Zalehnutí selat redukovat selekcí

Zda prasnice zalehne selata, záleží zčásti na jejím chování, k němuž patří např. shromažďování selat před ulehnutím, reakce na hlasové projevy zalehnutých selat a ohleduplné chování v průběhu uléhání a vstávání. Poslední ze jmenovaných může také ovlivnit strach prasnic z obsluhujícího personál, jak uvedl časopis Animal.

Selekce na reprodukční užitkovost by se mohla zintenzívnit pokud by zohledňovala také mateřské chování prasnic. Proto byly u 75 prasniček ve stáří 6 měsíců sledovány reakce na přiblížení cizích osob, čas za jaký se prasnice k neznámému objektu následně přiblížily a jejich chování při fixaci na individuální váze. Skupina francouzských vědců sledovala po dobu přibližně dvou hodin po naskladnění prasnic do porodních kotců stupeň nervozity a den před oprasením únikové reakce prasnic ve chvíli, kdy se přiblížil obsluhující personál. Tento test byl opakován tři dny před očekávaným termínem porodu. Kromě toho evidovali vědci počet živě a mrtvě narozených selat a počet selat zalehnutých v průběhu prvních 24 hodin po porodu u prvních třech vrhů sledovaných plemenic. Dvacet prasnic ale muselo být z testu vyloučeno po druhém vrhu z důvodu nízké užitkovosti nebo výskytu zdravotních problémů.

Na prvním vrhu zalehlo selata 29 ze 75 prasnic, na druhém vrhu to bylo 34 prasnic a na třetím to bylo 25 z celkového počtu 55 prasnic. Žádný významný vzájemný vztah nebyl prokázán mezi chováním prasnic ve věku šesti měsíců a jejich chování při porodu a počtem živě nebo mrtvě narozených selat. Prasnice, které na prvním vrhu zalehly minimálně jedno sele se k neznámým osobám před oprasením přibližovaly rychleji v porovnání s prasnicemi, které selata nezalehly. Prasnice, které ve věku šesti měsíců rychleji před osobami ustupovaly, zalehly na třetím vrhu více selat.

Chování prasnic souvisí částečně s procentickým poměrem zalehnutých selat. Bylo by tedy možné při selekci zohlednit i výsledky testu chování prasnic s ohledem na zalehnutí selat.