Zahraniční trhy agrárních komodit: Ryby 14.7.1999

VUZE - Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky,

Mánesova 75, Praha 2 PSČ 120 58, tel. 22000412,411

Řada: Ryby

Odpovědný pracovník: Ing. Petr Tuček, CSc.

Zpracoval: Ing. Jan Vacek, CSc.

Redakční uzávěrka: 14. 7. 1999

Seznam zkratek

Aquaculture Akvakultura = Řízený chov ryb, měkkýšů, korýšů a jiných organizmů ve vodním prostředí

CAP Common Agriculture Policy = Společná zemědělská politika EU

CFP Common Fisheries Policy = Společná rybářská politika EU

CITES Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora = Konvence o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy fauny a flory (tzv. Washingtonská konvence)

DEM Německá marka

DPH Daň z přidané hodnoty

ECU European Currency Unit = Evropská měnová jednotka

ERDF European Regional Development Fund = Evropský fond regionálního rozvoje

ESF European Social Fund = Evropský sociální fond

EU Evropská unie

EUR Euro = společná měna Evropské měnové unie

FAO Food and Agriculture Organization of the United Nations = Organizace pro výživu a zemědělství

FEAP Federation of European Aquaculture Producers = Evropské sdružení výrobců, zabývajících se akvakulturou

FIFG The Financial Instrument for Fisheries Guidance = Finanční nástroj k orientaci rybářství

GBP Britská libra

IBSFC International Baltic Sea Fishery Commission = Mezinárodní komise pro rybářství v Baltském moři

ICCAT International Commission for the Conservation of Atlantic Tuna = Mezinárodní komise pro ochranu tuňáka v Atlantiku

ICES International Council for the Exploration of the Sea = Mezinárodní rada pro průzkum moře

ISFA International Salmon Farmers Association = Mezinárodní sdružení producentů lososa

MGP Multiannual Guidance Programmes = Dlouhodobé programy orientace

NAFO Northwest Atlantic Fisheries Organization = Organizace pro rybářství v severozápadním Atlantiku

NASCO North Atlantic Salmon Conservation Organization = Organizace pro ochranu lososa v severním Atlantiku

RUR Ruský rubl

SFIA Sea Fish Industry Authority = Úřad pro mořské komerční rybářství

TAC Total Allowable Catch = Celkový přípustný výlov (normativní ukazatel výlovů daného druhu ryb, vycházející z vědecky stanovených limitů těžby s přihlédnutím k zachování nutného rozsahu reprodukce ryb)

USD Americký dolar

WTO World Trade Organization = Světová obchodní organizace

ZMP Zentrale Markt und Prreisberichtsstelle für Erzeugnisse der Land-, Forst- und Ernährungswirtschaft GmbH = Ústředí tržního a cenového zpravodajství pro zemědělské, lesnické a potravinářské hospodářství s r.o., Bonn

ZSVE Země střední a východní Evropy

1. Ryby a rybářství v EU

1.1 Oprávněnost subvencí v rybářství EU bude ověřována v rámci jednání WTO

Podle informací Evropské komise bude součástí nového kola mnohostranných jednání WTO také kontrola systému subvencí v rámci rybářství členských zemí EU. V této souvislosti bylo zároveň konstatováno, že řada kritérií, podle kterých dochází k distribuci subvencí v sektoru komerčního rybářství, má vágní charakter a komplikuje ověření objektivnosti při rozdělování příslušných finančních prostředků.

Objem subvencí je značný a podle analýzy OECD činí přibližně 7 mld. USD ročně. Z této částky je však vyčleněno na přímé platby s jednoznačným určením pouze 2 mld. USD a zbytek se soustřeďuje do oblasti tzv. "všeobecných služeb" (general services), která zahrnuje rozsáhlé úseky administrativy a řízení firem.

Ekonomičtí analytici upozorňují na to, že kategorizace subvencí pro sektor rybářství by měla být rámcově kompatibilní s pravidly, která jsou používána v zemědělství. Otevřená je především otázka definice subvencí, zařazovaných při výpočtu podpor do tzv. "Green boxu", kde existují značné metodické rozdíly mezi způsobem zápočtu příslušných finančních částek v zemědělství a v rybářství EU.

Nedořešené problémy přetrvávají v EU také v oblasti rozdělování finančních podpor včetně subvencí pro mezinárodní dohody o rybářství s "třetími zeměmi". Částky, které byly pro tento rok určeny k podpoře stability zmíněných smluvních vztahů, činí přibližně

300 mil. EUR, tj. 35 % z celkového ročního rozpočtu na CFP (850 mil. EUR).

Řešení obtížných otázek, souvisejících s výběrem kritérií, metodikou výpočtu a praktickou distribucí v sektoru rybářství EU zůstává nadále v kompetenci Rybářského výboru Evropského parlamentu. Původně se počítalo s tím, že celý sektor rybářství bude podřízen Zemědělskému a Regionálnímu výboru, ale nutnost specifického přístupu k otázkám rozvoje těžby ryb v mořích a akvakultury rozhodla o tom, že Evropský parlament potvrdil stávající nezávislou pozici Rybářského výboru.

1.2 Evropská komise navrhuje opatření k podpoře dovozu ryb

Prostřednictvím vyšších kvót a nižších celních sazeb má být v roce 1999 uvolněn prostor pro rozsáhlejší dovozy na trhy Evropské unie. Tento záměr je konkretizován v návrhu Evropské komise, který má být jako samostatný materiál s názvem "Autonomní tarifní kvóty pro produkty z ryb" předložen ke schválení národním ministerstvem rybářství v prvé polovině roku 1999.

Žádná z dovozních kvót, navržených Evropskou komisí pro rok 1999, není nižší než úroveň ukazatelů, schválená v předcházejícím roce národními ministerstvy rybářství. Tento vývoj je podpořen celními sazbami, které se naopak ve srovnání s rokem 1998 mají snížit, nebo u některých dovážených produktů zůstat na stejné úrovni.

Z návrhu Evropské komise vyplývá, že ve srovnání s rokem 1998 dojde k meziročnímu poklesu ve výběru cel o 4,45 mil. EUR. Výrazná tendence k poklesu výběru cel byla zřejmá již při meziročním srovnání 1998/97, kdy snížení činilo 17,8 mil. ECU.

Návrh "Autonomních tarifních kvót" má umožnit plné využití kapacit v sektoru zpracování ryb, kde řada provozů, závislá na dodávkách rybářských flotil zemí EU, není dostatečně vytížena. Řešení je však komplikováno postoji dodavatelů rybí suroviny ze zemí EU, kde přetrvávají obavy z důsledků nepříznivého dopadu levnějšího importu na úroveň domácích cen.

Tab. 1: Úprava dovozních kvót a celních sazeb pro rok 1999 podle návrhu EK

Dohodnuté Celní sazba v % Návrh kvót v t Návrh celní

kvóty EU v t v rámci kvóty podle EK sazby v %

v rámci kvóty

podle EK

1998 1999

Čerstvé, chlazené nebo

mražené tresky k

dalšímu zpracování 57 500 3,7 % 70 000 3

Mražené tresky k

nasolení a sušení 9 000 3,7 % 7 000 3

Nasolené tresky, nebo

tresky ve vlastní šťávě 8 000 3,7 % 8 000 3

Tresčí játra k dalšímu

zpracování 300 0 % 300 0

Krevety a jiní korýši k

dalšímu zpracování 6 000 0 % 12 000 0

Surimi*) (mražené) 8 000 6 % 15 000 3,5

Mražené filety z

grenadiera (Macruronus)

k dalšímu zpracování 5 000 6 % 20 000 3,5

Porce z hlavonožců

(sépie, atd.) 9 000 3,5 % 11 000 3,5

Mražení hlavonožci

(sépie, atd.) vcelku 500 3,7 % 500 3

Čerstvý, chlazený nebo

mražený sleď včetně

ploutví k dalšímu zprac. 12 500 0 % 20 000 0

Svalovina tuňáka v dílech 800 9 % 2 500 6

*) vařená směs z ryb, korýšů a dalších přísad

Pramen: Europe Agri, 1999, č. 40, část IV, s. 8

1.3 Vybrané směrné ceny na rok 1999 u ryb a dalších produktů, které jsou objektem komerčního rybářství v EU

Evropská komise přijala v prvém čtvrtletí tohoto roku návrh ročních směrných cen (guide prices) pro čerstvé, chlazené a mražené ryby a další produkty, které jsou objektem komerčního rybářství. V této souvislosti bylo poukázáno na vzestupný cenový trend v roce 1998, související s růstem světové poptávky po rybách a se stagnací nebo poklesem výlovů podle odlovovaných druhů.

Směrné ceny ryb na rok 1999 jsou konstruovány na základě průměrných hodnot tržních cen v jednotlivých členských zemích EU v průběhu předcházejících tří let. Nejdůležitější informací z které návrh nové směrné ceny vychází, je cenový trend pro daný rybí produkt v období let 1996 – 98. Hodnoceny jsou rovněž vývojové změny v kvótách výlovů a výkyvy v oblasti nabídky a poptávky.

Úroveň směrných cen by měla přispět k zajištění stability trhu, která by neměla být narušována především tvorbou nadměrných zásob ryb.

Tab. 2: Přehled vybraných směrných cen u ryb a dalších produktů v rámci komerčního rybářství EU

Směrná cena Změna 99/98

1998 (ECU/t) 1999 (EUR/t) v %

Část 1: ČERSTVÉ PRODUKTY

Sleď obecný Clupea harengus 274 270 - 1,5

Treska obecná Gadus morhua 1 476 1 506 2

Treska skvrnitá Melanogrannus aeglefinus 1 026 1 026 0

Treska bezvousá Merlangius merlangus 893 893 0

Makrela obecná Scomber scombrus 288 294 2

Platýs evropský Pleuronectes platessa

leden – duben 1 032 1 042 1

květen - prosinec 1 420 1 434 1

Štikozubec Merluccius merluccius

obecný (hejk) 3 623 3 659 1

Krevety Crangon crangon 2 382 2 358 - 1

Platýs Platychthys flesus

bradavičnatý 558 558 0

Tuňák křídlatý Thunnus alalunga

vcelku 2 103 2 145 2

Sepie Sepia officinalis 1 574 1 605 2

Část 2: CHLAZENÉ A MRAŽENÉ PRODUKTY

Sepie Sepia officinalis 1 948 1 987 2

Chobotnice Octopus octopus 1 987 2 027 2

Halibut grónský Reinhardtius hippoglossoides 1 919 1 957 2

Štikozubec Merluccius merluccius

obecný (hejk) 1 290 1 290 0

vcelku

Štikozubec Merluccius merluccius

obecný (hejk) 1 561 1 561 0

filety

Pramen: Internet: Guide Prices for Fishery Products in 1999, 5. 5. 1999

1.4 Ukazatele zahraničního obchodu s rybami ve Spojeném království

Pravidelné informace o rozvoji zahraničního obchodu s rybami v rámci Spojeného království poskytuje Úřad pro mořské komerční rybářství (SFIA) se sídlem ve skotském Edinburghu. V informačním buletinu, který tento úřad pravidelně každý měsíc vydává, jsou obsaženy všechny základní údaje o vývozu a dovozu podle druhového členění ryb, stupně zpracování těchto produktů a teritoriálních hledisek.

Poslední souhrnná zpráva SFIA zachycuje v kumulativní podobě výsledky zahraničního obchodu s rybami v rámci Spojeného království v období od ledna do prosince 1998 a uvádí meziroční srovnání let 1998 a 1997 včetně obchodního salda.

Tab. 3: Kumulativní přehled o zahraničním obchodu s rybami v rámci Spojeného království

Vývoz % změna

1997 1998 98/97

Mořské ryby t 257787 291469 13

tis. GBP 496556 576316 16

Rybí moučka t 31683 28696 -9

a rybí olej tis. GBP 15685 18390 17

Mořské ryby,

zprac. suroviny

a další mořské t 289470 320165 11

produkty

(korýši atd.) S tis. GBP 512241 594707 16

Sladkovodní t 48586 53942 11

ryby celkem tis. GBP 155023 166023 7

Dovoz % změna Obchodní saldo

1997 1998 98/97 1997 1998

Mořské ryby t 467084 484684 4 -209296 -193215

tis. GBP 1000396 1146205 15 -503840 -569889

Rybí moučka t 364835 302742 -17 -333152 -274046

a rybí olej tis. GBP 143696 141329 -2 -128012 -122938

Mořské ryby,

zprac. suroviny

a další mořské t 831919 787426 -5 -542449 -467261

produkty

(korýši atd.) S tis. GBP 1144092 1287533 13 -631852 -692827

Sladkovodní t 55281 47313 -14 -6694 6629

ryby celkem tis. GBP 146787 138812 -5 8236 27211

Pramen: Eurofish Magazine, 1999, č.2, s.35

2. Ryby a rybářství v ZSVE

2.1 Rybářství ZSVE nebude zřejmě ani v budoucnu vážnou konkurencí pro EU

Podle oficiálních statistických údajů Eurostatu nebude znamenat předpokládané rozšíření EU o vybrané ZSVE vyhrocení konkurenčních vztahů v sektoru rybářství. Přes značný objem výlovů ryb, dosahovaný Pobaltskými státy a Polskem především zásluhou komerčního rybolovu v mořích, celková produkce ryb v 10 zemích z východní Evropy (Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovenská republika a Slovinsko) činí přibližně 10 % produkce EU.

Vedoucí pozici v sektoru rybářství mezi ZSVE činí Polsko, kde produkce ryb prostřednictvím komerčního mořského rybolovu převyšuje objem rybí produkce, dosahované souhrnně v ostatních kandidátských zemích.

Eurostat uvádí, že v roce 1996 dosahovala celková produkce ryb v Polsku 370 000 t a společně s produkcí Estonska (107 000 t), Lotyšska (142 000 t) a Litvy (56 000 t) se podílela 87 % na produkčních výsledcích ZSVE.

Rybářské aktivity Polska a Pobaltských států jsou soustředěny převážně na komerční využití zdrojů ryb na volných mořích. Více než 90 % objemu výlovů Estonska pochází např. z oblasti severovýchodního Atlantiku. Rybářská flotila Polska využívá rovněž intenzivně teritorium severovýchodního Atlantiku (157 000 t) a komerčně významný je dále také severozápadní Atlantik (116 000 t). Hospodářsky nejvýznamnějšími druhy ryb v rámci komerčního mořského rybolovu v Polsku a v Pobaltských zemích jsou v současné době šprot obecný a treska polak.

Do naturálních a finančních výsledků rybářství ZSVE se promítá rovněž celková makroekonomická situace v jednotlivých zemích. Problémy s transformací ekonomiky zasáhly tvrdě sektor rybářství v Bulharsku a Rumunsku, kde se celkové komerční výlovy od roku 1993 snížily o 75 %, resp. o 84 %.

Zatímco Polsko a Pobaltské státy se orientují na komerční rybolov v mořích, produkce ryb většiny dalších kandidátských zemí na vstup do EU pochází především z vnitrozemských vod (příklad Maďarska, České republiky a Rumunska). Celková produkce ryb v Rumunsku dosáhla v roce 1996 podle údajů Eurostatu úrovně 32 000 t, zatímco Česká republika a Maďarsko produkují samostatně okolo 21 000 t.

Někteří rybářští experti EU předpokládají, že rozdílná orientace akvakultury v ZSVE a EU může mít v procesu přijímání nových kandidátských zemí pozitivní účinek. Zatímco ZSVE se stále soustřeďují na udržení produkce kapra a kaprovitých ryb (50 000 t v roce 1996), EU preferuje sektor intenzivního výkrmu lososovitých ryb, produkce měkkýšů a mořských produktů s vysokým stupněm zpracování. Místo větší konkurence lze proto očekávat spíše komplementární účinek se sortimentním obohacením trhu EU.

2.2 Rusko

2.2.1 Situace na trhu s rybami v Rusku

Rusko se obdobně jako bývalý Sovětský svaz vyznačuje poměrně rozvinutou tradicí v konzumu ryb. Na konci 70. let byl konzum ryb v přepočtu na 1 obyvatele tehdejšího Sovětského svazu odhadován na 10 – 12 kg, přičemž prováděné odhady kalkulovaly s dalším růstem až k 20 kg. V roce 1991 došlo k poklesu tohoto ukazatele na 6 – 7 kg a podle propočtů z roku 1997 se počítá s přibližnou spotřebou 9 kg na 1 obyvatele, což odpovídá tržnímu objemu 1 450 000 t.

V samotném moskevském regionu bylo v roce 1998 prodáno přibližně 350 000 t ryb a mořských produktů. Z tohoto objemu připadá asi 60 % na dodávky, zajišťované z vnitřních zdrojů, a zbylých 40 % tvoří nabídka dovážených ryb. Celkový objem obchodu s rybami ve finančním vyjádření dosáhl, při průměrné obchodní ceně 1 000 USD/t, úrovně

350 000 mil. USD. Současně se však předpokládá, že přibližně polovina z tohoto celkového objemu ryb je dále distribuována za hranice regionu.

Ryby a jiné produkty, získávané prostřednictvím komerčních výlovů, jsou stále jednou z nejvýznamnějších složek humánní výživy v Rusku a z hlediska postavení na trhu lze provést jejich zatřídění do čtyř základních kategorií:

ś Produkty s minimální přidanou hodnotou – vykuchané ryby bez dalších úprav

ˇ Ryby a rybí produkty s nízkým podílem přidané hodnoty – solené a uzené ryby a rybí produkty

¸ Zpracované ryby s průměrnou přidanou hodnotou – úprava prostřednictvím filetování

š Rybí výrobky a polotovary s vysokým stupněm přidané hodnoty – hotová rybí jídla a výrobky, polotovary, speciality (fishburgery, surimi, atd.).

Tato stratifikace do čtyř základních skupin je poměrně těsně spojena také s konzumními preferencemi obyvatelstva podle příjmových kategorií.

Skupiny obyvatelstva s nejnižšími příjmy se soustřeďují na nákupy produktů s minimálním podílem přidané hodnoty a jejich výdaje se podílejí na obchodním obratu přibližně 10 %. Střední příjmové kategorie obyvatelstva dávají přednost rybím produktům s vyšším podílem zpracovatelských nákladů a přidané hodnoty, přičemž jejich podíl na obchodním obratu je odhadován na 70 %. Nejvyšší příjmová kategorie obyvatelstva s 20% podílem na obratu obchodu s rybami preferuje nákup čerstvých vysoce ceněných rybích produktů a korýšů, speciálních pokrmů z ryb a výrobků z kategorie "delikates".

2.2.2 Prodej obchodovatelných kvót výlovů v Rusku

Na základě rozhodnutí vlády a Státního výboru pro rybářství bude v Rusku v roce 1999 realizován prodej obchodovatelných kvót výlovů ryb a dalších vodních organizmů v rozsahu 900 000 t. Kvóty budou prodávány zahraničním společnostem a domácím podnikatelům za podmínek, specifikovaných Státním výborem pro rybářství. Příjmy z prodeje kvót mají posílit finanční zdroje využívané k ochraně a regulaci biologických organizmů ve vodním prostředí.

Z celkového objemu kvót 900 000 t je vyčleněno 550 000 t na prodej, který má být realizován podle stupně poptávky na kontraktační bázi. Další část kvót má být prodána přímo podle předem stanovených kritérií (230 000 t) a zbývajících 120 000 t představuje rezervu, jejíž rozdělení mezi domácí a zahraniční zájemce bude založeno na principu kompenzace kvót jinou ekonomickou aktivitou v sektoru komerčního rybářství.

2.2.3 Výlovy treskovitých ryb a krevet se na Sachalinu v roce 1998 zvýšily

Ruská provincie Sachalin v oblasti Dálného východu se nachází v místech s mimořádně bohatými lovišti ryb a dalších organizmů, které jsou objektem mořského komerčního rybářství.

Podle regionálních statistických údajů dosáhly celkové komerční výlovy v oblasti Sachalinu v roce 1998 úrovně 509 400 t, přičemž na tomto naturálním objemu se podílela nejvýznamnější rybářská družstva, která odlovila 301 000 t.

Výlovy komerčně nejdůležitější ryby tresky polak činily v uvedeném období 350 000 t, což bylo o 7 000 t více než v roce 1997. V tomto případě převýšil objem rybářské exploatace závazně stanovený limit kvót výlovů tohoto druhu tresky.

V důsledku úspěšné administrace obchodovatelných kvót u krevet bylo zaznamenáno zvýšení výlovů na dvojnásobek, i když potenciál není ještě zdaleka využit. Vzrostly zároveň výlovy tresky pacifické, halibuta, platýze bradavičnatého a různých druhů korýšů. Výlovy lososa, sledě a některých druhů krabů naopak poklesly, takže u 17 položek výlovů, které jsou regulovány prostřednictvím kvót, nebyly možnosti exploatace plně využity.

Celková tržní produkce ryb na Sachalinu se přiblížila v roce 1998 úrovni 318 000 t, přičemž z toho objemu připadá 270 000 t na mražené výrobky (včetně 40 000 t filetů),

12 000 t na solené produkty a 1 000 t na položky řazené mezi "delikatesy".

Výroba rybích konzerv dosáhla v uvedeném období objemu 70,7 mil. standardních jednotek, zatímco rozsah průmyslového využití ryb (po transformaci na finální produkt) činil 30 000 t, z čehož připadá 26 000 t na rybí moučku.

Na Sachalinu je v současné době v provozu 27 konzerváren, 86 mrazíren a 124 jiných zařízení na zpracování ryb. Ve většině případů jsou zpracovatelské kapacity využívány nedostatečně (v průměru asi z 60 %), ale přesto se uvažuje s otevřením dalších 10 objektů s obdobným využitím.

3. Světové rybářství

3.1 Trendy světového trhu

ŕ Brazilská krize otřásla mezinárodními trhy ryb

Od ledna 1999, kdy brazilský reál devalvoval o více než 50 %, lze zaznamenat výrazné zdražení dovozů ryb a rybích produktů do Brazílie. Zasažen byl především dovoz z Argentiny, která je nejvýznamnějším obchodním partnerem Brazílie. V důsledku cenového nárůstu se prakticky zastavil dovoz filetů štikozubce obecného (hake), i když ceny tohoto významného produktu v rámci obchodní výměny začaly od druhého čtvrtletí klesat.

ŕ Oživení trhu s krevetami

Obchodníci očekávají, že v průběhu roku1999 dojde k výraznému oživení na trhu s krevetami. Po 40% poklesu cen této komoditní agregace v období mezi říjnem 1997 a říjnem 1998 jsou v současné době patrné trvalejší známky oživení trhu. Zatímco ve Spojených státech se udržuje stabilní poptávka již od počátku roku, v Japonsku jsou očekávány trvalejší známky oživení ve 2. polovině roku.

ŕ Propad cen rybího oleje

Nepříznivý vývoj počasí v průběhu roku 1998 se promítl do výrazného poklesu produkce rybího oleje v Jižní Americe, i když koncem minulého roku se situace v některých státech zlepšila. Peru uvádí, že produkce rybího oleje za měsíc prosinec dosáhla v této zemi úrovně 50 000 t, což je 40 % objemu celého roku 1998. Ceny rybího oleje stále klesají a v současné době se nacházejí na historickém minimu.

ŕ Signály mírného zvýšení produkce rybí moučky

Světová produkce rybí moučky dosáhla v roce 1998 úrovně 4,75 mil. t, což je nejnižší naturální objem od roku 1979. V Peru a v Chile byl zaznamenán meziroční pokles produkce 1998/97 o více než 50 %. V prvých měsících roku 1999 se situace zlepšila, i když k cenovému posílení v důsledku přetrvávající konkurence sóji zatím nedošlo.

ŕ Vysoké ceny tuňáka malého

Od listopadu 1998 pokračuje trend zpevnění cen, související s rozšiřováním nových konzervárenských kapacit především v Thajsku. Cena 630 USD/t od března 1999 nadále posiluje. Vyšší zásoby tuňáka žlutoploutvého se promítají do mírného cenového oslabení u tohoto druhu ryby.

ŕ Poptávka po lososím mase stále vzrůstá

V posledních čtyřech letech vzrostla spotřeba lososa v Německu o 25 %, ve Velké Británii bylo od roku 1993 zaznamenáno zvýšení konzumu tohoto druhu ryby o 50 % a v USA dokonce o 100 %. Přes trvalý růst poptávky pokračuje pokles cen lososa, což je kladeno do souvislosti s explozivním zvyšováním produkce a tvorbou nadměrných zásob. Produkce se vyvíjí rychleji než poptávka, což dále vytváří tlak na CZV i ceny spotřebitelské. Náznaky cenového posílení uvádějí v poslední době Norové, kteří expandují na severoamerický trh a nahrazují tam dovozy z Chile.

Podle prognózy, zpracované ISFA, převýší produkce lososího masa v horizontu roku 2010 úroveň 1,7 mil. t. Cenová stabilita se tak zřejmě stane trvalým problémem.

3.2 Odborníci očekávají fúzi podnikatelských gigantů v sektoru akvakultury

Podle deníku Dagens Naringsliv vyjednávají dvě špičkové norské firmy Hydro Seafood a Stolt Seafarm s holandskou společností Nutreco o možné fúzi. Všechny tři zmíněné společnosti patří mezi nejvýznamnější podnikatelské subjekty v rámci sektoru akvakultury se zaměřením na produkci lososa a jiných komerčně významných druhů ryb. Firma Hydro Seafood, která patří k nadnárodní kapitálové skupině Norsk Hydro Group, je v současnosti největším světovým producentem lososa s využitím technologie intenzivního výkrmu. Stolt Seafarm se prosadil především podnikatelskými aktivitami při rozvoji velkovýrobních technologií chovu a produkce jiných ekonomických významných druhů ryb kromě lososa. Společnost Nutreco se zabývá hlavně výrobou krmných směsí pro ryby, ale zároveň vlastní také řadu farem s chovem ryb (především v Kanadě a v Chile).

Pokud dojde k fúzi těchto tří podnikatelských gigantů, vznikla by nadnárodní společnost v sektoru akvakultury s ročním obratem více než 500 mil. USD. Samotný obrat firmy Hydro Seafood činil v roce 1998 přibližně 285 mil. USD.

Předpokládá se, že sídlem uvedené nadnárodní společnosti nebude Norsko, ale některá z členských zemí EU. Toto rozhodnutí by mělo usnadnit prodej lososa na trzích EU, kde jsou proti nadměrným dovozům tohoto druhu ryby z třetích zemí využívána některá restriktivní opatření.

3.3 Maroko zřejmě neobnoví Smlouvu o rybářství s EU

Podle rybářských odborníků Maroko pravděpodobně neprodlouží s EU Smlouvu o rybářství, jejíž platnost končí 30. 11. 1999.

Čtyřletá Smlouva, podepsaná v roce 1995, umožňuje rybářským flotilám členských zemí EU přístup do pobřežních vod Maroka. Počet rybářských lodí je limitován na 552 plavidel, přičemž finanční kompenzace, kterou EU Maroku vyplácí za tento přístup do pobřežních vod činí 148 mil. EUR ročně. Největší ekonomický přínos přinesla tato Smlouva zatím španělské rybářské flotile, která již tradičně využívá geografické blízkosti svých přístavů.

Přes drobné smluvní úpravy (redukce počtu rybářských lodí na 517 plavidel v roce 1997) byla zmíněná Smlouva hodnocena pozitivně jak Marokem, tak členskými zeměmi EU. V současné době však marocká oficiální místa stále častěji uvádějí, že rozsah exploatace zdrojů ryb podle podmínek smlouvy je v rozporu s národními zájmy o trvale udržitelný rozvoj rybářství (sustainable development).

Informace o ukončení Smlouvy o rybářství mezi Marokem a EU se časově shodují s aktivitami, zaměřenými na podporu různých úseků marockého rybářství. Ministr rybářství Thami Khiari v této souvislosti prohlásil, že v průběhu dalších 5 let by objem soukromých a státních investic, určených marockému komerčnímu rybářství, mohl dosáhnout částky

693 mil. EUR, přičemž se počítá s růstem obratu v tomto sektoru národního hospodářství o 11 %.

Přes zmíněnou orientaci na podporu domácích podnikatelů v sektoru rybářství Maroko prodloužilo v listopadu 1998 tříletou Smlouvu o rybářství s Ruskem o další jeden rok, ale zároveň omezilo přístup ruských rybářských lodí do pobřežních marockých vod o 10 %.

Přílohy

Příloha 1a: Dovoz ryb v lednu až květnu 1999

CN Název skupiny Množství (t) Hodnota (mil. Kč)

0301 Ryby živé Celkem 143 15,0

- z toho: EU 51 6,4

Německo 7 1,1

0302 Ryby čerstvé chlazené Celkem 189 22,1

- z toho: EU 71 12,8

Německo 2 0,5

0303 Ryby zmrazené Celkem 3 591 91,4

- z toho: EU 2 386 65,4

Německo 273 7,1

0304 Ryby opracované Celkem 7 684 340,5

filé, moučky - z toho: EU 2 660 117,0

Německo 959 58,6

0305 Uzené ryby Celkem 367 30,7

- z toho: EU 50 8,7

Německo 2 0,9

0306 Langusty, humři, krevety, Celkem 53 15,4

krabi a raci - z toho: EU 49 14,2

Německo 1 0,7

0307 Měkkýši a jiní vodní Celkem 96 14,9

bezobratlí - z toho: EU 54 7,1

Německo 2 0,4

Pramen: Celní statistika, VÚZE

Zpracoval: Jitka Ševčíková

Příloha 1b: Dovoz ryb v lednu až květnu 1998

CN Název skupiny Množství (t) Hodnota (mil. Kč)

0301 Ryby živé Celkem 248 21,9

- z toho: EU 65 6,2

Německo 2 1,5

0302 Ryby čerstvé chlazené Celkem 116 16,0

- z toho: EU 77 13,7

Německo 4 1,0

0303 Ryby zmrazené Celkem 3 734 122,7

- z toho: EU 2 903 96,1

Německo 181 7,3

0304 Ryby opracované Celkem 7 618 346,4

filé, moučky - z toho: EU 3 149 140,4

Německo 1 807 94,5

0305 Uzené ryby Celkem 139 15,1

- z toho: EU 49 5,7

Německo 2 0,8

0306 Langusty, humři, krevety, Celkem 69 18,6

krabi a raci - z toho: EU 66 17,7

Německo 3 0,9

0307 Měkkýši a jiní vodní Celkem 135 17,5

bezobratlí - z toho: EU 63 9,4

Německo 7 1,4

Pramen: Celní statistika, VÚZE

Zpracoval: Jitka Ševčíková

Příloha 2a: Vývoz ryb v lednu až květnu 1999

CN Název skupiny Množství (t) Hodnota (mil. Kč)

0301 Ryby živé Celkem 2 372 296,8

- z toho: EU 1 670 247,4

Německo 957 126,6

030110 -z toho: ryby akvarijní Celkem 56 157,0

030191-99 ostatní ryby Celkem 2 316 139,8

03019300 - z toho: kapři živí Celkem 2 101 119,2

- z toho: EU 1 441 84,4

Německo 852 48,9

0302 Ryby čerstvé chlazené Celkem 14 2,8

- z toho: EU 8 1,6

Německo 0 0

0303 Ryby zmrazené Celkem 83 5,4

- z toho: EU 0 0,2

Německo 0 0

0304 Ryby opracované Celkem 278 20,8

filé, moučky - z toho: EU 19 1,1

Německo 19 1,1

0305 Uzené ryby Celkem 0 0,2

- z toho: EU 0 0,1

Německo 0 0,1

0306 Langusty, humři, Celkem 2 0,6

krevety, krabi a raci - z toho: EU 0 0,2

Německo 0 0,1

0307 Měkkýši a jiní vodní Celkem 82 16,3

bezobratlí - z toho: EU 79 15,8

Německo 2 0,4

Pramen: Celní statistika, VÚZE

Zpracoval: Jitka Ševčíková

Příloha 2b: Vývoz ryb v lednu až květnu 1998

CN Název skupiny Množství (t) Hodnota (mil. Kč)

0301 Ryby živé Celkem 2 420 304,4

- z toho: EU 1 884 261,5

Německo 857 128,5

030110 -z toho: ryby akvarijní Celkem 59 157,6

030191-99 ostatní ryby Celkem 2 361 146,8

03019300 - z toho: kapři živí Celkem 2 049 118,1

- z toho: EU 1 612 92,7

Německo 712 41,5

0302 Ryby čerstvé chlazené Celkem 14 3,5

- z toho: EU 8 1,8

Německo 0 0

0303 Ryby zmrazené Celkem 89 7,5

- z toho: EU 0 0

Německo 0 0

0304 Ryby opracované Celkem 369 26,3

filé, moučky - z toho: EU 0 0

Německo 0 0

0305 Uzené ryby Celkem 5 3,3

- z toho: EU 1 0,2

Německo 0 0

0306 Langusty, humři, Celkem 4 0,9

krevety, krabi a raci - z toho: EU 0 0,1

Německo 0 0,1

0307 Měkkýši a jiní vodní Celkem 49 11,2

bezobratlí - z toho: EU 35 8,0

Německo 32 7,7

Pramen: Celní statistika, VÚZE

Zpracoval: Jitka Ševčíková