Zelená zpráva 1999: A.5 Potravinářský průmysl

Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 1999

A. Situace zemědělství v roce 1999

5 Potravinářský průmysl

5.1 Podnikatelská struktura

V náročném vnějším a vnitřním ekonomickém prostředí roku 1999 pokračoval s rozdílnou intenzitou proces restrukturalizace i v potravinářském průmyslu. Část firem tohoto sektoru dále posilovala svou konkurenceschopnost, zatímco jiné, které se dosud dostatečně nepřizpůsobily evropským standardům a tvrdým ekonomickým podmínkám, se dostávají do stále větších potíží. Lze odhadnout, že s vážnými provozně ekonomickými problémy při splácení dluhů se potýká zhruba 80 % firem tohoto sektoru. Tyto podniky, pokud neuskuteční nezbytné technologické a majetkové změny směřující k efektivní revitalizaci, budou postupně opouštět podnikatelsky relativně hustě obsazený zpracovatelský sektor v ČR. Také výsledky pasportizace podniků zpracovávajících živočišné produkty podle auditu SVS ČR (hodnocení veterinární a hygienické úrovně jednotlivých provozů) odhalily nedostatky, které bude nezbytné odstranit.

Ke konci roku 1999 bylo podle registru ČSÚ evidováno v potravinářském sektoru 12 148 podnikatelských subjektů, z nichž je 9 339 fyzických osob, většinou podnikajících podle živnostenského zákona. Další nejvíce zastoupenou právní formou jsou s. r. o. (1 886 firem) a a. s. (433 firem). Zahraničních osob (jde o fyzickou osobu podle § 21 obchodního zákoníku) je 241 a státních podniků zůstává 18. Ostatní firmy podnikají v jiných právních formách (veřejná obchodní společnost aj.).

Z hlediska rozvrstvení podniků podle velikosti zůstávají i v roce 1999 nejpočetnější kategorií malé a střední firmy do 299 zaměstnanců, jež tvoří (stejně jako v roce 1998) 93 % z podnikatelské základny.

Ze statisticky sledované skupiny podniků s 20 a více zaměstnanci se celkový průměrný počet podnikatelských subjektů snížil v roce 1999 o 35 firem.

Ekonomicky rozhodující velikostní kategorii představují podniky od 100 do 299 zaměstnanců. Podíl těchto podniků na tržbách celého potravinářského sektoru v b. c. činil v roce 1999 (obdobně jako v roce 1998) zhruba 32 %. Podíl tří největších potravinářských podniků (výrobců cukrovinek, piva a zpracovatelů tabáku) na tržbách v b. c. v roce 1999 činil 9,4 %. V porovnání s rokem 1998, kdy tento podíl činil 10,0 %, růst koncentrace, typický pro rozvinuté ekonomiky, nenastal. Z hlediska jednotlivých uváděných oborů je však dosažená úroveň koncentrace již poměrně značná.

Z oborového pohledu jsou i při strukturálních změnách nejpočetněji zastoupeny podniky tzv. ostatních potravinářských výrobků (pekárny, cukrárny, těstárny, cukrovary, cukrovinkářské a některé další výroby) a dále výrobci masa a masných výrobků, vč. drůbeže a výrobci nápojů (z nich zhruba třetinu tvoří výrobci piva).

Přímé zahraniční investice do výroby potravin činily v roce 1999 podle předběžných údajů ČNB 7 479,2 mil. Kč, což představuje podíl 4,4 % z celkového objemu přímých zahraničních investic vložených do národního hospodářství ČR. Výroba potravin se tak zařadila na 4. pořadí v rámci sektorů sledovaných ČNB. V porovnání s rokem 1998 je objem přímých zahraničních investic v roce 1999 o 3 580,5 mil. Kč vyšší, avšak v relativním vyjádření z celkového objemu přímých zahraničních investic došlo k poklesu o 0,4 procentního bodu. Pokud jde o odliv přímých investic z ČR do zahraničí, činil v roce 1999 u výroby potravin 100,3 mil. Kč, což představuje podíl 1,5 % z odlivu přímých zahraničních investic z ČR a celkově 6. místo v odvětvové struktuře.

Pokud jde o akvizice, mezi největší patří pivovarnická fúze (spojení Plzeňského Prazdroje a Radegastu) a následný odkup rozhodujícího balíku akcií Jihoafrickými pivovary (SAB). Vliv zahraničního kapitálu v potravinářském sektoru lze z dostupných údajů orientačně charakterizovat podílem celkových pasiv podniků pod zahraniční kontrolou z celkových pasiv sektoru. Ke konci roku 1999 byl stav celkových pasiv u potravinářského sektoru (u podniků se 100 a více zaměstnanci) 172,0 mld. Kč, a v tom v podnicích pod zahraniční kontrolou činil 20,1 mld. Kč, tj. 11,7 % (9,7 % v roce 1998). Celý zpracovatelský sektor vykázal za rok 1999 tento podíl 20,4 % (16,9 % v roce 1998).

5.2 Vývoj potravinářské produkce

Potravinářská produkce v roce 1999 zaznamenala mírný pokles. Index průmyslové produkce (IPP) za rok 1999 v porovnání s rokem 1998 přes zlepšení ve 2. pololetí dosáhl u potravin a tabáku hodnoty pouze 99,4 a pokračoval v trendu meziročního poklesu od roku 1997 (za rok 1998 činil 99,6, když v roce 1997 dosáhl 104,3). Přitom celý zpracovatelský průmysl ČR vykázal hodnoty IPP ještě nižší, a to 97,3.

Meziroční pokles produkce nastal u některých významných výrob, a to zejména u masa hovězího (98,4), margarínu a podobných jedlých tuků (96,7), mléka a smetan s obsahem tuku do 6 % (96,4), čerstvého chleba (97,5), těstovin (84,1) a piva (98,1).

Produkce vzrostla u masa vepřového (102,9), upravených a konzervovaných brambor (131,6), másla (106,4), sýrů a tvarohu (102,2) a vína (101,6).

Uvedené změny v rozsahu produkce jsou dokladem jak pokračující redukce, tak strukturálních změn ve skladbě produkce, kdy za pozitivní tendenci z ekonomického hlediska lze označit růst výroby upravených a konzervovaných brambor, sýrů a tvarohu, tj. produktů vyššího stupně zpracování. Za strukturálně negativní trend lze označit růst výroby másla a pokles výroby těstovin a též piva.

Pokud jde o cenový vývoj, index cen průmyslových výrobců v roce 1999 oproti roku 1998 klesl za průmysl potravinářský a tabákový na hodnotu 97,1, když za celý zpracovatelský průmysl zůstal zhruba na úrovni předchozího roku (100,1). Za této situace se tržby z průmyslové činnosti za potravinářský sektor, vč. tabáku v b. c. snížily o 1 % a dosáhly 230,2 mld. Kč. Přitom ve s. c. 1994 tržby z průmyslové činnosti docílily růstu o 1,8 % a činily 180,0 mld. Kč.

Příčinou poklesu tržeb z průmyslové činnosti v b. c. v roce 1999 v potravinářském průmyslu bylo především snížení cenové hladiny výrobců potravin u většiny výrobních oborů jednak pod vlivem poklesu cen na světových trzích a jednak pod tlakem distribučních řetězců (kap. A3.3) při ostré cenové konkurenci.

Poklesem dynamiky tržeb z průmyslové činnosti v b. c. se dále snížil podíl potravinářského a tabákového průmyslu na celkových tržbách za průmysl, který za rok 1999 činil 13,4 % (v roce 1998 14,1 %). Avšak ve s. c. 1994 se podíl tohoto sektoru na průmyslu celkem mírně zvýšil, když dosáhl 13,4 % (13,1 % v roce 1998).

V roce 1999 nebyly zaznamenány výraznější změny v oborové struktuře potravinářského sektoru. V tomto roce se posílila v této struktuře pozice výroby nápojů (především vlivem vyšší produkce destilátů).

V roce 1999 zaměstnanost v potravinářském a tabákovém průmyslu u subjektů s 20 a více zaměstnanci poklesla na 129 tis. osob (snížení bylo zaznamenáno ve všech oborech s výjimkou zpracování ryb), což v porovnání s rokem 1998 představuje snížení o 4,7 %. Podle odhadu ČSÚ dosáhl celkový počet zaměstnanců v roce 1999 u výroby potravin, nápojů a tabáku 153,9 tis. osob (při úbytku oproti roku 1998 o 1,7 %).

Průměrná měsíční nominální mzda zaměstnanců potravinářského sektoru v roce 1999 dosáhla 11 803 Kč a vzrostla v porovnání s rokem 1998 o 6,4 % (stejné tempo růstu bylo dosaženo i za celý zpracovatelský průmysl, kde měsíční nominální mzda byla vyšší (12 252 Kč).

5.3 Ekonomické výsledky potravinářského průmyslu

V roce 1999 došlo v potravinářském sektoru i v řadě jeho výrobních oborů (po citelném poklesu jejich efektivnosti v roce 1998) ke zlepšení jejich souhrnných ekonomických výsledků zhruba na úroveň, dosaženou v roce 1997. Příčinou meziročního růstu hospodářského výsledku však byly především výrazné změny ve struktuře celkových výnosů a s nimi souvisejících nákladů, zčásti je zvýšení průměrné efektivnosti odvětví ovlivněno i změnami v oborové struktuře podniků ve prospěch výrobních oborů s vyšší efektivností.

U podniků se 100 a více pracovníky, které se podílejí na celkových výnosech výrobního odvětví (OKEČ 15) více než 75 %, došlo v roce 1999 ke zvýšení efektivnosti při výrazném poklesu objemu rozhodujících výrobních činností odvětví (zejména v některých oborech). Především se (zřejmě v důsledku vlivu zahraničních obchodních řetězců) snížil rozsah realizovaných tržeb z prodeje vlastních výrobků a služeb (o téměř 8,7 mld. Kč), přičemž růstu celkových výnosů o 1,2 % bylo dosaženo zejména výrazným zvýšením ostatních, z dostupných údajů blíže neidentifikovatelných výnosů (v objemu více než 10,6 mld. Kč). Z věcného hlediska může jít nejen o tržby z prodeje investičního majetku, zúčtování rezerv, časového rozlišení, příp. opravných položek do provozních výnosů, ale i o výnosy z finančních operací i mimořádných činností. Řada uvedených výnosů tak nemusí přímo souviset s hospodářskou činností roku 1999.

S vývojem efektivnosti v roce 1999 bezprostředně souvisí i vývoj jednotlivých nákladových druhů, kdy k hlavním změnám patří především výrazný meziroční pokles výkonové spotřeby (představované zejména spotřebou zemědělských surovin) o 10,8 mld. Kč. V relaci k objemu realizovaných tržeb (a změně stavu zásob vlastní výroby) se tak objem výkonové spotřeby v roce 1999 snížil o téměř 1,8 procentních bodů, její podíl z celkových výnosů se snížil dokonce o více než 5,2 procentních bodů. Rozhodující příčinou meziročního poklesu výkonové spotřeby byl především pokles cen vstupů ze zemědělství. Na druhé straně došlo k výraznému růstu ostatních nákladů (z informačních zdrojů statistického výkazu blíže nespecifikovatelných) v objemu téměř 8,8 mld. Kč. Účetní přidaná hodnota vzrostla o 2,8 %, ale její relace k výnosům se podstatně nezměnila.

Vliv rozhodujících příčin na úroveň a změnu hrubého hospodářského výsledku před zdaněním v roce 1999 je zřejmý z vývoje struktury jednotlivých položek výnosů a nákladů v letech 1998 - 1999 i meziroční změny absolutních objemů jednotlivých výnosů a nákladů.

Meziroční růst celkových výnosů (o 1,2 %) vedl při stagnaci celkově vynaložených nákladů (zvýšení o 0,2 %) k poměrně výrazné změně objemu vytvořeného hospodářského výsledku. Avšak zlepšená agregovaná hodnota hospodářského výsledku zakrývá stále značný podíl ztrátových podniků (více než 30 % z celkového počtu podniků se 100 a více pracovníky). V průměru se v roce 1999 zlepšila nákladová rentabilita a kapitálová výnosnost.

Uvedené průměrné efektivnosti bylo dosaženo při její výrazné diferenciaci v podmínkách výrobních oborů a v jejich rámci zejména v jednotlivých podnicích. U ziskových podniků dosáhla v roce 1999 v průměru čistá nákladová rentabilita 3,30 %, čistá výnosnost vlastního jmění 11,40 % a čistá výnosnost celkového kapitálu 5,18 %, zatímco u podniků ztrátových bylo v průměru dosaženo -7,92 % nákladové rentability a -10,40 % výnosnosti celkového kapitálu. V porovnání s rokem 1998 se diferenciace dosažených výsledků dále výrazně prohloubila.

V závislosti na změně firemní struktury (v důsledku její restrukturalizace) i dalších věcných změnách došlo v roce 1999 u podniků se 100 a více pracovníky i k částečnému snížení celkového objemu užívaného majetku (o 2,6 procentních bodů). Při meziročním poklesu objemu vlastní výroby a služeb došlo k výraznému snížení celkového objemu zásob (pokles o 8,9 %), zejména spotřebovávaných surovin, a tím zkrácení doby jejich obratu. Tato pozitivní tendence byla přitom částečně eliminována růstem objemu nedokončených výrobků, polotovarů a výrobků vlastní výroby. Zvýšení intenzity a úspěšnosti prodeje nakupovaného zboží vedlo k citelnému snížení zásob nakoupeného zboží.

Přes značný objem realizované investiční výstavby (zhruba v rozsahu amortizačních odpisů investičního majetku) došlo k významnému poklesu celkového objemu investičního majetku (o 4,1 procentních bodů, tj. u hodnocené agregace podniků o více než 2,8 mld. Kč). Tento pokles je zřejmě vyvolán především probíhající restrukturalizací podniků a vyřazováním nepotřebného investičního majetku. Pozitivní byla i tendence poklesu celkového objemu pohledávek i pohledávek po lhůtě splatnosti. Celkový rozsah pohledávek je však stále vysoký. Průměrná doba jejich obratu vyvolává potřebu jejich krytí především úplatnými cizími zdroji a vede i při celkovém poklesu objemu úvěrů v roce 1999 k poměrně vysokým nákladovým úrokům (ve výši cca 2,4 % z celkových nákladů). Podobně pozitivní tendence snižování se neukázala u celkových závazků podniků. V roce 1999 došlo dokonce k citelnému zvýšení jejich výše i objemu ve lhůtě nezaplacených závazků.

V průběhu roku 1999, při poklesu absolutního objemu vlastního jmění i celkového objemu pasiv, nedošlo k dalšímu růstu zadluženosti. Ta je však v současné době přesto značně vysoká - v průměru dosahuje 61,2 % a ve většině potravinářských podniků tak vede při omezené tvorbě nových finančních zdrojů k prodlení při splácení jejich obchodních i bankovních závazků. V roce 1999 dosáhla úroveň tvorby finančních zdrojů (hospodářského výsledku + odpisů) záporných hodnot téměř v 18 % z celkového počtu podniků se 100 a více pracovníky (v roce 1998 to bylo 15 % podniků), přičemž v podnicích velikostně menších je odhadována ještě méně příznivá situace. Vede to k akutnímu ohrožení vlnou konkurzů či přímých likvidací.

V jednotlivých výrobních oborech (jejich agregacích) dosáhla i v roce 1999 úroveň efektivnosti jejich činností (měřeno dále uvedenými ukazateli) výrazně odlišné úrovně. Výnosností používaného celkového kapitálu, resp. výnosností vlastního jmění z hospodářského výsledku po jeho zdanění, patřily k nejefektivnějším zejména výroba kakaa, čokolády a cukrovinek (7,48 % celkové výnosnosti kapitálu, resp. 9,61 % výnosnosti vlastního jmění), výroba čaje a kávy (5,17 %, resp. 11,22 %), výroba destilovaných alkoholických nápojů a výroba kvasného etylalkoholu (v souhrnu 3,66 %, resp. 7,91 %), výroba pekárenských výrobků (3,37 %, resp. 6,35 %).

Naopak na nejnižší úroveň dosažené průměrné efektivnosti poklesla v roce 1999 (dříve efektivní) výroba těstovin (-11,53 %, resp. -87,17 %), dlouhodobě ztrátová je výroba, zpracování a konzervování drůbežího masa (-10,55 %, resp. -44,66 %) a výroba nealkoholických nápojů, včetně stáčení minerální a pitné vody do lahví (-7,14 %, resp. -22,20 %).

U nejvýznamnějších potravinářských oborů, bezprostředně navazujících na zpracování největšího rozsahu zemědělských surovin, tj. masného a mlékárenského průmyslu, bylo dosaženo u výroby, zpracování a konzervování masa z velkých hospodářských zvířat a výroby masných výrobků 1,67 % výnosnosti kapitálu, resp. 5,93 % výnosnosti vlastního jmění a u zpracování mléka -0,24 %, resp. -0,74 % výnosnosti celkových pasiv či vlastního jmění.

Zatímco v roce 1999 v porovnání s rokem 1998 byl v masném průmyslu zaznamenán určitý růst efektivnosti, v mlékárenském průmyslu nastal v souhrnu její výrazný pokles, a to především vlivem rostoucího počtu ztrátových podniků se zápornou hodnotou vytvářených finančních zdrojů.

5.4 Kvalita potravin

Potraviny uváděné do oběhu v ČR musí odpovídat požadavkům na jakost a zdravotní nezávadnost stanovených v zákoně o potravinách a v jeho prováděcích vyhláškách. Jedná se zejména o požadavky mikrobiologické, chemické, fyzikální požadavky a smyslové.

K hodnocení vývoje kvality potravin byly využity výsledky kontrolních zjištění státních dozorových orgánů ČZPI a SVS ČR. Častěji jsou kontrolovány subjekty (výrobci, dovozci, prodejci), u kterých bylo zjištěno porušení předpisů již v minulosti, proto je potřeba uvedené výsledky kontrol interpretovat pouze jako vývojové trendy Nejedná se tedy o přesné vyjádření kvality potravin v ČR, které je ve skutečnosti v celkovém průměru příznivější, což dokladují mimo jiné i výsledky z monitoringu.

Státní dozor nad potravinami v roce 1999 byl zaměřen především na zdravotní nezávadnost, klamavé značení (tzv. “falšované potraviny”), potraviny z dovozu (zejména podezřelé, že byly pro své nedostatky vyřazeny z trhu v zahraničí) a na potraviny určené pro zvláštní výživu.

5.4.1 Kontrola zdravotní nezávadnosti a jakosti

Výsledky zdravotní nezávadnosti jsou presentovány počty kontrolovaných vzorků a procentem vzorků nevyhovujících mikrobiologickým a chemickým požadavkům uvedeným v příslušných vyhláškách k zákonu o potravinách.

V našich potravinách je relativně nízký výskyt cizorodých látek, což dokazují výsledky monitoringu i kontrol obou dozorových orgánů.

V roce 1999 nebyla, stejně jako v minulých letech, prokázána rezidua nepovolených hormonálních látek u jatečných zvířat. U jatečných zvířat byly prokazovány vyšší koncentrace nežádoucích chemických prvků v játrech a ledvinách ve srovnání s masem, v některých případech i v nadlimitních hodnotách. U vepřového masa byly ojediněle zjištěny nadlimitní hodnoty polychlorovaných bifenylů (PCB). Jejich původ byl prokázán ve starých nátěrových hmotách a asfaltech v prostředí stájí. V mase a orgánech hospodářských zvířat, v mléku a mléčných výrobcích, v masných výrobcích a ve vejcích byl obsah reziduí pesticidních látek nízký a nepředstavoval zdravotní riziko.

U potravin rostlinného původu byly výsledky analýz chemických prvků většinou srovnatelné s předchozími lety. Při kontrolách byl zaznamenán nejvyšší počet nevyhovujících vzorků na cizorodé látky u komodit révové víno, čerstvá zelenina, zpracované ovoce - zelenina, nealkoholické nápoje, líh - lihoviny, studená kuchyně, mléčné výrobky.

Při kontrole mikrobiologických požadavků nevyhověly nejčastěji výrobky studené kuchyně (lahůdkářské saláty), cukrářské výrobky, čerstvá zelenina, čerstvé ovoce, mléčné výrobky. V případě čerstvého ovoce a zeleniny byly nežádoucí mikrobiologické změny zjišťovány přímo na místě - jednalo se o plesnivé nebo nahnilé plody.

U potravin určených pro zvláštní výživu patřily mezi nejčastěji zjišťované nedostatky: uvádění do oběhu bez souhlasu Ministerstva zdravotnictví, nesprávné značení a v některých případech i nesplnění mikrobiologických požadavků. Výrobky kojenecké a dětské mléčné výživy byly ve všech sledovaných parametrech zdravotní nezávadnosti zcela vyhovující.

V porovnání se zdravotní nezávadností bylo zjištěno více nedostatků při kontrole ostatních povinností, např. požadavků na označování (včetně klamavého označování). Při kontrole označování nevyhovělo 7 347 vzorků, nejvíce v komoditách líh - lihoviny, pekařské výrobky, révové víno a čokoláda - cukrovinky. ČZPI uskutečnila v roce 1999 celkem 21 232 jednotlivých kontrol.

V rámci označování bylo kontrolováno též dodržování na obalech deklarovaných obsahů vitamínů a minerálních látek, zejména v nealkoholických nápojích, tucích - olejích, potravinách určených pro zvláštní výživu, soli apod. Počet nedostatků zjištěných při cílené kontrole těchto parametrů byl relativně vysoký. Deklarovanému množství vitamínu A nevyhovělo 22,9 % vzorků, vitamínu B1 - 6 %, B2 - 6,4 %, B6 - 3,4 %, vitamínu C - 19,9 %, E - 15,8 %, hořčíku - 36,6 %, vápníku - 39,6 % a jódu - 14,6 %.

5.4.2 Monitoring potravních řetězců

Vyspělé země v poslední době více zaměřují pozornost na kontrolu rostlinných a živočišných surovin včetně sledování vstupů, které mohou kvalitu ovlivnit. Preventivně tak vytvářejí podmínky k použití nezávadných surovin pro výrobu kvalitních potravin. Také v ČR zahrnuje monitoring potravních řetězců mimo sledování surovin a potravin živočišného a rostlinného původu též biomonitoring (rostlin, živočichů a lesního prostředí), sledování kvality půdy, vody a vstupů do uvedených složek prostředí. Výsledky monitoringu potravních řetězců jsou důležité z hlediska vývoje zdravotní nezávadnosti potravin, protože všechny vyjmenované aspekty kvalitu do značné míry ovlivňují.

Monitoring potravních řetězců zahrnuje následující složky:

· Agrární ekosystém

V roce 1999 bylo poprvé provedeno prošetření sladovnických ječmenů na obsah cizorodých látek. Bylo provedeno 1 400 rozborů a sledován byl výskyt 36 analytů anorganické i organické povahy. I když byl v některých oblastech severní Moravy západních a jižních Čech zjištěn v 15 % případů zvýšený výskyt některých kontaminantů (olovo, kadmium, polyaromatické uhlovodíky (PAH), nitrosaminy, deoxynivalenol), ani v jediném případě nebylo zjištěno překročení maximálně přístupných hodnot předepsaných pro obiloviny. Sladovny exportují většinu své produkce do zemí, z nichž převážná většina požaduje od svých dodavatelů dokumentaci o zavedení systému kritických bodů (HACCP). V rámci tohoto systému pivovary vyžadují prodloužení garancí zdravotní nezávadnosti až do úrovně pěstitelů sladovnických ječmenů. Požadavky na funkčnost tohoto systému jsou kladeny především odběrateli ze zemí EU (SRN, Švýcarsko, Rakousko), ze zámořských teritorií (Japonsko, Brazílie, Venezuela) a pivovary, které jsou v majetku nadnárodních koncernů. Výstupy z prvního komplexního monitoringu sladovnických ječmenů nahradily výše uvedená prohlášení pěstitelů o úrovni kontaminace jejich produkce. Díky tomu mohly jednotlivé sladařské společnosti bezproblémově deklarovat zahraničním odběratelům požadované záruky na zdravotní nezávadnost suroviny, z níž byly slady vyrobeny.

Povinnost sledování kvality krmiv je stanovena zákonem č. 91/1996 Sb. a jeho prováděcími předpisy. Pozornost byla zaměřena především na výrobu krmných směsí a surovin do nich používaných, které by mohly obsahovat látky zakázané, jak je uvádí vyhláška č. 222/1996 Sb., chemické prvky a znečišťující doplňkové látky, které se obvykle vinou nesprávně dodržených technologických procesů dostanou do krmiv. Sledování potvrdilo výskyt zvýšených nálezů rtuti v případech, kdy byly používány hořečnaté krmné suroviny. Potvrdil se i výskyt znečišťujících doplňkových látek (jako amrolium, olachindox, monensinát sodný, robenidin) v kompletních a doplňkových krmivech a premixech. Z odebraných 298 vzorků bylo znečištění prokázáno u 32 vzorků, což je 10,7 %. Ve srovnání s předchozími lety však dochází ke snížení tohoto druhu znečištění.

Sledování napájecích vod orgány SVS potvrzuje stále trend minulých let, kdy je zjišťován vyšší výskyt kontaminace dusičnany ve faremních studních ve srovnání s vodou dodávanou z veřejného řadu.

Při monitoringu půd byl v roce 1999 poprvé prošetřen výskyt thalia. Bylo zjištěno, že 5 % vzorků ornice i podorničí přesahuje navrhovanou preventivní normu pro obsah tohoto kontaminantu, což je 0,5 mg/kg. Tento kontaminant byl prošetřen vzhledem k podezření, že je ochotně přijímán olejnatými rostlinami. Průměrné obsahy sumy PCB pro ornici půd ČR se pohybují v rozmezí 4 - 5 m g/kg, u podorničí jsou obsahy nižší. Limit obsahu PCB v půdách byl překročen na celkem třech ze čtyřiceti pozorovacích ploch ÚKZÚZ. Příčinou kontaminace v těchto případech byla aplikace kalů z ČOV. Podobně i při sledování výskytu PAH došlo celkem ve 14 případech ze 37 k překročení meze pozadí pro PAH (více než 1 mg/kg).

V rámci sledování atmosférické depozice (rizikové chemické prvky, event. sloučeniny, obsažené ve srážkách i v části suchého spadu) bylo zjištěno, že pro důležité výživové prvky se roční vstupy pohybují u dusíku od 13 do 54 kg/ha/rok, u hořčíku kolem 1 kg/ha/rok, u draslíku od 2 do 7 kg/ha/rok, u fosforu od < 1 do 4 kg/ha/rok. U nejvýznamnějších potenciálně rizikových prvků, kde by se měly sledovat kumulativní vstupy, se vstupy depozicí pohybují u olova kolem 30 g/ha/rok, u kadmia kolem 1 g/ha/rok, u arzénu kolem 5 g/ha/rok.

Dlouhodobě se potvrzuje snižující se vliv celoplošné imise SO2 na zemědělskou produkci v ČR. Pouze v Severních Čechách se ještě vyskytují regiony, kde může k sezonnímu zvýšení příležitostně docházet.

Hnojiva se sledují na základě zákona č. 156/1998 Sb. V roce 1999 bylo posuzováno celkem 433 hnojiv, z toho v 6 případech došlo k překročení limitních hodnot chemických prvků (zinku, olova, arsenu, chrómu a mědi).

Monitoringu podléhalo i sledování kalů z ČOV, kdy obsahy chemických látek jsou hodnoceny dle ČSN 46 5735 jako surovina pro průmyslové komposty. Bylo odebráno 358 vzorků ze 198 čistíren odpadních vod. Bylo zjištěno, že vzorky překračovaly nejčastěji limity pro obsah zinku, arsenu a rtuti.

· Vodní ekosystém

V rámci monitoringu cizorodých látek soustředila Státní meliorační správa svoji pozornost na prošetření 110 malých vodních nádrží ve své správě z hlediska čistoty vody a sedimentů (dle ČSN 75 7221 - jakost vody, Zpravodaje MŽP/8/1996 - kritéria hodnocení znečištění zemin a podzemní vody a vyhlášky č. 13/1994 Sb.). Voda nádrží vykazuje obecně slabší znečištění než sediment, kde se kontaminanty kumulují. Výjimkou je organická hmota dokumentovaná vysokou hodnotou chlorofylu A. Z hlediska znečištění vody v nádržích se “nejčistšími” ukazují jižní Čechy (hodnoty BSK5, CHSKCr, AOX). Nejčastěji popisovaným kontaminantem byla rtuť s nejvyššími hodnotami ve východních Čechách a na severní Moravě. Výskyt kadmia byl nevyšší v nádržích středních Čech. V sedimentech byla rtuť nejčastěji dokladována v nádržích východních Čech, kadmium pak v západních Čechách a na Ostravsku. Polyaromatické uhlovodíky byly ve všech případech stanovovány převážně v hodnotách kritéria znečištění zemin B (stav, kdy koncentrace ukazatele dosahuje hodnoty, která vyžaduje šetření s cílem vysvětlit původ či zdroj znečištění), výjimečně C (stav, kdy se provádí asanační zásah, je-li prokázáno riziko migrace znečištění do okolí).

· Lesní ekosystém

Chemické látky sledované v lesním prostředí přinesly v minulém roce následující výsledky:

Vzorky hub obsahovaly zvýšené obsahy kadmia, rtuti, mědi, a arsenu v sušině ve srovnání s platnými hygienickými limity. Také většina koncentrací kovů v mechorostech převyšuje hodnoty uváděné jako přirozené pozadí čistých částí Evropy. Toto zjištění se dotýká kadmia, mědi, manganu, síry a zinku. Zvýšené nálezy v povrchových humusových horizontech půdy platily pro olovo a měď.

Ve vztahu k prověřování thália v půdě, byl tento prvek sledován i v organismu zajíce polního. Vyšetření se soustředilo do okresů Litoměřice, Nymburk, Pardubice a Žďár nad Sázavou, kde se předpokládá geogenní přítomnost prvku v půdách. Nejvyšší nálezy byly zaznamenány ve vzorcích orgánů zajíce a pocházely z okresů Žďár nad Sázavou, Pardubice a Litoměřice, nejnižší nálezy pocházely z okresu Nymburk.

Ve zvěři byly jen ojediněle zjišťovány nadlimitní nálezy rizikových chemických prvků a některých chlorovaných uhlovodíků především v orgánech, zřídka ve svalovině. Sledování ryb prokázalo výskyt rtuti v jejich organismech, které překročilo povolený limit na lokalitách, které jsou z hlediska výskytu tohoto prvku opakovaně prověřovány. Výskyt reziduí chlorovaných látek v rybách byl nízký a odpovídal povoleným limitům.

Na monitoring cizorodých látek bylov roce 1999uvolněno 29,7 mil. Kč, z toho na monitoring potravin a surovin pro výrobu potravin 13,5 mil. Kč.