Zda budou peníze na vojnu s hrabošem

Metro 24.8.1998

Zda budou peníze na vojnu s hrabošem

SLOUPEK

Tak se nám letos, paní Nováková, premnožili hraboši, konstatoval by nepochybne v techto dnech dobrý voják Švejk netuše, že tato skutecnost predznamenává na ceských polích válecný konflikt, ve kterém má neprítel témer všechny trumfy, vcetne výhody prvního úderu, na své strane. Málokdo si totiž uvedomuje, jak velký dopad muže mít malý hlodavec na letošní bilanci domácí zemedelské produkce a ve svém dusledku i na tuzemský potravinárský prumysl. V rade lokalit již hraboši zlikvidovali tricet, padesát, ale i sto procent ploch osetých obilovinami, címž výcet jejich jídelnícku zdaleka nekoncí. Na polích stále ješte zustávají brambory, cukrovka ci kukurice.

Celá situace pritom vznikla zejména kombinací trí faktoru - klimatickými podmínkami, nedostatkem penez a absencí prosté lidské zodpovednosti - a práve poslední z faktoru je hodný nekolika slov. Vlastnost, kterou z myslí rady lidí soucasné spolecnosti predlistopadový režim témer vymazal, se do zpusobu podnikatelského uvažování navrací jen zvolna. Nejsem si tak jist, kolik z podnikatelu (a z nás všech) dokáže za pul roku, až se zima zeptá, co delali v léte, dobre odpovedet. Fakt je, že pokud se momentálne ptá na- opak léto, cožpak že se to v kauze hrabošu delalo v zime, muže rada zainteresovaných nabídnout pouze alibistické mlcení.

Mnohaleté, znacne nešetrné zásahy cloveka do životního prostredí dokázaly bohužel toto prostredí natolik zdeformovat, že se soucasná generace zemedelcu, pro kterou je puda, les ci vodní zdroje základem jejich podnikání, ocitla ponekud na šikmé ploše. Díky narušení biologické rovnováhy se zvyšují (a podle mne zvyšovat budou) rizika biologických katastrof, pricemž jediným principem, jak tato rizika minimalizovat, jsou další a další zásahy cloveka, samozrejme stojící znacné množství penez. Idealistické vize, že narušené prostredí lze vrátit zpet do prirozeného procesu, zustanou bohužel jen v hlavách romantiku, protože proces ovlivnení prírody clovekem je procesem nevratným. O to více je nutná osobní odpovednost všech soucasných i budoucích hospodáru, která by mela ústit do fenoménu zvaný prevence. Problémy s hraboši ci rozsah škod zpusobený v posledních letech povodnemi by pak zdaleka nemusely být takové, jaké jsou.

Základ k soucasnému premnožení hlodavcu dala pritom již letošní mírná zima, která v jejich radách nezpusobila obvyklé pocetní ztráty. Další prísadou do soucasného guláše byl nedostatek penez na prostredky, kterými by bylo možné hraboše zlikvidovat, což souvisí jednak s celkovou ekonomickou situací ceského zemedelství, jednak s již zmínenou odpovedností konkrétních hospodáru. Svuj díl pridal také neukoncený restitucní proces, protože o pozemky, které nemají své majitele, se nikdo nestará a podmínky k množení hrabošu jsou pak optimálnejší. A konecne - abychom neskoncili jen u podnikatelu v zemedelství - vina padá také na podniky udržující príkopy okolo silnic - práve v nich má cást hraboší populace svá obydlí.

To vše spolu dohromady znamená, že se státu vyplatí navýšit financní prostredky smerující do ceského zemedelství - a tím zdaleka nemyslím za úcelem zemedelské produkce. Spíše naopak - melo by jít obecne o investice do životního prostredí, což, mimochodem, není jen otázka zdroju plynoucích z ministerstva zemedelství. Práve prípad s hraboši ukazuje, že by taková politika byla i v zájmu spotrebitele. Znicená úroda se totiž musí nejak projevit - a to nižší nabídkou, cili vyšší cenou nekterých zemedelských produktu. Mimochodem - za to, že zemedelci jako jediní již nekolik let bezúrocne úverují své odberatele, kterí jim za dodávky zaplatí také až za pul roku, by si pár korun navíc zasloužili - ale to je již na jinou diskusi, ve které by stát rozhodne nemel zustat pasivní.

PETR HAVEL, publicista