capital miliardáře Pavola Krúpy. Do byznysu se zemědělskou půdou vstupuje také investiční společnost Avant a její fond Česká pole. Firma většinově vlastněná skupinou Natland počítá se vznikem fondu ještě v květnu.

Lákadlem pro investory jsou hlavně nízké ceny půdy v Česku. Dvacet korun za metr čtvereční zemědělského pozemku totiž nyní inkasují jen mimořádní šťastlivci. Tuzemské ceny jsou podle Burdy z Českého fondu půdy zhruba na třetině toho, kolik stojí půda například v Rakousku. „Z dlouhodobého hlediska není tento rozdíl opodstatněný, a lze proto očekávat, že se bude postupně snižovat. Zemědělská půda v České republice bude v příštích letech výrazně zdražovat,“ uvedl manažer Avantu Ondřej Pieran. Fondy mají zájem hlavně o prvotřídní půdu v úrodných oblastech. Například Český půdní fond má políčeno na jižní Moravu.

Lákavé výnosy

Investory do nových fondů má přilákat hlavně vidina dobrého výnosu. Jeho příslib začíná na pěti procentech a končí na dvanácti. I nejnižší očekávaný výnos je ale lukrativní. „Kde si dnes sáhnete na pět procent,“ klade si řečnickou otázku Martin Burda.

Hlavním zdrojem zhodnocení má být scelení roztříštěných parcel a jejich budoucí prodej. „Primárním zdrojem zhodnocení bude kapitálový výnos z rozdílu mezi prodejní a pořizovací cenou zemědělské půdy,“ sdělil zástupce Avantu Ondřej Pieran. Budoucí kupci rozsáhlých celků půdy mohou být například velké finanční skupiny. „Očekáváme, že když vytvoříme kvalitní a konsolidované portfolio, tak do deseti let tu budou větší investiční hráči, kteří si budou ochotní za nákup dobrého portfolia připlatit,“ říká člen dozorčí rady Českého půdního fondu Petr Vomastek.

Další výnosy si fondy slibují od vyšších výnosů z pronájmu půdy farmářům. Vyjednávací síla velkých vlastníků totiž bude jiná než u majitelů malých políček či luk. V současnosti roční výnos z pronájmu pozemku zpravidla nepřevyšuje tři procenta.

Zisk nelze čekat hned

Byznys se zemědělskou půdou je ale jen pro dlouhodobé investory. „Fond bude určen především pro investory s delším investičním horizontem, alespoň pět, optimálně však osm let. Odměnou bude velmi zajímavý výnos za zachování omezené míry rizika,“ poznamenal Pieran z Avantu.

Noví půdní dravci začínají jako fondy kvalifikovaných investorů. To znamená, že po zápisu u České národní banky budou brát jen podílníky s minimálním vkladem 125 tisíc eur, tedy asi 3,4 miliony korun. Fond Česká pole při splnění zákonných předpokladů připouští minimální investici jeden milion korun.