ZELENINA červen 1998 - zpráva MZe ČR 1. část (zkráceno)

30.06.1998 | MZe ČR

Situacní a výhledová zpráva

ZELENINA

cerven 1998

(1. cást)

Vydalo: Ministerstvo zemedelství Ceské republiky

Reditel odboru strategie a komodit MZe CR Ing. Jirí Dubec

_____________________________________________________________

Odpovedné odborné redaktorky:

Irena Pischnothová MZe CR

Ing. Pavel Popelka MZe CR

Ing. Dagmar Vyklická MZe CR

Zdroje informací, zpracovatelé podkladu:

Ceský hydrometeorologický ústav, Praha

Ceský normalizacní institut, Praha

Ceský statistický úrad, Praha

Ceská zemedelská a potravinárská inspekce, Brno

Generální reditelství cel, Praha

Ministerstvo financí, Praha

Ministerstvo prumyslu a obchodu, Praha

Ministerstvo zemedelství, Praha

Zelinárská unie Cech a Moravy, Olomouc

Výzkumný ústav zemedelské ekonomiky, Praha

Zájmové sdružení právnických osob konzervárensko-lihovarského prumyslu, Praha

Agra Europe, London

Fresh Produce Desk Book 1998, London

FAOSTAT Database Results

Autori touto cestou dekují za spolupráci všem uvedeným organizacím a jejich odborným pracovníkum.

Predkládaná Situacní a výhledová zpráva Zelenina navazuje na zprávu vydanou v dubnu roku 1997. Použité údaje jsou zpracovány podle dostupných údaju k mesíci dubnu 1998, není-li uvedeno jinak. Údaje celní statistiky o dovozech a vývozech zeleniny cerstvé a zpracované zeleniny jsou uvedeny na základe uzáverky Generálního reditelství cel (GRC) k 31. 5. 1998.

Situacní a výhledové zprávy jsou pro všechny podnikatelské subjekty k dispozici na územních odborech MZe, na okresních pracovištích Agrární komory a v budove Ministerstva zemedelství. Dále vycházejí v príloze periodika Zemedelské listy, Agrární noviny, Agrospoj a Agronet.

OBSAH

Úvod

Souhrn

Zásahy státu u komodity zelenina

Svetový trh

ÚVOD

Zelenina je stále více uznávána jako nezbytná soucást lidské stravy. Její rocní spotreba je v Ceské republice však mnohem nižší než v zemích Evropské unie. V posledním období dochází k mírnému vzestupu celkové spotreby zeleniny, což je príznivým signálem pro naše producenty. Tuzemská produkce zeleniny není schopna z vetší cásti konkurovat zahranicní nabídce jak svou kvalitou, tak zejména poskliznovou úpravou a balením. Domácí velkoobchod i spotrebitelé dávají prednost zahranicní lépe tržne upravené, i když ne vždy kvalitnejší, zelenine. Tím dochází v posledních letech k nárustu objemu dovážené zeleniny, a tím i k nárustu problému tuzemských producentu zeleniny s uplatnením vlastní produkce na domácím trhu.

Trvalým nedostatkem naší produkce zeleniny jsou nízké hektarové výnosy. Presto je i v našich podmínkách rada pestitelu, kterí dosahují výnosu podstatne vyšších. Není velkou výjimkou, že napr. u mrkve je dosahováno výnosu nad 40 t, u cibule 35 t, rajcat nad 30 t apod. To dokazuje, že jsme schopni zajistit podmínky pro výnosy srovnatelné s jinými státy. Duležitým faktorem je volba vhodných odrud a vhodných stanovišt pro pestování zeleniny. Velkým problémem je skladování zeleniny, a to jak krátkodobé, tak i dlouhodobé. V obou prípadech je nutno v CR rozšírit skladovací kapacity chlazených skladu, kde jsou zaruceny nižší ztráty a uchování kvality zaskladované zeleniny.

Pred vstupem Ceské republiky do Evropské unie bude nutné integrovat domácí roztríštené zelinárství, a tím dosáhnout snadnejšího prístupu do obchodních retezcu. Toho by melo být dosaženo sdružováním pestitelu do tzv. organizací producentu, jako je tomu v EU. Tím se posílí jejich pozice a zvýší se konkurenceschopnost domácí produkce na vnitrním i zahranicním trhu.

SOUHRN

V roce 1997 došlo v Ceské republice ke znacnému poklesu osevních ploch zeleniny. V porovnání s rokem 1996 se v roce 1997 osevní plochy zeleniny snížily z 36 764 ha na 34 115 ha, tj. o 7,2 %. Nejvíce poklesly plochy u tržních producentu zeleniny, snížil se i rozsah pestování zeleniny u drobných pestitelu. Hlavním duvodem tohoto poklesu byly znacné financní ztráty tuzemských pestitelu a skladovatelu zeleniny, které utrpeli v posledních dvou letech v dusledku neuplatnení cásti vlastní produkce na domácím trhu.

Záplavami v letních mesících roku 1997 bylo navíc zcela zniceno asi 665 ha porostu zeleniny a poškozeno dalších 177 ha. Tyto skutecnosti spolu s nižším hektarovým výnosem témer u všech druhu zeleniny byly prícinou velmi nízké sklizne zeleniny. V roce 1997 bylo sklizeno podle údaju CSÚ pouze 541,4 tis. tun zeleniny, což je oproti roku 1996 méne o 71,8 tis. tun (tj. o 11,7 %). Trvalým nedostatkem tuzemské produkce zeleniny jsou nízké hektarové výnosy. Velkým problémem je i nedostatek vhodných skladovacích kapacit zeleniny zejména pro krátkodobé, ale i dlouhodobé skladování.

Zelinárské rychlírenství zaznamenalo ze všech úseku podnikání v zelinárství nejvetší úpadek, a to zejména z duvodu neuspokojivého technického stavu rychlíren, nízké výrobní intenzity, a tím i nízké konkurenceschopnosti. V roce 1998 došlo k nárustu ploch pro rychlírenství jen asi o 4 ha predevším s orientací na rychlení rajcat a okurek.

Následkem nízké sklizne zeleniny v minulém roce byly v roce 1998 zásoby u rady druhu zeleniny brzy vyprodány. Již koncem ledna 1998 byly vycerpány zásoby cibule, zásoby hlávkového zelí a mrkve nevystací do nové sklizne. Vlivem nedostatku domácí produkce cibule vzrostl v roce 1998 její dovoz (zejména z Nizozemska a Francie) v porovnání se stejným obdobím roku 1997 o 40,5 % a došlo k prudkému nárustu její spotrebitelské ceny (témer o 200 %). Nárust spotrebitelských cen i cen zemedelských výrobcu, jak v roce 1997, tak hlavne v prvních mesících roku 1998, zaznamenaly témer všechny druhy zeleniny, což negativne ovlivnilo domácí spotrebu. V roce 1997 poklesla spotreba u vetšiny druhu zeleniny v porovnání s rokem 1996. Ke znatelnému zvýšení spotreby došlo pouze u okurek salátových, mrkve, hlávkového zelí, mírné zvýšení spotreby zaznamenala cibule a petržel.

Ve zpracovatelském prumyslu pokracoval v roce 1997 u rady výrobku rust jejich produkce spojený s vyšší orientací poptávky zejména na zmrazenou zeleninu, zeleninové chlazené saláty a kysané zelí. V roce 1997 se vývoz zpracované zeleniny zvýšil o 25,7 % v porovnání s rokem 1996 na celkový objem 20,8 tis. tun. Nejvetší podíl na tomto vývozu mají rajcatové výrobky, tj. kecupy a konzervovaná rajcata, dále konzervovaná zelenina v kyselém nálevu a zmrazená zelenina, což cástecne podporil i program PGRLF - Export.

Celková bilance zahranicního obchodu CR s cerstvou i zpracovanou zeleninou v roce 1997 je stále vysoce pasivní, a to jak z objemového, tak i z financního hlediska. Duvodem je neustále rostoucí dovoz. Deficit v roce 1997 u zahranicního obchodu s cerstvou zeleninou dosáhl 251,8 tis. tun ve financní hodnote témer 3,1 mld. Kc, u zpracované zeleniny 24,5 tis. tun ve financní hodnote témer 0,5 mld. Kc.

V roce 1997 se zvýšil dovoz cerstvé zeleniny o 14,4 tis. tun (tj. o 5,9 %) v porovnání s dovozem v roce 1996 a dosáhl objemu 255,8 tis. tun. Financní hodnota dovozu cerstvé zeleniny cinila 3,1 mld. Kc, což bylo o 11,6 % více než v roce 1996. Nejvetší množství zeleniny se dovezlo ze Španelska, Slovenska, Nizozemska a Madarska. V roce 1997 se vývoz cerstvé zeleniny z CR zvýšil o 2,5 tis. tun ve srovnání s rokem 1996 a dosáhl objemu 4 tis. tun v hodnote 47,8 mil. Kc. Nejvíce zeleniny bylo v tomto roce vyvezeno na Slovensko, do Polska a Rakouska. Vývoz do techto trí zemí predstavuje 64,6 % z celkového objemu vyvezené zeleniny z CR v roce 1997.

V zahranicním obchode CR je významný zejména obchod se zememi CEFTA vcetne Slovenska. Dovoz cerstvé zeleniny z techto zemí v roce 1997 v porovnání s dovozem v roce 1996 poklesl o 22,1 % na 87,5 tis. tun v hodnote 990,7 mil. Kc a na celkovém dovozu zeleniny do CR se podílel 34,2 %. Na druhé strane se vývoz z CR do zemí CEFTA vcetne Slovenska v roce 1997 zvýšil na 2,1 tis. tun a jeho podíl na celkovém vývozu zeleniny cinil 52,4 %.

Bilance obchodu s cerstvou zeleninou v rámci Celní unie je pro CR rovnež pasivní. Deficit v roce 1997 sice mírne poklesl oproti roku 1996, presto dosahuje 46 tis. tun a ve financní hodnote 0,6 mld. Kc.

Na podporu vznikajících producentských organizací ve smyslu tržního režimu v zemích EU s cílem dosažení integrace trhu a zvýšení konkurenceschopnosti domácí produkce zeleniny (a ovoce) byl v roce 1998 rozšíren podpurný program PGRLF - Export o nový program Organizace producentu ovoce a zeleniny mírného pásma. Dále ke zvýšení tuzemské produkce a zpracování zeleniny (a ovoce) byl program PGRLF - Export doplnen o program "Sezonní zásoby", který je urcen pro zpracovatele zeleniny (a ovoce) na nákup sezonních surovin od tuzemských producentu a pro skladování hotových výrobku z techto surovin. Financní podpory v rámci obou programu jsou poskytovány na dotace na úhrady cásti úroku z úveru a u programu "Organizace producentu" navíc i na garance jistiny úveru.

V roce 1997 vstoupil v platnost zákon c. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích. K tomuto zákonu byla vydána rada provádecích vyhlášek, které se týkají cerstvé i zpracované zeleniny (požadavky na oznacování výrobku, limity cizorodých látek, hygienické požadavky apod.) a které do znacné míry prispejí k ochrane spotrebitelu pred nekvalitními zemedelskými i potravinárskými výrobky a napomuže i k omezení dovozu nestandardní zeleniny.

V zemích EU je plocha pro produkci zeleniny radu let témer konstantní a dosahuje 1,9 mil. ha. Druhová skladba zeleniny se v posledních letech mení a zretelne klesá podíl koštálové zeleniny ve prospech listové. Rozširuje se druhový a zejména odrudový sortiment. Dochází k užší specializaci produkce zeleniny urcené pro zpracovatelský prumysl. Na základe poptávky se zvyšuje nabídka mražené a cerstvé zeleniny a naopak se snižuje prodej konzervované a skladované zeleniny. Trh v rámci Evropské unie je relativne uzavrený. Dovoz zeleniny do EU ciní jen 1,4 % z celkové produkce zeleniny a vývoz kolem 1 %. Nejduležitejším druhem zeleniny v EU, stejne jako ve svete, jsou rajcata. V posledních letech je v zemích EU obchod s rajcatovými produkty mnohem rozsáhlejší než obchod s cerstvými rajcaty. V roce 1996/1997 bylo v zemích EU zpracováno 7,3 mil. tun prumyslových rajcat, což je nejvetší množství v historii. V posledních letech jsou ostrému konkurencnímu tlaku vystaveni pestitelé skleníkových rajcat zejména v Nizozemsku, Belgii a ve Francii vlivem zvyšování dovozu kvalitní produkce zejména z Maroka a Kanárských ostrovu. Stejným konkurencním problémum jsou vystaveni i pestitelé cibule v zemích EU, i když u této komodity dochází k výrazným zmenám. Osevní plochy cibule se v minulé sezone snížily nejen v zemích EU (napr. ve Španelsku, Itálii, Nizozemsku), ale i u exportéru z jižní polokoule (napr. na Novém Zélandu, v Chile, Argentine i Austrálii).

ZÁSAHY STÁTU

Do zásahu státu u komodity zelenina jsou zahrnuty:

1. Celní opatrení podle platného celního sazebníku

2. Licencní politika podle vyhlášky FMZO c.560/1991 Sb., ve znení pozdejších predpisu

3. Danová politika - dan z pridané hodnoty, spotrební dan

4. Dotacní politika státu

5. Platné technické normy

6. Kontrola jakosti

7. Legislativa vztahující se ke komodite zelenina

1. Celní opatrení

Od 1. 1. 1998 vstoupilo v platnost narízení vlády c. 312/1997 Sb., ze dne 3. 12. 1997, cástka 105, kterým se vydává nový celní sazebník. Seznam doplnkových kódu k císelným kódum celního sazebníku pri dovozu zeleniny jsou zverejneny ve vyhlášce Ministerstva financí c. 46/1997 ze dne 28. 2. 1997, menící a doplnující vyhlášku MF c. 92/1993 Sb., kterou se provádejí nekterá ustanovení celního zákona. Dne 31. 1. 1998 vstoupilo v platnost narízení vlády c. 17/1998 Sb., kterým se stanoví preferencní celní sazby pro dovoz nekterých zemedelských a potravinárských výrobku pocházejících z Evropské unie. Toto narízení pozbývá platnosti 31. 12. 1998.

Od 1. 1. 1998 zrušilo Polsko preferencní celní sazby na dovozy rajcatových koncentrátu (položky celního sazebníku 2009 90) z CR, SR a Madarska a zavedlo zvýšení celní sazby z 11 % na 50 - 60 %.

Dnem 1. 7. 1996 vstoupily v platnost další dohody o zóne volného obchodu, které Ceská republika uzavrela s Estonskou republikou a Lotyšskou republikou. Další dohoda uzavrená se Státem Izrael vešla v platnost 1. 1. 1997, s Rumunskou republikou 1. 7. 1997 a se Slovinskem 1. 4. 1998.

Prehled preferencních celních sazeb pri dovozu a vývozu zeleniny a výrobku z ní podle uzavrených dohod o zóne volného obchodu, Evropské dohody a dohody CEFTA je uveden v príloze c.2.

Celní kvóty zemedelských a potravinárských komodit

Smluvní celní sazby se uplatnují na dovážené zboží pocházející ze státu, který je clenem WTO nebo s nímž CR má uzavrenou dohodu, obsahující ustanovení o vzájemném poskytování doložky nejvyšších výhod. Smluvní celní sazby vycházejí z celní koncese platné pro rok 1998 podle výsledku Uruguayského kola GATT.

Smluvní celní kvóta je uplatnována u dovozu z clenských zemí WTO a ze zemí, kterým CR poskytuje doložku nejvyšších výhod.

Preferencní celní kvóta se vztahuje pouze na dovozy zboží pocházejícího ze zemí, se kterými má CR uzavrenou dohodu o zóne volného obchodu. Celní kvóty a preference jsou stanoveny uvedenými dohodami, které dále urcují pravidla pro stanovení a prokázání preferencního puvodu zboží.

2. Licencní politika

Dovozní a vývozní licence jsou udelovány na základe vyhlášky Ministerstva prumyslu a obchodu c. 56/1998 Sb., která vešla v platnost 1. 4. 1998. Vyhláška je novelou vyhlášky FMZO c. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úredního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znení pozdejších predpisu. Príslušným orgánem pro prijímání žádostí a vydávání licencí je Licencní správa pri Ministerstvu prumyslu a obchodu Ceské republiky. Pri udelování dovozní automatické licence zaplatí žadatel poplatek ve výši 500 Kc, za vývozní licenci zaplatí 0,5 % z hodnoty vyváženého zboží.

Licencnímu rízení pri dovozu bez množstevního omezení (automatické licence) podléhají u komodity zelenina tyto druhy: rajcata (od 16. 8. do 15. 10.), cibule, hlávkové zelí bílé a cervené, mrkev (od 1. 8. do 30. 11.), sušená zelenina a kysané zelí, na které jsou udelovány automatické licence.

3. Danová politika

Dne 1. 1. 1998 nabyl úcinnosti zákon c. 208/1997 Sb., ze dne 31. 7. 1997, kterým se mení a doplnuje zákon CNR c. 588/1992 Sb., o dani z pridané hodnoty, ve znení pozdejších predpisu. U komodity zelenina nedošlo ke zmenám.

4. Dotacní politika

a) Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování podpor Ministerstvem zemedelství pro rok 1998

Ministerstvo zemedelství na základe podpurných programu podle zákona c. 252/1997 Sb., o zemedelství, vydalo pod cj. 5216/97-1000 Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování podpor Ministerstvem zemedelství pro rok 1998.

· Dotacní titul 2. B - Udržování genetického potenciálu osiv a sadby

- Jsou uvedeny pouze cásti dotacních titulu, které se týkají zeleniny.

Úcel: podporit a zabezpecit dostupnost kvalitních odrud osiv a sadby.

Predmet podpory:

2. B. a. - Šlechtení odrud

2. B. a. 2. - Podpora na testování množitelského materiálu s využitím imunoenzymatických metod do výše 50 % prokázaných prímých nákladu,

2. B. b. - Podpora k licencnímu poplatku:

2. B. b. 5) zelenin a koreninových rostlin do výše 400 % zaplacených licencních poplatku,

2. B. c. - Podpora na zkoušení puvodních ceských odrud v zahranicí do výše 100 % prokázaných nákladu. Vztahuje se na odrudy registrované, nebo povolené v roce 1997, nebo 1998 ve státe zkoušení.

Subjekt: podnikatel (§ 2 zák. c. 513/1991 Sb.,), který zabezpecuje novošlechtení a udržovací šlechtení rostlin v souladu se zákonem c. 92/1996 Sb., vcetne navazujících vyhlášek a predpisu, u dotacního titulu 2. B. c i vlastník šlechtitelského osvedcení podle zák. c. 132/1989 Sb.

Forma podpory: neinvesticní, nenávratná prímá dotace

· Dotacní titul 3. - Podpora ozdravování polních a speciálních plodin

Sledovaný cíl: ozdravení polních a speciálních plodin s využitím biologické ochrany a technických izolátu.

Predmetem tohoto dotacního titulu je podpora biologické ochrany jako náhrada chemické ochrany rostlin a podpora prostorových a technických izolátu množitelského materiálu ovocných plodin a chmele se zamerením na ochranu proti šírení hospodársky závažných virových chorob. Jde o neinvesticní, prímou nenávratnou dotaci. Výše dotace je do 60 % z prokázaných úplných vlastních nákladu príslušného roku vynaložených na ozdravování rostlin.

Dotace se vztahují na porízení, aplikaci a zabezpecení funkcnosti v príslušných kulturách na biologické prostredky uvedené v úredním seznamu (Seznam registrovaných prostredku na ochranu rostlin 1997) vydaném MZe CR v roce 1997.

· Dotacní titul 9. A. b. - Speciální poradenství pro rostlinnou výrobu

Predmet podpory: zverejnování výsledku odrudových zkoušek (seznamu doporucených odrud) a porádání výstav polních a zahradních plodin.

Subjekt: vystavovatel nebo komoditní svaz.

Forma podpory: neinvesticní, prímá nenávratná dotace.

Výše podpory: fixní cástka podle rozhodnutí MZe podle významu zverejnovaných výsledku a podle významu porádané výstavní akce.

· Dotacní titul 9. C. - Informatika

Úcel: poskytovat zemedelcum pohotové a objektivní informace o aktuálních cenách zemedelských komodit na ceském trhu a duležité informace pro operativní podnikatelské rozhodování.

Predmet podpory:

9. C. a) - vybudovat a zabezpecit provoz nezávislého tržního informacního systému pro zemedelské komodity splnujícího kriteria tržních informacních systému zemí Evropské unie,

9. C. b) - vytvorit praktickou aktuální databázi duležitých technických, technologických, ekonomických a právních norem, normativu a praktických doporucení pro zemedelce a poradce vcetne variant ekonomického hodnocení využití stroju a výrobních technologií. Zajistit prezentaci databáze v tiskovém a elektronickém tvaru.

Subjekt: Agrární komora CR, VÚZE, zemedelské univerzity a další subjekty, které prokáží odbornou zpusobilost.

Forma podpory: neinvesticní, prímá nenávratná dotace.

Výše podpory: do 100 % prokázaných celkových nákladu.

Vyhodnocení dotacních prostredku za rok 1997

· V roce 1997 bylo z prostredku MZe CR uvolneno pro zeleninu celkem 9 968,2 tis. Kc. Z toho na práci s genofondem 3,6 mil. Kc a na poradenství 104,2 tis. Kc. Z dotacního titulu 2.B.a. na šlechtení nových odrud a udržovací šlechtení zelenin byla v roce 1997 poskytnuta cástka ve výši 6,3 mil. Kc.

b) Podpurný a garancní rolnický a lesnický fond

Pro rok 1998 došlo k úpravám programu PGRLF, jenž nyní zahrnuje tyto programy: Provoz, Zemedelec, Lesy, Krajina, Mládí, Agroregion, Nabyvatel, Restituent, KPV, Export a TOZ.

Program Export se pro rok 1998 doplnuje o nové programy:

· na podporu exportu ovoce a zeleniny a výrobku z nich ve výši maximálne 70 mil. Kc. Rozhodné období pro realizaci exportu je do 31. 12. 1998. Podpora se stanovuje ve výši do 10 procentních bodu na úhradu úroku z úveru.

· program "Organizace producentu ovoce a zeleniny mírného pásma" na podporu zvyšování integrace trhu a zvýšení konkurenceschopnosti domácí produkce ovoce a zeleniny a na podporu vznikajících producentských organizací ve smyslu tržního režimu v zemích EU. Podpory se poskytují v rámci programu na dotace a cásti úroku z úveru a na garance jistiny úveru ve výši do 50 mil. Kc.

· program "Sezonní zásoby" pro zpracovatele na nákup sezónních surovin od tuzemských producentu a skladování hotových výrobku z techto surovin. Cílem programu je podporit tuzemskou produkci a zpracování ovoce a zeleniny umožnením prístupu zpracovatelským organizacím k levnejším úverum na financování sezónních zásob. Dotace na úhradu cásti úroku z úveru ve výši do 60 mil. Kc.

5. Normy jakosti pro cerstvou zeleninu EHK/OSN

Normy EHK/OSN platí pro obchod mezi clenskými státy EHK/OSN a pro dovoz zeleniny do techto státu. S temito normami jsou harmonizovány jak spolecné normy EU, tak normy CR (CSN). Normalizace cerstvé zeleniny se neustále vyvíjí po obsahové i formální stránce. Na normalizacní cinnosti se v souvislosti s rozvojem mezinárodního obchodu v rámci EHK/OSN podílí stále více státu, a proto jsou požadavky prubežne doplnovány a zpresnovány.

Soustava norem EHK/OSN je jednotná nejen po formální stránce, ale jednotne je dán napr. podíl dovolených odchylek pro jednotlivé trídy jakosti, základní ustanovení "minimálních požadavku", základní požadavky na jednotlivé trídy jakosti atd. EU tento zpusob posuzování jakosti i zásady formální úpravy norem prevzala ve snaze docílit maximálního vzájemného souladu s normami EHK/OSN. Obe soustavy norem platí pro dodávky príslušných druhu ovoce a zeleniny v cerstvém stavu spotrebiteli a neplatí pro dodávky na prumyslové zpracování. Zatímco normy EHK/OSN platí pri kontrole výrobku pri odeslání, tj. po úprave a zabalení, normy EU platí v rámci Spolecenství na všech stupních obchodu.

Normy jakosti pro cerstvou zeleninu mají v EU, na rozdíl od ostatních výrobku, výsadní postavení. Jejich tvorba je totiž vymezena a samy jsou uvádeny v platnost nejvyššími právními predpisy EU, tj. narízeními Rady ES a Komise ES, které jsou pro clenské státy EU závazné. V prípade našeho vstupu do EU, budou tato narízení také pro nás závazná, aniž by musela být predem zapracována do našich právních predpisu. Základním právním predpisem upravujícím tvorbu a používání norem jakosti pro cerstvou zeleninu a ovoce v Evropské unii je Narízení Rady (ES) c. 2200/96 ze dne 28. ríjna 1996.

V Ceské republice nároky na jakost cerstvé zeleniny a ovoce jsou dány zákonem c. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o zmene a doplnení nekterých souvisejících zákonu, a vyhláškami na tento zákon navazujícími, zejména pak vyhláškou c. 332/1997 Sb.

CSN 46 3110 Koštálová zelenina: platnost od: 04/96

- kapusta hlávková, kapusta ružicková, kveták, zelí hlávkové - závazná

- brukev, kaderávek - doporucující

CSN 46 3111 Brokolice platnost od: 12/96

- závazná

CSN 46 3120 Korenová zelenina platnost od: 12/95

- cerný koren, kren, mrkev, redkvicky - závazná

- celer, cervená repa, ovesný koren, pastinák, petržel, redkev, vodnice - doporucující

CSN 46 3130 Listová zelenina platnost od: 11/94

- celer rapíkatý, pekingské zelí, reven, rychlené puky cekanky salátové,

V období od ledna do kvetna roku 1998 bylo pracovníky CZPI zkontrolováno celkem 626 vzorku cerstvé zeleniny. Z kontrolovaného poctu bylo 410 vyhodnoceno jako nevyhovující (tj. 66 %). V obchodech byl vydán zákaz na prodej zboží o celkové hmotnosti 2709 kg v celkové hodnote 90 560 Kc. Kontrola CZPI byla zamerena v tomto období na maloobchodní sít, predevším na supermarkety. Predmetem kontroly byla zdravotní nezávadnost a jakost zeleniny, soucástí hodnocení jakostních ukazatelu bylo také znacení balené zeleniny, resp. nebalené.

Pocet kontrolovaných vzorku cerstvé zeleniny za období leden - kveten 1998

Zelenina Velkoobchod Maloobchod Celkem

celkem nevyh. % celkem nevyh. % celkem nevyh. %

Cibulová 26 17 65,4 151 127 84,1 177 144 81,0

Korenová 35 10 28,6 101 88 87,1 136 98 72,0

Koštálová 26 6 23,1 53 39 73,6 79 45 57,0

Listová 23 6 26,1 15 12 80,0 38 18 47,0

Plodová 46 19 41,3 146 82 56,2 192 101 53,0

Ost. (klasy, 0 0 0 4 4 100 4 4 100

výhonky...*)

CELKEM 156 58 37,2 470 352 74,9 626 410 66,0

Tuzemsko 29 8 27,6 182 158 86,8 211 166 79,0

Dovoz 127 50 39,4 288 194 67,4 415 244 59,0

Poznámka: * - napr. kukuricné palice, výhonky - zázvor; hlízky, oddenky z dovozu

Pramen: CZPI, ing. Dundelová

Pri kontrole zdravotní nezávadnosti bylo provedeno v laboratorích CZPI celkem 265 stanovení na cizorodé látky. Nadlimitní obsah dusicnanu byl zjišten v 16 stanoveních (u korenové zeleniny - mrkve, petržele a u listové zeleniny), nadlimit ostatních cizorodých látek zjišten nebyl. Jakost u vzorku byla hodnocena podle platných CSN, citovaných ve vyhlášce c. 332/1997 Sb., zákona o potravinách a tabákových výrobcích, a to na míste kontroly.

Ve znacích jakosti nevyhovelo 69,9 % z celkového množství odebraných vzorku. Mezi nejcastejší zjištené nedostatky patrily: zavadlost, popraskanost korenu, výskyt plodu napadených plísní nebo hnilobou, naklícené cibule, resp. stroužky cesneku, rozpadlé hlavicky cesneku, prodej výkroju, plody poškozené mrazem.

Množství kontrolovaných vzorku cerstvé zeleniny v kg za období leden - kveten 1998

Zelenina Velkoobchod Maloobchod Celkem

celkem nevyh. % celkem nevyh. % celkem nevyh. %

Cibulová 13773 8665 62,9 1463 1230 84,1 15236 9895 64,9

Korenová 12718 2261 17,7 866 776 89,6 13583 3036 22,4

Koštálová 8860 704 7,9 681 400 58,8 9540 1104 11,6

Listová 10048 1684 16,8 237 147 62,0 10285 1831 17,8

Plodová 14121 2346 16,6 1181 613 51,9 15302 2959 19,3

Ost. (klasy 0 0 0 9 9 100 9 9 100

, výhonky...)

CELKEM 59520 15660 26,3 4437 3175 71,6 63955 18834 29,5

Tuzemsko 10316 756 7,32 10806 1469 81,3 12121 2224 18,4

Dovoz 49204 14904 30,3 2631 1706 64,9 51834 16610 32,0

Poznámka: * - napr. kukuricné palice, výhonky - zázvor; hlízky, oddenky z dovozu

Pramen: CZPI, ing. Dundelová

Maximální prípustné množství obsahu dusicnanu

Potravina Nejvyšší prípustné Prípustné množství Speciální množství

množství mg/kg mg/kg 5/2* mg/kg

Detská a kojenecká výživa

na bázi mléka 15

Zelenina listová 1000

plodová 400

lusková 400

korenová 700 300

koštálová 700 300

Špenát 2500 300

Špenát (XI.-XII. mesíc) 3000

Salát polní, salát rychlený

(IV.-IX. mesíc) 2500

Salát skleníkový (X.-III. mesíc) 3500

Melouny, tykev, cuketa 700

Redkvicky 1500

Brukev rychlená 1500

Cervená repa 3000

Detská a kojenecká výživa na bázi zeleniny 200

a banánu po 4. mes. veku

Pór 2000

Poznámka: Množství dusicnanu je stanoveno jako dusicnanový iont NO3. Pro výrobky ze zeleniny sterilované, nakládané, zmrazené a kysané platí prípustná množství jako pro základní suroviny.

- Nejvyšší prípustné množství - je množství, pri jehož prekrocení je potravina a potravinová surovina vyloucena z obehu,

- Speciální množství - je množství, které se stanoví pro potraviny pro zvláštní výživu (zák. c. 110/1997 Sb., § 18 písm. g); pri prekrocení této hodnoty nelze potravinu použít pro urcený speciální úcel.

* = z 5 anal. vzorku mohou vykazovat nadlimitní obsah max. 2 vzorky

Pramen: Hlavní hygienik Ministerstva zdravotnictví CR (Vyhláška c. 298/1997 Sb.,)

7. Legislativa vztahující se ke komodite zelenina

Zákon c. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, ve znení pozdejších predpisu (zákon c. 132/1989 Sb.),

Zákon c. 71/1967 Sb., o správním rízení (správní rád),

Zákon c. 63/1986 Sb., o Ceské zemedelské a potravinárské inspekci,

Zákon c. 64/1986 Sb., o Ceské obchodní inspekci,

Zákon c. 132/1989 Sb., o ochrane práv k novým odrudám rostlin a plemenum zvírat,

Zákon c. CNR c. 36/1990 Sb., o správních poplatcích vybíraných správními orgány CR, ve znení pozdejších predpisu,

Zákon c. 229/1991 Sb., novela c. 30/1996 Sb., o pude,

Zákon CNR c. 114/1992Sb., o ochrane prírody a krajiny, ve znení pozdejších predpisu,

Zákon CNR c. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znení pozdejších predpisu,

Zákon CNR c. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znení pozdejších predpisu,

Zákon c. 587/1992 Sb., o spotrebních daních, ve znení pozdejších predpisu (zákon c. 303/1997 Sb.,),

Zákon c. 588/1992 Sb., o dani z pridané hodnoty, ve znení pozdejších predpisu (zákon c. 208/1997 Sb.,),

Zákon c. 634/1992 Sb., o ochrane spotrebitele, ve znení pozdejších predpisu,

Zákon CNR c. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znení pozdejších predpisu,

Zákon c. 92/1996 Sb., o odrudách, osivu a sadbe pestovaných rostlin,

Zákon c. 147/1996 Sb., o rostlinolékarské péci a zmenách nekterých souvisejících zákonu,

Zákon c. 61/1997 Sb., o lihu a o zmene a doplnení zákona c. 455/1991 Sb., ve znení pozdejších predpisu,

Vyhláška MZe CR c. 83/1997 Sb., o ochrane proti zavlékání škodlivých organismu pri dovozu, pruvozu a vývozu rostlin a rostlinných produktu,

Vyhláška MZe CR c. 84/1997 Sb., o úpravách registrace prípravku na ochranu rostlin a zacházení s nimi a technické a technologické požadavky na mechanizacní prostredky na ochranu rostlin a jejich kontrolní testování,

Zákon vlády CR c. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o zmene a doplnení kterých souvisejících zákonu, a navazujícími provádecími vyhláškami,

Zákon c. 252/1997 Sb., o zemedelství,

Narízení vlády c. 341/1997 Sb., kterým se stanovují podpurné programy k podpore mimoprodukcních funkcí zemedelství,

Vyhláška MPO c. 56/1998 Sb., o podmínkách vydávání úredního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znení pozdejších predpisu,

SVETOVÝ TRH

Produkce zeleniny v zemích EU

Plocha pro produkci zeleniny je v zemích EU již radu let témer konstantní a dosahuje 1,98 mil. ha. Celková sklizen v roce 1997 cinila 52 mil. t, což bylo témer o 2,6 mil. tun méne oproti roku 1996. Druhová skladba zeleniny pestované v EU se v posledních letech mení a zretelne klesá podíl koštálové zeleniny ve prospech listové zeleniny. Rozširuje se druhový a zejména odrudový sortiment a termíny pestování se prizpusobují rovnomernému prísunu zboží do obchodních retezcu. Dochází k užší specializaci produkce urcené pro zpracovatelský prumysl. Zvyšuje se nabídka mražené a cerstvé zeleniny a naopak se snižuje prodej skladované zeleniny.

Produkce EU je soustredena predevším do peti hlavních výrobních oblastí:

- Nizozemsko - výrobci zde dosahují vysoké produktivity díky produkci ve sklenících,

- jihovýchodní Anglie - sektor zeleniny zde má úzké vazby na zpracovatelský prumysl,

- Francie - predstavuje prechod mezi severními a jižními produkcními oblastmi,

- Španelsko - typické jsou malé farmy, kde výrobci hospodarí na cástecný úvazek a kde jsou

nízké príjmy,

- Itálie - stejne jako ve Španelsku je zde nízká produktivita práce.

Produkce a sklizen cerstvé zeleniny v zemích EU

Plocha v ha Sklizen v tis. tunách

EU 1994 1995 1996 1997 1994 1995 1996 1997

Rakousko 16 033 15 720 15 349 15 349 445,3 400,4 391,6 391,6

Belgie

+Lucemburk. 43 409 43 626 43 020 43 020 1 743,2 1 687,7 1 588,8 1 609,6

Dánsko 14 210 14 250 14 259 14 259 288,1 291,1 291,1 291,1

Finsko 7 586 9 590 9 496 9 543 239,7 240,5 233,3 240,3

Francie 425 690 426 368 418 737 414 655 7 690,1 7 944,3 7 953,3 7 886,3

Nemecko 114 157 119 147 134 436 126 972 3 062,0 3 244,6 3 667,8 3 362,3

Recko 137 102 137 463 138 439 136 000 4 325,8 4 069,5 4 262,5 4 058,5

Irsko 6 845 6 845 6 845 6 845 247,2 240,7 232,7 233,7

Itálie 592 234 512 192 513 480 503 480 13 883,6 13 797,5 15 186,4 13 661,6

Nizozemsko 73 545 71 965 71 965 71 965 3 756,8 3 743,8 3 743,8 3 743,8

Portugalsko 79 830 79 830 80 830 79 830 2 077,1 2 052,6 2 087,3 2 102,2

Španelsko 419 247 391 018 400 220 398 120 10 530,1 10 279,5 11 162,7 10 650,3

Švédsko 15 790 15 027 15 720 15 660 237,3 232,1 273,3 272,0

Velká Británie 158 606 148 200 148 420 148 420 4 052,0 3 731,6 3 731,8 3 731,8

Celkem 2104284 1991241 2011216 1984118 52578,3 51955,9 54806,4 52235,1

Pramen: FAOSTAT Database Results

Trh v rámci Spolecenství je relativne uzavrený, nebot se dováží jen kolem 1,4 % z celkové produkce zeleniny a vyváží kolem 1 %. Umožnují to ruznorodé klimaticko-pudní podmínky. Zatímco celkové plochy zeleniny se od roku 1980 v zemích EU témer nezmenily, rocní tempo prírustku produkce dosahuje 1,7 %, což se projevilo postupným nárustem spotreby zeleniny. Spotreba zeleniny je nyní o 25 % vyšší než v roce 1980 a dosahuje v prumeru 112 až 115 kg/os./rok. Nejvyšší spotreba cerstvé zeleniny je tradicne v jižních zemích, napr. v Itálii 174,6 kg, Španelsku 153,9 kg a Portugalsku 123,7 kg. Rust hektarových výnosu zeleniny je ovlivnen jak používáním výkonnejších a odolnejších odrud, tak zdokonalením agrotechniky, zejména ochrany a výživy porostu.

Nizozemsko

Celková produkce zeleniny v roce 1997 dosáhla 3,7 mil. tun. Plocha pro pestování zeleniny je již nekolik let konstantní a dosahuje 72 tis. ha. Spotreba cerstvé zeleniny na jednoho obyvatele se pohybuje v rozmezí od 93,8 do 118,5 kg/rok. Nizozemský export ovoce a zeleniny se v lonském roce zvýšil o 5 % a dosáhl objemu 2,65 mil. tun. Toto zvýšení je pripisováno z velké cásti nárustu exportu do Ruska. Ten se zvýšil témer o 60 % na 270 tis. tun, z toho 120 tis. tun cinila cibule, což je skoro 20 % celkového holandského exportu cibule. Vysoká poptávka je také po bílém zelí, mrkvi a rajcatech.

Vývoz do Nemecka se snížil o 7 %, presto Nemecko zustává odberatelem císlo jedna s podílem 40 % holandského exportu. V roce 1997 Nizozemsko vyvezlo do Nemecka více cibule, ale méne okurek a paprik. Velký pokles vývozu okurek byl zpusoben snížením jejich pestitelských ploch a znacnou konkurencí Španelska na jare a na podzim. Export do Velké Británie vzrostl o 4 %.

SRN

Sklizen zeleniny byla v Nemecku v roce 1997 mírne nižší oproti roku 1996 a cinila 3,4 mil. tun. Soucasne došlo k poklesu skliznových ploch ze 134 tis. ha v roce 1996 na 126 tis. ha v roce 1997. Spotreba cerstvé zeleniny se pohybuje kolem 86,2 kg/osobu za rok.

Naproti tomu tržby za zeleninu v Nemecku prekrocily v roce 1997 poprvé 600 mil DM. Nejvíce se zvýšil prodej salátu (o 40 %) a okurek (o 35 %). Prodej korenové zeleniny se naopak snížil. Velký pokles byl zaznamenán u osevních ploch kedluben. Naproti tomu se osevní plochy rajcat a hlávkového salátu rozšírily, stejne jako rozloha pro pestování chrestu se zvýšila od roku 1994 o 11 % a jeho produkce vzrostla o 16 %.

Vetšina produkce korenové zeleniny se vyváží do Nizozemska a Itálie. Velká Británie se stává duležitým odbytištem chrestu.

Velká Británie

Sklizen zeleniny v roce 1997 cinila 3,7 mil tun z plochy 148 tis. ha. Nejduležitejšími druhy zeleniny jsou zde kveták, mrkev, cibule a salát. V posledních letech také narustá produkce špenátu. Pestování zeleniny je ve Velké Británii soustredeno do urcitých regionu. Jedna tretina celkové produkce zeleniny v Británii pochází z východních hrabství. V celé Británii je celkem 20 000 pestitelu zeleniny a jedna tretina z nich obhospodaruje méne než jeden hektar.

Francie

Francie je jeden z nejvetších producentu zeleniny v EU. V roce 1997 bylo na ploše 415 tis. ha vypestováno 7,9 mil tun zeleniny. Hlavní zeleninou pestovanou ve Francii jsou rajcata, dále pak mrkev a kveták. V roce 1997 se zvýšila produkce mrkve (o 6 %) a skleníkových rajcat (o 10 %). Produkce polních rajcat a kvetáku se naopak snížila.

Export karotky se od roku 1993 do roku 1997 více než ztrojnásobil. Vývoz cekanky, stejne jako cesneku, pórku a špenátu vzrostl od roku 1990 o 30 %. Nejvetší nárust je zaznamenán u vývozu cibule, který vzrostl od roku 1993 o 68 %. Velké zisky prináší také pestování kvetáku, brokolice, artycoku a v poslední dobe i rajcat. Nejvetším odbytištem pro francouzskou produkci zeleniny je Nemecko, následuje Velká Británie, menší množství je vyváženo do ostatních zemí Evropy, USA a Japonska.

Itálie

Sklizen zeleniny byla v roce 1997 vlivem neobvykle chladného pocasí nižší než v predchozím roce. Celkem bylo vypestováno na ploše 503 tis. ha 13,6 mil. tun zeleniny. Nejvíce pestovaným druhem zeleniny jsou zde rajcata, kterých se vypestovalo 6,5 mil tun, následuje kveták a cibule.

Producenti zeleniny v Itálii doufají, že se jim podarí zlepšit si pozici na mezinárodních trzích, kterou postupne ztráceli v posledních letech.

Španelsko

Celková sklizen zeleniny ve Španelsku dosáhla 10,6 mil, tun. Skliznová plocha se v posledních letech pohybuje kolem 400 tis ha. Nejduležitejšími druhy zeleniny jsou rajcata a cibule. Chrest byl v posledních letech duležitým exportním artiklem, ale projevuje se zde konkurence Recka. V roce 1997 se skliznová plocha chrestu snížila na 20 tis. ha a export poklesl na 18 tis. tun. Ve Španelsku dochází k masivnímu prílivu zahranicního kapitálu a vzniku pestitelských velkopodniku jak na bázi jount venture, tak dceriných podniku zahranicních firem zejména ze SRN, Francie a Velké Británie.

Produkce zeleniny v USA

V USA se v soucasné dobe snižují skliznové plochy zeleniny asi o 2 %, ale plocha pro pestování rajcat, salátu, brokolice a kvetáku zustává témer stejná.

Export ovoce a zeleniny v USA se behem posledních deseti let zdvojnásobil. Dnes dosahuje pres 9 mld. dolaru oproti 4,3 mld. dolaru v roce 1989. Podíl ovoce a zeleniny na zemedelském exportu rovnež vzrostl z 11 % v roce 1989 na 17 % v roce 1997.

Svetová produkce vybraných druhu zeleniny

Rajcata

Celosvetove jsou nejduležitejším druhem zeleniny rajcata, jejichž produkce ciní kolem 80 mil. tun rocne. Obchod cerstvými rajcaty je relativne malý, mnohem rozsáhlejší je obchod rajcatovými produkty. Ve svete se celkem zpracovává kolem 22 mil. tun rajcat.

V roce 1996/1997 se v zemích EU zpracovalo 7,3 mil. tun prumyslových rajcat, z toho na Itálii pripadlo 4,0 mil. tun, na Recko 1,2 mil. tun, Španelsko 1,0 mil. tun, Portugalsko 0,8 mil. tun a na Francii 0,3 mil. tun. Jedná se o nejvetší množství zpracovaných rajcat v historii. Prumysl rajcat je pod stálým tlakem dovozu z USA.

Cibule

Dalším významným druhem zeleniny je cibule. V poslední dobe se osevní plochy cibule ve vetšine evropských zemí snižují. Ve Španelsku byla v roce 1997 plocha nižší o zhruba 18 % oproti roku 1996 (tj. 4239 ha). Rovnež plochy rané cibule ve strední a severní Itálii byly významne redukovány. V Nizozemsku byla cibulí oseta plocha približne 15 430 ha, což je méne o 1244 ha oproti roku 1996. V Rakousku zustala plocha cibule více méne na úrovni roku 1996. V Madarsku došlo v roce 1997 ve srovnání s rokem 1996 k významnému úbytku plochy cibule (témer o 30 %) na méne než 5000 ha.

Nejvýznamnejší vývozci z jižní polokoule exportovali v prubehu roku 1997 méne cibule než v predešlém roce, k zvlášte velkému poklesu došlo u dodávek do Evropy. Nový Zéland uvedl 13% pokles celkového vývozu cibule, dodávky do Evropy poklesly dokonce o 20 %. Stejne tak byly nižší dovozy cibule z Chile, Argentiny a Austrálie.

Situace ve zpracovatelském prumyslu v zemích EU

Od roku 1989 klesá výroba zeleninových konzerv rocne o 0,89 %, nejvíce u hrášku (-8,13 %). Klesá i produkce konzervovaných fazolek a zeleninových smesí (o 6,92 %). Výrazný je však nárust výroby houbových konzerv (+5,01 %). Dominantní pozici si v konzervárenství drží Francie, jejíž podíl na celkové produkci je 45 %. Konjunkturou prochází mrazírenství zeleniny, zejména v Belgii a Nizozemsku. Rozširuje se jak objem produkce, tak i sortiment. Spotreba zmrazené zeleniny se v zemích EU pohybuje mezi 3 - 7 kg na osobu za rok. Výrazný je nárust mrazení póru a kvetáku.

Základní Narízení Rady (ES) c. 2201/96 obsahuje režim pro Spolecnou organizaci trhu zpracovaného ovoce a zeleniny v EU. U komodity zelenina se týká podpory výroby pro výrobky ze zpracovaných rajcat. Maximální množství výrobku ze zpracovaných rajcat, které se muže ucházet o podporu, je 6 836 262 tun cerstvých rajcat pro tržní rok 1997/98 a pro ctyri následující roky v clenení: rajcatový koncentrát (4 585 253 t), konzervovaná celá loupaná rajcata (1 336 119 t), ostatní výrobky (914 890 t).

Výmera zeleniny (s výjimkou rajcat) pro zpracovatelský prumysl se v EU odhaduje na 321 tis. ha s produkcí kolem 3,6 mil. tun. Hrášek a zelené fazolky se na obhospodarované výmere podílejí 61 %. Nejvetší podíl ploch zeleniny pro zpracování se nachází ve Francii (32 %), ve Velké Británii a Španelsku (po 17 %), v Belgii (8 %), v Itálii a Nemecku (po 7 %), dále pak v Nizozemsku (6 %).

Ostatní druhy konzervárenské zeleniny

Vysoké výnosy konzervárenského hrášku a fazolových lusku v roce 1996/1997 ukoncily predchozí dvouletou fázi vysokých nákupních cen. V Nizozemsku došlo v roce 1996/1997 k rozšírení pestitelských ploch konzervárenských fazolí na úkor hrachu. V SRN byly patrny stejné tendence, což je dusledek ztráty nekterých významných zpracovatelských kapacit v obou zemích. Tento vývoj postihl i výrobu konzervované karotky.

Výroba kukuricných konzerv v zemích EU v roce 1996/97 poklesla asi o 8 % (z duvodu nízké sklizne cukrové kukurice) a cinila 216 tis. tun. Významne vzrostl dovoz konzervovaného i zmrazeného chrestu ze tretích zemí, predevším z Peru, dále pak z Cíny a Chile. Španelská produkce techto produktu ztratila v posledních letech významnou cást evropského trhu.

Nizozemsko

V roce 1996/1997 se zde zpracovalo 515,8 tis. t zeleniny, z toho 151,2 tis tun žampiónu. Objem zpracovávané zeleniny je od roku 1990 témer stabilní, v rozmezí od 469,1 do 565,1 tis. tun rocne. Na vzestupu je zpracování žampiónu na úkor hrášku a špenátu. Zelí se podílí na celkovém množství asi 6 %.

Francie

Výroba zeleninových konzerv je stabilní. Dominantními druhy pro zpracování jsou fazole a hrášek (42,6 % celkové produkce zeleninových konzerv). Vysoký podíl zaujímá rovnež cukrová kukurice (16,5 %).

Itálie

Produkce konzervované zeleniny se v roce 1997 oproti roku 1996 snížila o 2,4 % na 73 853 t. Výjimku tvorí konzervovaný zelený hrášek, jehož výroba se zvýšila o 6,4 % (na 20 095 t), dále výroba konzervovaných fazolek, která se zvýšila o 11,2 % (na 3283 t). Rovnež výroba konzervované sladké kukurice se zvýšila, a to asi o 1,6 % (na 8458 t).

SRN

Poptávka po konzervované zelenine v nálevu klesá ve prospech zeleniny mražené. Spotreba okurek nakladacek v sladkokyselém nálevu i kysaného zelí stagnuje, mírne klesá spotreba nakládané cervené repy a nejvetší pokles nastal v poptávce po nakládané paprice.

Situace v rychlírenství v zemích EU

V zemích EU dosahuje plocha skleníku asi 60 500 ha, z toho pro zeleninu 41 500 ha. Zelinárské rychlírenství prochází v EU znacnými problémy, které mají v jednotlivých zemích odlišnou intenzitu i dopad na pestitele. Ostrému konkurencnímu tlaku jsou v posledních letech vystaveni pestitelé skleníkových rajcat v Nizozemsku, Belgii a ve Francii vlivem rustu dovozu kvalitní tržní produkce ze zemí s príznivejšími prírodními podmínkami, zejména z Maroka a Kanárských ostrovu. Krome rozširování sortimentu rychlené zeleniny (zeleninová paprika, fazolové lusky, lilek) probíhá rekonstrukce skleníku pri soucasné modernizaci, mající prispet ke zvýšení intenzity výroby, ke snížení energetické nárocnosti a pracnosti výroby. Nejsystematicteji probíhá rekonstrukce skleníku v Nizozemsku, zatímco ve Španelsku stagnuje. Nejvetší výmera chránených ploch pripadá na Itálii (16 700 ha) a Španelsko (17 200 ha).

Našim podmínkám je nejbližší stav v SRN, kde v roce 1997 sklizen rychlené zeleniny dosáhla 102,8 tis. tun, tj. o 5,6 % méne než v roce 1996. Plochy rychlené zeleniny cinily 1305,8 ha, což byl pokles v porovnání s rokem 1996 o 1,9 %. Tento pokles byl zaznamenán u všech druhu zeleniny, nejvíce však u kedluben, okurek a rajcat. Na území nových spolkových zemí cinila v roce 1997 výmera skleníku pro rychlení zeleniny 148 ha (v roce 1992 byla 236 ha). V soucasné dobe se staré skleníky obnovují a staví se nové, které se specializují predevším na produkci rajcat. Stejne jako v SRN, tak i ve Švýcarsku a v Rakousku roste obliba polnícku, hlávkového salátu i dalších listových zelenin.

Ochrana trhu v Evropské unii

Evropská unie si chrání svoje trhy a producenty proti zvýšeným dovozum a dovozum nekvalitní zeleniny ze tretích zemí krome celních tarifu i pomocí predepsaných vstupních cen zeleniny (tzv. institucionálních cen), které jsou obvykle vyšší, než prumerné domácí pestitelské ceny. Na základe záveru Uruguayského kola GATT byla EU nucena nekteré ze svých institucionálních cen tarifikovat a tyto ceny postupne snižovat. Zásluhou institucionálních cen se dováží do EU pouze zboží špickové kvality a celkový objem dováženého zboží je tímto zpusobem omezen. Základní pravidla pro uplatnování predepsaných vstupních cen jsou uvedena v Narízení Rady (ES) c. 2200/96 o spolecné organizaci trhu ovoce a zeleniny, které vstoupilo v platnost 1. 1. 1997.

Druhy zeleniny, na které se vztahují predepsané vstupní ceny a období pro jejich uplatnování v EU

CN - kód Popis Období uplatnování Vstupní cena Index 98/97

vstupní ceny v ECU/100 kg v % ECU

v roce 1998

0702 00 00 Rajcata c., z., 1.1. - 31.12

1.1.-31.3. 87,1 98,64

. 1.4.-30.4. 115,1 98,97

1.5.-31.5. 75,1 98,43

1.6.-30.9. 55,1 97,87

1.10.-20.12. 65,1 98,19

21.12.-31.12. 70,1 98,32

0707 00 05 Okurky salát., 11.11.-31.12.

nakl. c., z.,

1.1.-konec února ¨70,7 97,79

1.3.-30.4. 113,7 98,61

1.5.-30.9. 51,3 96,98

1.10.-10.11. 71,5 97,81

11.11.-31.12. 63,7 97,55

0709 10 00 Artycoky 1.1. - 30.6.

1.1.-31.5. 85,5 98,96

1.6.-30.6 68,3 98,70

1.11.-31.12 96,2 98,97

0709 90 70 Tykve, cukety 1.1. - 31.12.

1.1.-31-1. 50,1 98,82

1.2.-31.3. 42,6 98,86

1.4.-31.5. 70,5 99,16

1.6.-31.7. 42,6 98,61

1.8.-31.12. 50,1 98,82

Poznámka: Prepocet ECU na Kc se provádí podle bežného kurzu ECU u CNB.

c. = cerstvé, z. = zmrazené

Pramen: Narízení Komise (ES) c. 3223/94, ve znení dalších zmen, naposledy Narízením Komise (ES) c. 1890/96, Celní sazebník EU pro rok 1998

Nadprodukce vybraných druhu cerstvé zeleniny, které odpovídají príslušným normám jakosti, je v EU rešena formou stahování produkce z trhu prostrednictvím organizací producentu podle pravidel, která jsou dána Narízením ES c. 2200/96. Výrobky stažené z trhu bývají následne využity bud k charitativním úcelum, nebo pro nepotravinové úcely, ke zkrmení zvíraty anebo zkompostovány. Množství daného výrobku, pro které je zajištena kompenzace za stažení z trhu hrazená Spolecenstvím, je limitováno procentem z celkového množství výrobku prodaného pestitelskou organizací. Toto procento má být postupne snižováno v prubehu prechodného období peti let: 50 % obchodované produkce každého daného produktu v prvním marketingovém roce, 10 % v pátém marketingovém roce.

Kompenzace za stažení z trhu poskytované Spolecenstvím (ECU/100 kg) v jednotlivých marketingových rocích

Plodina 1997/1998 1998/1999 1999/2000 2000/2001 2001/2002 od 2002

Kveták 9,34 8,88 8,41 7,94 7,48 7,01

Rajcata 6,44 6,12 5,80 5,47 5,15 4,83

Baklažány 5,29 5,02 4,76 4,49 4,23 3,97

Pramen: Narízení Rady (ES) c. 2200/96

Výdaje na podporu zemedelství z rozpoctu EU v roce 1998

Evropský parlament schválil v prosinci 1997 rozpocet EU na rok 1998. Proti puvodnímu predbežnému návrhu Evropské komise byly schválené rozpoctové výdaje na zemedelství o 500 mil. ECU nižší, takže v roce 1998 bude pro garancní cást spolecného zemedelského fondu (EAGFL) k dispozici 40,437 mld. ECU. Tato suma predstavuje 48,43 % celkového rozpoctu EU. V souladu s výsledky zvláštní konference na nejvyšší úrovni v Lucembursku bylo pro politiku zamestnanosti rezervováno dodatecných 150 mil. ECU, jejichž valná cást má být vynaložena na podporu malého a stredního podnikání.

Produkce zeleniny v zemích CEFTA

Polsko

Skliznová plocha zeleniny v roce 1997 cinila 265,2 tis. ha. Produkce zeleniny se v roce 1997 snížila a dosáhla 5,2 mil tun, z toho zelí 1,8 mil. t, salát 267 tis. t, cibule 646 tis. t, mrkev 794 tis. t, okurky 310 tis. t a rajcata 366 tis. t. Produkce skleníkové zeleniny se mírne zvýšila ve porovnání s predchozím rokem na 332 tis tun. Zelenina se pestuje predevším pro domácí trh, podíl exportu na produkci je nízký. Vyváží se hlavne cibule (v posledních letech 140 - 160 tis. t) na trhy EU stejne jako na východní trhy. Další významnejší položky exportu predstavují malá množství zelí a okurek, zmrazená zelenina (80 - 95 tis. t), kyselé zelí a konzervované okurky.

V Polsku došlo rovnež k výraznému poklesu rozsahu zelinárského rychlírenství. Pres výrazný pokles pestitelských ploch se díky rustu výrobní intenzity zvýšila celková produkce ze 328 tis. tun v roce 1988 na 335 tis. tun v roce 1997. Dominantní plodinou jsou konzumní rajcata (62 %), následují okurky (30 %). Plochy skleníku jsou však znacne roztríštené, nebot státní statistický úrad eviduje 99 424 pestitelu rychlené zeleniny, z nichž jen 1,2 % hospodarí na ploše skleníku prevyšující 0,25 ha.

Madarsko

Celková produkce zeleniny v roce 1997 dosáhla v Madarsku 1,5 mil, tun z plochy 117,6 tis. ha. Nejvíce pestovanými druhy zeleniny jsou zde cibule, paprika a zelí. Tyto druhy jsou také nejcasteji predmetem exportu. Dalšími významnejšími druhy z hlediska exportu jsou cesnek, chrest, fazole a hrách. V poslední dobe se zvýšil export rajcat, naopak k poklesu došlo u salátu a okurek.

Produkce a plocha cerstvé zeleniny v zemích CEFTA v roce 1998

Plocha v ha Sklizen v tis. tunách

Zeme 1994 1995 1996 1997 1994 1995 1996 1997

Madarsko 116 258 124 323 118 670 117 600 1 293,1 1 491,8 1 600,7 1 533,7

CR 34 215 34 940 36 113 33 541 522,8 548,1 613,2 541,4

Polsko 271 922 272 782 265 200 265 200 5 468,9 6 028,0 5 523,0 5 258,0

Rumunsko 330 560 342 338 343 438 336 293 3 180,3 3 505,5 3 421,3 3 079,3

Slovinsko 4 711 4 034 3 930 3 930 100,0 114,7 108,0 108,0

Slovensko 34 195 37 009 38 389 37 969 483,5 498,4 559,6 556,8

Celkem 791 861 815 426 805 740 794 573 11 048,6 12 186,5 11 825,8 11 077,2

Pramen: FAOSTAT Database Results

Slovensko

V soucasnosti se marketingová cinnost v sektoru zeleniny na Slovensku témer výlucne deje na základe momentální poptávky a nabídky zboží na vnitrním trhu. Odbyt urcité cásti produkce mají pestitelé smluvne zajištenou, zejména pro zpracovatelský prumysl. Z celkového množství nakoupené zeleniny tvorí cerstvá zelenina pro prímý konzum 70 % a približne 30 % je na zpracování a uskladnení. Na Slovensku predstavují zpracovatelské kapacity približne 50 450 t, z toho konzervárny 35 810 t, mrazírny asi 11 250 t a sušárny 3390 t.

Od roku 1990 došlo k znacnému poklesu ploch pro pestování rychlené zeleniny a v soucasné dobe dosahují 49,73 ha, pricemž plochy skleníku se snížily zhruba o 31,5 % na soucasných 31,1 ha, plochy fóliovníku poklesly dokonce o 87 % (16,6 ha).

Zahranicní obchod SR se zeleninou vykazuje aktivní saldo, i když se postupne snižuje. Nejvetší vývozy, zejména okurky, rajcata a papriky, smerují tradicne do CR.

Tisk

Další články v kategorii Zemědělství

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics

Počasí

Vývoj cen

Kalendář

NEWSLETTER

Podporujeme