Zasedání Evropské rady ve dnech 16. a 17. října v Bruselu

První zasedání Evropské rady pořádané italským předsednictvím poskytlo hlavám států a vlád příležitost jednat o dění v unii a hlavních mezinárodních záležitostech. Nejdůležitějším tématem diskuse bylo ozdravení evropského hospodářství, posílení zóny svobody, bezpečnosti a spravedlnosti a situace na Středním východě, v Iráku a Iránu. Evropská rada své zasedání ukončila pracovním obědem pro hlavy států a vlád a ministry zahraničních věcí členských států EU a kandidátských zemí (tj. Bulharska, Rumunska a Turecka).Hlavní výsledky zasedání:

· Na prosincovém summitu se má rozhodnout o “programech rychlého nastartování” projektů zaměřených na podporu růstu evropského hospodářství; Evropa procházela obdobím křehkého hospodářského oživení, které se má opět vzchopit v roce 2004.

· Plány, na jejichž základě by EU stanovila kvóty na počet přistěhovalců, které přijmou jednotlivé členské státy, byly zrušeny, avšak vedoucí činitelé EU se dohodli na spolupráci při posilování kontroly přistěhovalců na vnějších hranicích EU.

· Výzva k přijetí “reálného harmonogramu” předání moci v Iráku a “silné úloze” OSN. Evropská unie aktivně napomůže při získávání finančních prostředků pro Irák na dárcovské konferenci, která se bude konat příští týden v Madridu.

· Požadavek, aby palestinská samospráva přivedla do rukou spravedlnosti pachatele pumového útoku, při němž zahynuli v pásmu Gazy tři Američané, a podřídila všechny bezpečnostní služby kontrole premiéra Ahmeda Qureiay.

· Írán musí souhlasit s neohlášenými inspekcemi svých jaderných zařízení ze strany OSN.

· Výzva Srbsku a Kosovu, aby pokračovaly v úsilí o vyřešení vzájemných sporů.

Během diskuse o vztazích mezi EU a USA v oblasti obrané politiky francouzský prezident Jacques Chirac prohlásil, že evropské obranné kapacity by měly být “naprosto v souladu s našimi závazky v NATO”. Belgický premiér Guy Verhofstadt prohlásil: “Musíme to, co říkáme, vyslovit zcela jednoznačně: Evropská obrana nebude konkurovat Severoatlantické alianci.”

Na zasedání se nepodařilo dosáhnout pokroku při řešení zásadních sporů týkajících se ústavy, např. v otázce přiřazení vah při hlasování jednotlivým státům a počtu komisařů.

Během pátečního závěrečného zasedání zastoupil německého kancléře Gerharda Schroedera, který se musel vrátit domů kvůli zásadnímu hlasování v parlamentu, francouzský prezident Jacques Chirac. Plný text závěrů viz http://ue.eu.int/pressData/en/ec/77679.pdf.