Zákaz kožešinových farem zvířatům nepomůže

Skupina poslanců navrhla zákaz chovu zvířat na kožešiny. Ochrání tím zvířata před týráním, jak ho prezentují aktivisté bojující za práva zvířat?

Médii oblíbené téma zákazu chovu zvířat na kožešiny je znovu v popředí. Tentokrát se o to postarala skupina poslanců z různých politických stran, kteří sněmovně předložili návrh novely zákona na ochranu zvířat proti týrání, vzniklý na základě podkladů ochránců zvířat. Novelizace spočívá v zákazu chovu a usmrcování zvířat za účelem získání kožešin. Cílem není zakázat chovy, které se provozují za účelem získání masa a kožešiny jsou pouze vedlejším produktem (například chov králíků).

I ke mně se dostalo několik podnětů k řešení této problematiky, jak ze strany aktivistů bojujících za uzavření kožešinových farem, tak ze strany majitelů a provozovatelů farem. Využil jsem nabízené možnosti a setkal se s oběma stranami. S ochránci zvířat jsme diskutovali zejména otázku pohledu Evropské komise na celou věc a také zahraniční právní úpravy chovu kožešinových zvířat. V některých zemích je chov zcela zakázaný, v jiných, jako je například Švýcarsko, jsou nastaveny podmínky pro chov tak, aby se nevyplácelo farmy provozovat (například obrovské výběhy s bazénky a hracími prvky).

V návaznosti na tyto poznatky jsem vyslechl i druhou stranu a to při své návštěvě jedné z kožešinových farem v České republice. Zvířata na této farmě jsou chována v podmínkách, které odpovídají českým i evropským standardům včetně nadstandardních součástí, majitelé totiž investovali do vylepšení podmínek nemalé částky. Neshledal jsem na chovu žádnou závadu, kterou v příslušných materiálech zmiňují aktivisté - agresivitu, poranění, stereotypní projevy či další formy neobvyklého chování v důsledku nevhodných podmínek chovu. Dozvěděl jsem se, že farma, stejně jako všechny ostatní v České republice, jsou pod dohledem Státní veterinární správy, která je kontroluje několikrát ročně a neshledává pochybení.

Předložená novela by samozřejmě přinesla velké problémy majitelům kožešinových farem. Přechodné období či nejasný návrh kompenzací pro chovatele k řešení problému nepřispějí. Chybí i větší zohlednění investovaných prostředků majitelů a provozovatelů, které byly vynaloženy v posledních letech na přechod na nové evropské standardy.

A jsou tu hlavní otázky celé problematiky. Pomůže reálně novela zvířatům? A je zákaz opravdu nutný? V současné chvíli je v České republice devět kožešinových farem, přičemž jejich počet se v průběhu posledních let neustále snižuje a směřuje k postupnému vymizení tohoto druhu podnikání. Navíc může zákaz působit ve výsledku kontraproduktivně. Zatímco aktuálně jsou chovy pod přísnou a pravidelnou kontrolou, v případě zákazu je pravděpodobný vznik černých chovů, které pod kontrolou nebudou a téměř jistě tak nebudou splňovat ani základní standardy, resp. určitá obecně přijatelná pravidla chovu. A praktický příklad, že by tomu tak bylo, můžeme vidět již teď. Velkým tématem jsou totiž aktuálně také množírny psů, jejichž fungování není nijak kontrolováno a podle toho vypadají podmínky, ve kterých zvířata žijí. Zasadím se o to, aby se i tento druh nekorektního podnikání dostal legislativně pod kontrolu veterinární správy.

Myslím si, že důsledná kontrola chovů ze strany státních orgánů, je cestou, jak zajistit zvířatům důstojné podmínky pro život. Zákazem nikomu nepomůžeme.

Miloš Babiš

poslanec Parlamentu České republiky

babism@psp.cz

15.8.2016