Zaječí mor stavy zvěře příliš neovlivnil

Ochranná opatření kvůli takzvanému zaječímu moru potrvají ještě dva roky. Výskyt této infekční nemoci byl v první polovině ledna zjištěn v oblasti Bitozevsi, Výškova a Velemyšlevsi. Výskyt tularemie byl zachycen jen ojediněle. "Spíš nás to překvapilo. Nevím, kde se to tu vzalo, ale nemoc se nijak výrazně na stavech zajíců nepodepsala. Člověk ale neví a do té přírody nevidí," uvedl včera starosta Bitozevsi a hospodář místního honebního společenstva Václav Šístek. Posledního uhynulého ušáka našli myslivci před čtrnácti dny a s podezřením na tularemii ho odeslali k vyšetření. "Pravděpodobně byl ale test negativní, protože se mi nikdo neozval, což by se v opačném případě jistě stalo," míní V. Šístek. Myslivci ze zasažené oblasti v minulých dnech prováděli dvě sčítání zajíců a s výsledkem jsou spokojeni. "V naší honitbě je nejméně 140 zajíců, což je dobré," zhodnotil starosta. Myslivci věří, že jak nemoc propukla, sama se zase z oblasti vytratí. K tomu mají pomoci předpisy a nařízení Krajské veterinární správy, které budou trvat ještě již zmíněné dva roky. V nákazou postiženém místě smějí myslivci zajíce lovit podle stanovených kvót, každý zastřelený kus ale musí ale být podroben takzvanému rychlému testu, který přítomnost infekci potvrdí či vyloučí. Nebezpečí zaječího moru spočívá v jeho přenosnosti na člověka. Tularemie je akutní infekční onemocnění s náhlým začátkem, horečkou, bolestmi hlavy a svalů. Zpočátku může být zaměněna s běžnou chřipkou. Mikrob postihuje divoce žijící zvířata, zejména hlodavce, přenašečem může být ale například také ovád či klíště. Inkubační doba je u tularemie obvykle tři až čtyři dny. Po jejím uplynutí se kromě zmíněných příznaků objevuje také zánět, a to v místě vniku původce do těla.