Zbývá zasít pětina ozimů

Na základě dat průzkumu Zemědělského svazu ČR se zemědělcům nepodařilo zasít 19 % ozimých plodin. Nejhorší situace je v Olomouckém kraji, kde více než třetina podmáčených pozemků neumožnila zasít plných 36 % plánované výměry.

„Opět se ukazuje, že zemědělské aktivity nelze svázat pevnými termíny a tabulkami,“ prohlásil předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Letošní deštivé počasí se podepsalo již na kvalitě sklízených obilovin a výrazně zpozdilo podzimní práce. Nejde přitom jen o setí, ale také o sklizeň brambor, cukrovky a kukuřice na siláž i na zrno.

Celkem zbývá sklidit osm procent výměry brambor. Nejhorší situace je ve Středočeském kraji, kde na polích ještě pětina plochy osázená touto potravinou. Na Vysočině zůstává na polích pět procent brambor. Výrazně zpoždění měla sklizeň kukuřice na siláž, kde chybí uskladnit „jen“ dvě procenta z celkové výměry. Zpoždění má i sklizeň cukrovky a kukuřice na zrno. V této době se v běžných letech chýlí ke konci, ale letos je sklizena teprve polovina výměry cukrovky a pouze 39 % kukuřice na zrno. „Kromě zpoždění sklizně se pěstitelé cukrovky potýkají také se snížením cukernatosti, což se projeví i na ekonomice pěstování této plodiny,“ uvedl Martin Pýcha.

Výrazné zpoždění nabralo setí ozimých plodin. Zatímco řepku se většinou podařilo zasít a pozemky, které nebyly poškozeny hrabošem a jinými škůdci, vytvořily zapojené porosty, u ozimých obilovin stále chybí osít pětina pozemků. Kromě Olomouckého kraje je situace kritická i ve Zlínském a Jihomoravském kraji, kde není oseto 32 % plánovaných ploch. Nejméně ploch zbývá zasít v Jihočeském kraji (5 %) a na Vysočině (6 %).

Opožděné podzimní práce s sebou nesou některá rizika. Pozdě sklízené plodiny se často potýkají se sníženou kvalitou, u pozdě zasetých plodin zase roste riziko, že nepřečkají zimu. „I na vývoji letošního počasí se ukazuje, že zemědělci pracují s přírodou a pevně stanovené podmínky hospodaření mnohdy z objektivních příčin nelze splnit,“ zakončil předseda Zemědělského svazu. ČR.

Průzkumu se zúčastnilo 354 členů ZSČR, kteří hospodaří na 609 tisících hektarech zemědělské půdy. Data vycházejí ze stavu 2. 11. 2020.