Zelenina prosinec 1999 (2.část) -Situační a výhled.zpráva MZe ČR

15.12.1999 | MZe ČR

Situacní a výhledová zpráva

ZELENINA (2. cást)

prosinec 1999

Vydává Ministerstvo zemedelství Ceské republiky

Produkce zeleniny v zemích CEFTA

Slovensko

Pro trh zeleniny v CR má predevším význam situace na Slovensku. V roce 1999 se osevní plochy zeleniny zvýšily zhruba o 6,5 tis. ha na 47 tis. ha. Tento rocník byl pro pestitele prumerný, zasáhlo sucho a vysoké teploty, takže se predpokládá nižší produkce proti roku 1998. Nejvíce byly suchem postiženy koštáloviny a korenová zelenina.

Polsko

V roce 1999 se plochy zeleniny v Polsku snížily (podle údaju Faostatu) zhruba o 6 tis. ha na 249,4 tis. ha. Proti rekordní sklizni v roce 1998 se letošní odhady produkce zeleniny pohybují kolem 5,9 mil. t, což je pokles o 6 %. V dusledku sucha byla výrazne nízká sklizen zejména cibule, hlávkového zelí, kvetáku, ale i mrkve, cervené repy, rajcat a okurek. Rozširují se plochy chrestu, v jehož odbytu zaujímá polské zelinárství jedno z celních míst v Evrope. Export cerstvé zeleniny z Polska se v roce 1998 zvýšil cca o 27 % na 198 300 t z duvodu 42% zvýšení vývozu cibule. Mezi hlavními odbytišti bylo Rusko a Nizozemsko. Export zmrazené zeleniny se zvýšil o 9 % na 133 800 t a smeroval hlavne do zemí východní Evropy.

Levná pracovní síla, vysoký podíl venkovského obyvatelstva a dostupnost pudy lákají zahranicní podnikatele k pestování zeleniny i k investicím do zpracovatelského prumyslu. Vzniklo nekolik soukromých farem, na nichž se velmi úspešne produkuje ledový salát, okurky nakládacky, brokolice a další druhy zeleniny, které jsou dodávány do supermarketu.

Madarsko

V Madarsku je ocekávaná v roce 1999 nižší produkce zeleniny oproti roku 1998. Prícinou není pokles spotreby zeleniny, ale nadmerné zásoby konzervované zeleniny ve skladech, které byly urceny pro export do Ruska. Produkce cibule bude pravdepodobne nižší o 6 tis. t (na cca 144 tis. t), produkce rajcat poklesne asi o 15 %, hrášku o 35 % a mrkve o 45 %. Vývoj ve zpracovatelském prumyslu je znacne nerovnomerný. Vedle krachujících podniku existují úspešné, které se orientují na trh v zemích EU a svou produkci rozširují.

Bulharsko

Pestování zeleniny se zacíná pomalu vracet do drívejšího rozsahu, ovšem pri podstatných zmenách v sortimentu zeleniny i v obchodních vztazích. Zelený chrest, brokolice, redkvicka a kveták zaujímají významnou pozici v exportu. Obnovuje se tradice exportu rané zeleniny, ale mení se drívejší trhy. Stává se významným exportérem melounu, které smerují tradicne do CR, Polska a Madarska, stejne jako znacné množství papriky.

Ke komplexní transformaci bulharského zemedelství na úspešné odvetví, založené na soukromém podnikání, je v Bulharsku potrebná restrukturalizace. Podle poslední zprávy, predložené na konferenci v Sofii, jsou potencionálne nejvíce životaschopné soukromé farmy s výmerou 200 - 500 ha. Státní podpora by mela být zamerena na restrukturalizaci družstev a zvýšení produkce na velkovýrobních farmách. Nejvetšími prekážkami prechodného období byla restituce pudy a financování. V posledním desetiletí se však uskutecnil významný pokrok a reforma pudy je nyní v konecném stádiu. Rozvoj zemedelství umožní schválená podpora pro Bulharsko ze strukturálních fondu, které se zacnou cerpat od roku 2000.

Soukromým farmám v soucasné dobe patrí více než polovina obhospodarované pudy, družstvum asi 40 % a státním podnikum 5 %. Soukromí farmári vlastní 66 % farem s prumernou výmerou 500 ha. Farmy jsou obycejne úzce specializované a vybavené technologií. Soukromé farmy s výmerou do 1 ha (15 % obhospodarované pudy) se obycejne specializují na zahradnictví nebo na živocišnou výrobu. Avšak velký pocet z nich se vyvinul na bázi domácích zahrad a neodpovídají tržním podmínkám.

PESTOVÁNÍ ZELENINY V CESKÉ REPUBLICE

Podle údaju CSÚ vzrostly osevní plochy zeleniny v roce 1999 o 142 ha (tj. 0,4 %) oproti roku 1998. Zvýšily se predevším pestitelské plochy konzervárenské zeleniny (hrášku a špenátu), dále plochy cibule (+5,3 %), petržele (+3,5 %) a celeru (+1,5 %). Rovnež se rozširují plochy pro pestování brokolice, pekingského zelí, hlávkového i ledového salátu, póru a redkvicky. Naopak k poklesu pestitelských ploch došlo u okurek nakládacek (-9,5 %), hlávkového zelí (-3,1 %) a mrkve (-2,9 %).

Vývoj osevních ploch konzumní zeleniny v CR v hektarech

Zelenina 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999

Celer 1 124 1 189 1 150 1 228 1 194 1 239 1 258

Cibule 5 917 5 803 6 086 6 078 5 322 5 721 6 023

Cesnek 1 439 1 317 1 297 1 610 1 563 1 552 1 546

Fazolové lusky 543 . . . . . .

Hrách 1 595 1 698 2 107 2 292 1 992 1 937 2 244

Kapusta 1 347 1 264 1 300 1 160 1 145 1 152 1 119

Kedlubny 1 482 1 397 1 409 1 473 1 409 1 359 1 334

Kveták 2 397 2 355 2 261 2 210 2 166 2 132 2 100

Melouny 2 . . . . .

Mrkev, karotka 3 712 3 428 3 525 3 941 3 592 3 715 3 607

Okurky nakládacky 2 950 3 110 2 995 3 169 3 230 3 092 2 799

Okurky salátové 1 590 1 582 1 559 1 270 1 264 1 193 1 189

Paprika zeleninová 475 . . . . . .

Petržel 1 318 1 390 1 464 1 521 1 473 1 624 1 681

Rajcata 1 896 2 047 2 196 2 420 2 009 1 996 1 929

Zelí hlávk. cervené . . . . . . .

Zelí hlávkové bílé *3 848 *3 552 *3 508 *4 102 *3 883 *3 910 *3 788

Ostatní zelenina 2 039 4 199 4 106 4 290 3 873 4 001 4 150

Zelenina celkem 35 349 34 331 34 963 36 764 34 115 34 624 34 766

Poznámka: * - soucet osevních ploch zelí hlávkového bílého a cerveného

Pramen: CSÚ

Vývoj pestování zeleniny v roce 1999

Celý rocník 1999 byl pomerne chudý na srážky, v nekterých lokalitách dosahoval deficit srážek až 160 mm, proto byla tato sezóna velmi nárocná na závlahy. K intenzivnímu vodnímu výparu docházelo zvlášte v dobe nástupu tropických veder od druhé poloviny cervence prakticky až do zárí. Vegetacní období bylo v tomto roce dlouhé díky casnému nástupu jara, prerušila ho až první vlna mrazu v polovine ríjna. Škody na zeleninových kulturách, zpusobené krupobitím ci náhlými prívalovými dešti, byly ve srovnání s predchozími rocníky nevýznamné.

Sklizen zeleniny v tomto roce probíhala v podstate za príznivých podmínek, což pozitivne ovlivnilo její kvalitu a skladovatelnost s výjimkou mrkve a petržele. Výskyt chorob, zvlášte chorob bakteriálních a houbových, byl v dusledku sucha omezený, avšak došlo k velikému rozšírení škudcu, predevším trásnenek a mšic.

Lze konstatovat, že situace v produkci i odbytu zeleniny byla celkove vyrovnanejší oproti predchozím rocníkum. Avšak projevily se krátkodobé konjunkturální reakce na trh zeleniny v záveru roku 1998/1999, které vedly k rozšírení pestitelských ploch nekterých druhu zeleniny, k nezduvodnitelným zmenám v odrudovém složení, vyhledávání nových obchodních partneru apod.

Celková sklizen zeleniny v CR v tunách

Zelenina 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999** 1999+

Celer 22 412 19 301 19 854 21 648 19 949 20 745 - 25 160

Cibule 87 858 77 675 94 444 100 409 83 085 88 172 100 095 126 483

Cesnek 5 865 6 941 8 159 8 285 8 177 7 700 - 6 957

Fazolové lusky 2 488 2 250 1 400 1 225 1 400 1 800 - 1 250

Hrách 5 237 6 680 8 426 9 077 7 573 8 409 - 8 527

Kapusta 23 660 20 118 22 626 21 639 21 149 19 871 - 24 618

Kedlubny 25 066 19 753 22 120 23 405 22 172 19 401 - 24 012

Kveták 42 832 40 127 37 978 35 989 34 252 35 268 36 375 35 700

Mrkev a karotka 75 554 68 315 72 915 90 551 73 949 76 410 75 851 90 175

Okurky nakl. 30 688 28 655 26 227 34 124 37 596 31 953 32 316 30 989

Okurky salátové 24 058 22 632 19 542 18 644 18 699 16 723 - 17 835

Paprika zelenin. 5 415 3 150 7 700 6 300 4 620 4 500 - 4 800

Petržel 15 600 15 780 17 102 17 445 16 420 17 218 - 23 534

Pór . . . . . 5 800 - 12 600

Rajcata 36 518 35 562 38 446 28 458 23 130 30 028 - 48 225

Salát hlávkový 11 051 7 050 9 350 8 500 6 400 5 800 - 8 400

Špenát 8 992 3 260 5 950 5 600 4 500 5 600 - 6 750

Zelí hlávk. bílé *118 663 *113 375 *116 373 *153 209 *133 139 *136 621 - 115 140

Zelí hlávk. cerv. - 22 740

Zelí pekingské . . . . . 12 100 - 16 000

Ostatní zelenina 31 263 32 199 19 474 28 726 25 238 8 736 - 35 260

Zelenina celkem 573 254 522 823 548 086 613 234 541 448 552 855 - 686 955

Poznámka: * - zelí hlávkové bílé a cervené, ** - odhad CSÚ k 15. 7. 1999, + - odhad ZUCM

Pramen: CSÚ, ZUCM

Prumerný hektarový výnos v CR v tunách

Zelenina 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999** 1999+

Celer 19,63 16,11 17,26 17,79 16,81 16,95 - 20,0

Cibule 14,99 13,63 15,62 16,69 15,69 15,47 16,62 21,0

Cesnek 4,07 5,27 6,29 5,28 5,23 4,96 - 4,5

Fazolové lusky 4,83 4,50 4,00 3,50 3,50 4,39 - 5,0

Hrách 3,32 3,93 4,15 4,07 4,09 4,37 - 3,8

Kapusta 17,35 16,00 17,29 16,05 18,52 17,32 - 22,0

Kedlubny 16,43 14,14 15,48 16,05 15,73 14,28 - 18,0

Kveták 16,26 17,05 16,54 16,44 16,08 16,48 17,32 17,0

Mrkev a karotka 17,57 19,92 20,71 23,13 20,83 20,69 21,03 25,0

Okurky nakl. 10,30 9,22 8,76 10,77 11,72 10,34 11,55 11,0

Okurky salátové 14,77 14,26 12,61 15,29 14,79 14,05 - 15,0

Paprika zeleninová 11,03 9,30 14,00 14,00 11,00 10,71 - 15,0

Petržel 12,19 11,15 11,76 11,68 11,39 10,94 - 14,0

Pór . . . . . 15,68 - 18,0

Rajcata 19,47 17,94 17,63 12,09 11,82 15,11 - 25,0

Salát hlávkový 10,68 6,71 11,00 10,00 8,00 7,63 - 12,0

Špenát 9,81 3,43 8,30 8,00 9,00 11,50 - 9,0

Zelí hlávk. cervené 22,33 . . . . . - 30,0

Zelí hlávkové bílé 31,54 *31,90 *32,16 *37,39 *35,05 *35,08 - 38,0

Zelí pekingské . . . . . 23,27 - 20,0

Poznámka: * - zelí hlávkové bílé a cervené, ** - odhad CSÚ k 15. 7. 1999, + - odhad ZUCM

U tržních producentu jsou uvádeny spíše dolní hranice dosažených výnosu, odhady výnosu u zahrádkáru mohou celkový obraz významne zkreslovat.

Pramen: CSÚ, ZUCM

Koštálová zelenina

Sucho a vysoké teploty negativne ovlivnily výnos u pozdních koštálovin, docházelo ke znacnému výskytu predevším trásnenky, mšice zelné, dále kvetilky a plodomorky zelné. Nadále se rozširuje odrudové složení jak u raných tak i pozdních druhu koštálovin (kvetáku, hlávkového zelí, kapusty) smerem ke zlepšení výnosu a jakosti. Rozsah pestování raného kvetáku v podstate odpovídal poptávce. Pozdní kveták trpel ve vývoji suchem a nadmerným teplem, jeho sklizen probíhala až do nástupu mrazu. Poptávka po podzimním a pozdním zelí se stále snižuje, cemuž odpovídají zatím málo výrazné tendence ke snižování pestitelských ploch. Na trhu byl pretlak nabídky, k cemuž prispeli i pestitelé, kterí se donedávna úzce specializovali na produkci a zpracování kruhárenského zelí. Zvýšil se zájem zpracovatelu o cervené zelí, které se pestuje na 10 - 12 % ploch hlávkového zelí. Rostoucí spotrebitelská poptávka po brokolici prispela k rozšírení ploch pro její pestování v roce 1999 na 150 ha. Pro ružickovou kapustu byly letos špatné podmínky vývoje v dusledku suchého a teplého pocasí. Dobré sklizne bylo dosaženo pouze na zavlažovaných a vlhcích stanovištích.

Korenová zelenina

Rozšírilo se pestování setých korenových zelenin z prímých výsevu na hrubky ci na profilované zvýšené záhony. Avšak rizika i prednosti techto zpusobu pestování nejsou dostatecne pestiteli respektována, a tak je vysoký podíl nestandardní produkce, vyskytují se tvarove deformované koreny s barevnými zmenami hlav apod. Vysoké procento korenové zeleniny je stále pestováno na težkých, slévavých a vysýchavých pudách bez možnosti závlahy, což rovnež prispívá ke snížení jakosti produkce, mechanického poškození korenu pri sklizni a zvýšení podílu odpadu.

Tento rocník byl pro mrkev prumerný až nadprumerný, i když se rozdíly mezi jednotlivými pestiteli opet prohloubily. U petržele byl vývoj porostu dobrý až do pozdního podzimu, což umožnilo rozšírení nabídky petržele s natí. Ke zmenám došlo v pestování celeru, kde se více prosazovalo pestování z minisadby, címž se zvýšilo procento ujmutých rostlin. Porosty celeru byly oproti minulým rokum v dobrém zdravotním stavu, pouze vyžadovaly díky suchému pocasí vydatnejší závlahu.

Cibulová zelenina

U cibule došlo v roce 1999 opet k rozšírení osevních ploch. Postupne se upouští od pestování odrudy Všetana, která je nahrazena výkonnejší odrudou Alice a dalšími uniformnejšími, tvarove vyrovnanejšími a kulatejšími druhy cibule s priléhající slupkou. Tento rocník byl pro cibuli z jarních výsevu mimorádne príznivý. Prumerné výnosy pestitelu byly však velmi rozdílné - od 10 - 12 t/ha až po 65 - 80 t/ha. Rada podniku dosáhla výnosu 30 t/ha. Pestování póru je stále více v oblibe a s úspechem si ho osvojila rada nových producentu. Pestitelské plochy se zvýšily a v roce 1999 dosahovaly 700 ha. Zavedení nových odrud umožnuje témer celorocní nabídku. Zájem o pestování cesneku je limitován nedostatkem uznané sadby na trhu. Trvalé vysoké dovozy cesneku z Cíny za velmi nízké ceny prakticky vyradily domácí pestitele, i když pestování cesneku ve vhodných oblastech by mohlo významne prispet k doplnkové zamestnanosti obyvatelstva na venkove. Pestování cibule šalotky zcela upadlo pro nedostatek sadby. Jediná možnost dalšího pestování šalotky je z osiva, bude však záležet na jejím odbytu.

Plodová zelenina

Celkove lze u okurek nakládacek hodnotit rocník jako príznivý, i když nekteré porosty byly postiženy prívalovými dešti ci krupobitím. Vcasné ošetrení porostu proti plísni okurkové, která se dostavila již na pocátku sberu, prispelo k udržení dobrého zdravotního stavu a plné plodnosti porostu prakticky až do konce léta. U okurek salátových prispelo dobré pocasí spolu s dobrou agrotechnikou k vyšším výnosum. Po nekolika nepríznivých rocnících se zlepšila i produkce konzumních i prumyslových rajcat. Porosty zustaly zdravé a v plné plodnosti až do konce vegetace díky vcasné ochrane proti plísni bramborové. Zvyšuje se zájem o pestování konzumních keríckových odrud i ve foliových krytech a na mulcovací folii. Pro zeleninovou papriku byl tento rocník také velmi príznivý s vyjímkou lokalit postižených krupobitím. Kvalita plodu byla dobrá a výnosy nadprumerné.

Lusková zelenina

V letošním roce došlo k rozšírení pestitelských ploch konzervárenského hrachu ve srovnání s rokem minulým zhruba o 307 ha. Jeho tržní produkce je však stále pod drívejším rozsahem. Výnosy byly prumerné, ale cást porostu prestárla, protože se je nepodarilo vcas sklidit. Jestliže se pozastaví provoz dalších mrazíren, dojde zrejme v príštím roce k poklesu pestebních ploch. Pestování hrachových lusku se omezilo po negativních zkušenostech z minulého roku na drobné pestitele. Ke snížení ploch došlo i u pestování fazolových lusku díky snížení zájmu zpracovatelu.

Listová zelenina

Zájem spotrebitelu o hlávkový salát prispel k rozšírení jeho pestitelských ploch v roce 1999 na 850 ha. Témer celou sezónu prevyšovala poptávka nad nabídkou. Na mírném vzestupu je i pestování ledového salátu. Po nekolika letech stagnace se zvýšil zájem konzervárenského prumyslu o špenát, jehož plochy se podle ZUCM zvýšily asi o ctvrtinu na 750 ha. Cást porostu však byla postižena jarními záplavami a cást se nemohla sklidit z duvodu problémového zaplevelení. Lze ovšem predpokládat, že v dalším roce dojde opet k významné redukci ploch, protože mnoho mrazíren se dostává do obtížné financní situace. U pekingského zelí také došlo k dalšímu rozšírení produkce na 800 ha i rovnomernejšímu rozložení nabídky behem celého roku.

Koreninová a aromatická zelenina

Pro sušárenské úcely se rozšírilo pestování petrželové nate, nadále zustává zájem i o celerovou nat. Pestování kopru pro konzervárny se sice podstatne snížilo, avšak vzrostla poptávka obchodních retezcu po svazkovém kopru. Pestitelé zapocali s produkcí koreninových a aromatických rostlin jak v hrncích tak i na sklizen nate. Trend pestování hrnkových koreninových rostlin je v celé Evrope na postupu a zrejme si získá i urcitý segment trhu u nás, zvlášte v síti supermarketu.

Tržní produkce zeleniny

Predbežné odhady ZUCM sklizne zeleniny k 31. 10 1999 signalizují nárust tržní produkce o 32 662 t oproti roku 1998, tj. asi o 9,7 %, nárust cisté tržní produkce o 16 490 t, tj. o 5,7 %. Tento rozdíl dokladuje zvýšenou péci producentu o tržní úpravu zeleniny prosazováním kritérií prísnejšího trídení a cištení zeleniny (zvlášte rozšírení praní u korenové zeleniny).

I pres to, že nebylo dosaženo potrebného zvratu v druhové skladbe zeleniny, projevují se tendence zvýšeného zájmu o pestování dríve méne rozšírených druhu zelenin. Vysoký podíl produkce hlávkového zelí, cibule a mrkve pusobí odbytové problémy pestitelum a vyžaduje další redukci.

V CR nejsou statisticky sledovány plochy s produkcí zeleniny tržních a netržních pestitelu. Údaje v následující tabulce jsou výsledkem šetrení Zelinárské unie Cech a Moravy.

Prehled o tržní produkci zeleniny v CR

Druh zeleniny 1998 1999*

Tržní produkce Cistá TP Tržní produkce Cistá TP

ha tuny podíl1) tuny podíl ha tuny podíl1) tuny podíl

v % v % v % v %

Celer 796 13 484 65 11 057 82 818 16 354 65 12 266 75

Cibule 4 274 66 129 75 56 210 85 4 577 76 072 76 60 858 80

Cesnek 124 616 8 462 75 124 556 8 389 70

Fazolové lusky 144 630 35 600 95 75 375 30 356 95

Hrách konz. 1 252 5 460 65 4 188 95 1 683 6 395 75 6 075 95

Kapusta hlávk. 516 8 942 45 7 154 80 448 9 847 40 7 878 80

Kedlubny 408 5 820 30 5 238 90 467 8 404 35 7 564 90

Kveták 1 669 27 510 78 25 308 92 1 516 26 775 75 24 098 90

Mrkev 2 400 49 667 65 37 250 75 2 344 49 303 65 36 977 75

Okurky nakl. 773 7 988 25 6 391 80 840 9 237 30 6 928 75

Okurky sal. 834 11 706 70 9 950 85 832 12 485 70 10 612 85

Paprika zel. 168 1 800 40 1 710 95 128 1 920 40 1 536 80

Petržel 708 7 748 45 6 353 82 840 11 767 50 8 825 75

Pór 93 1 450 25 1 276 88 175 3 150 25 2 835 90

Rajcata 596 9 006 30 7 657 85 386 9 645 20 7 716 80

Redkvicka 30 255 15 242 95 48 384 15 353 92

Salát hlávkový 228 1 740 30 1 479 85 210 2 520 30 2 142 85

Špenát 388 4 480 80 4 480 100 450 4 050 60 3 848 95

Zelí bílé 2 698 95 473 85 81 152 85 2 272 86 355 75 73 402 85

Zelí cervené 360 10 150 50 8 323 82 417 12 705 55 10 006 80

Zelí pekingské 182 4 235 35 3 600 85 320 6 400 40 4 800 75

Zelenina ostat. 374 5866 45 5 162 88 845 15 180 45 13 268 88

Celkem 19 015 337 217 61 286 242 85 19 815 369 879 54 302 732 82

Poznámka: * - rok 1999 - odhady, 1) - podíl na celkovém objemu sklizne

Tržní produkce (TP) - tj. zboží, které se odbytuje do obchodní síte nebo pro zpracovatelský prumysl.

Cistá tržní produkce (CTP) - tj. odpocet odpadu a nestandartu od hrubé TP.

Pramen: ZUCM

SKLADOVÁNÍ ZELENINY V CR

Podmínky pro skladování zeleniny se mírne zlepšily vybudováním zcela nových skladu nebo rekonstrukcí a úpravami již stávajících skladu, prípadne technickými opravami chladíren. Investicní aktivity však stále zaostávají za skutecnou potrebou chladírenského skladování z duvodu nejisté situace v odbytu zeleniny na domácím trhu, do znacné míry ovlivnovaného nepredvídatelnými dovozy prebytku ze zemí EU a CEFTA.

V letošním roce byla kvalita naskladnené zeleniny oproti predchozím rokum podstatne lepší. Dobré pocasí v dobe sklizne umožnilo perfektní dosušení cibule, její sklizen bez mechanického poškození a s minimem prímesí. Obdobná situace byla i u zelí, které se podarilo také dobre sklidit, naskladnení do chladíren však ztežovaly vysoké teploty. Za velmi príznivých podmínek probehla i sklizen celeru, který byl také velmi kvalitní a minimálne poškozený pri docistování. Horší situace nastala u mrkve na težších slévavých pudách, kde došlo k vetšímu mechanickému poškození korenu, což melo za následek její nižší jakost, zvlášte pak u prestárlých porostu letní mrkve. Horší podmínky pro skladování byly též u pekingského zelí, které díky teplému pocasí velmi brzy dospelo do technologické zralosti a na nekterých lokalitách bylo silne poškozeno alternárií.

Predpoklad rozsahu skladování zeleniny a ocekávaná výše ztrát v sezóne 1999/2000

Druh zeleniny Celková tržní Tržní produkce Odhad ztrát

produkce urcená pro skladování pri skladování

t t % t %

Celer 16 354 9 300 56,9 1 395 15,0

Cibule 76 072 55 380 72,8 4 430 8,0

Cervená repa 1 050 350 33,7 42 12,0

Cesnek 556 120 21,6 24 20,0

Kapusta hlávková 9 847 1 200 12,2 144 12,0

Kedluben gigant 1 400 150 10,7 12 8,0

Mrkev 49 303 29 434 59,7 4 415 15,0

Petržel 11 767 5 000 42,5 1 000 20,0

Zelí bílé 86 355 41 000 47,5 3 280 8,0

Zelí cervené 12 705 2 500 19,7 187 7,5

Zelí pekingské 6 400 600 9,4 210 35,0

Celkem 271 809 145 034 53,4 15 139 10,4

Pramen: ZUCM

Cást skladované zeleniny je urcena pro zpracování. Objem skladovaných druhu, neuvedených v tabulce (napr. redkev setá asijská, redkev setá "pivní", pastinák) je velmi malý a nelze ho zdokladovat. Cást petržele byla ponechána k prezimování na poli.

ZPRACOVATELSKÝ PRUMYSL V CR

Z duvodu financních problému nekterých zpracovatelských podniku se první odhady o množství zeleniny, nakoupené v roce 1999 na zpracování podniky v rámci ZS KOLI, pohybují na nižší úrovni než v minulém roce, a to kolem 30 tis. t. K 30. zárí 1999 bylo konzervárenskými podniky nakoupeno jen 25 962 t zeleniny prevážne od tuzemských pestitelu.

Nákup zeleniny v CR pro konzervárenský prumysl v letech 1992 - 1999 v tunách

Druh 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999*

Celer 1 123 1 274 1 924 756 1 566 1 884 1 366 806

Cuketa 190 444 1 278 719 751 1 201 1 224 511

Cesnek 153 60 309 291 257 39 80 .

Cibule suchá 3 276 2 304 2 345 1 522 2 262 2 736 1 941 1 608

Cibule nakládacka . 213 106 209 336 202 139 315

Fazolové lusky 460 496 30 . 275 216 210 104

Feferony . . . 303 463 448 519 122

Hrášek - zrno 2 717 1 131 2 587 2 878 3 702 2 970 2 755 2 198

Kopr 88 85 130 181 106 215 47 115

Kren 468 4 226 324 484 437 327 372

Kukurice cukrová . . . 627 489 244 230 79

Kveták 7 43 47 17 2 5 9 13

Mrkev, karotka 2 120 3 451 2 598 1 473 2 466 3 071 2 096 1 189

Okurky nakládacky 9 338 2 690 9 723 5 604 8 303 11 070 7 980 4 666

Okurky salátové . 622 635 24 604 131 . 114

Paprika zeleninová 1 892 1 846 4 065 2 180 3 219 2 588 2 944 1 923

Paprika cervená 3 002 782 3 522 1 897 3 594 4 110 3 157 791

Petržel 136 38 206 19 127 68 47 38

Rajcata cervená 5 360 1 683 3 391 3 801 2 500 2 000 2 990 8 316

Rajcatová štáva . . . . 2 030 . . .

Repa cervená 3 052 1 698 2 224 1 330 1 775 1 523 901 9

Tykev 259 111 563 190 13 132 510 203

Zelí bílé 10 130 13 596 4 120 3 796 7 653 6 157 5 004 1 681

Zelí cervené 1 786 853 1 905 1 164 1 468 1 545 722 147

Zelí kysané . . . 69 209 786 988 642

Ostatní 2 207 222 1 207 551 304 664 154 .

Celkem 47 777 33 659 43 172 29 925 44 958 44 443 36 340 25 962

Poznámka: (zahrnuje pouze konzervárny, které jsou cleny Zájmového sdružení práv. osob konzerv.- lihovarského sdružení),

* - nákup ZS KOLI k 30. 9. 1999

Pramen: Zájmové sdružení práv. osob konzervárensko-lihovarského prumyslu

DOVOZ A VÝVOZ ZPRACOVANÉ ZELENINY

V období od ledna do konce zárí 1999 dosáhl dovoz zpracované zeleniny do CR objemu 35 679 t, což je mezirocní nárust o 13 % v porovnání se stejným obdobím roku 1998. Nejvetší nárust dovozu nastal u konzervovaných rajcat (témer dvojnásobný), rovnež u zeleniny zmrazené i nezmrazené. Nejvetší podíl na celkovém dovozu zpracované zeleniny má zmrazená zelenina (31 %).

Dovoz zpracované zeleniny celkem

Název 1997 1998 1999*

tuny tis. Kc tuny tis. Kc tuny tis. Kc

Zelenina varená, zmrazená 13 558 238 521 12 871 262 966 11 328 218 123

Zelenina prozatím. konzervovaná,

nevhodná k požívání 8 497 187 007 4 277 107 851 1 338 18 536

Zelenina sušená 2 917 148 642 2 080 157 694 1 487 117 468

Zelenina konzervovaná

v octe nebo kyseline octové 2 714 64 808 4 636 92 430 3 817 63 366

Rajcata konzervovaná, ne v octe 4 196 85 037 5 315 142 341 6 114 157 280

Štáva z rajských jablek 1 136 13 297 2 205 27 485 1 092 13 729

Kecupy aj. omácky z rajcat 2 710 73 168 1 814 43 938 2 250 51 274

Zelenina konzervovaná jinak

než v octe, nezmrazená 9 582 139 525 10 048 167 048 8 253 138 559

CELKEM 45 310 950 005 43 246 1 001 753 35 679 814 014

Poznámka: * = od 1.1. do 30.9.1999

Pramen: Celní statistika

V období od ledna do konce zárí 1999 vývoz zpracované zeleniny z CR mezirocne poklesl o 35,5 % a dosáhl tak objemu 10 621 t. V porovnání se stejným obdobím roku 1998 nejvíce poklesl vývoz kecupu (o 55 %) a zeleniny nezmrazené (o 42,5 %), pricemž tyto výrobky smerovaly zejména na Slovensko.

Vývoz zpracované zeleniny celkem

Název 1997 1998 1999*

tuny tis. Kc tuny tis. Kc tuny tis. Kc

Zelenina varená, zmrazená 2 277 52 510 3 358 86 774 2 104 53 682

Zelenina prozatím. konzervovaná,

nevhodná k požívání 43 1 871 555 24 615 22 359

Zelenina sušená 383 29 914 281 23 898 247 18 533

Zelenina konzervovaná

v octe nebo kyseline octové 4 417 100 491 4 728 107 110 3 218 58 986

Rajcata konzervovaná, ne v octe 2 992 79 191 1 172 45 912 798 28 946

Štáva z rajských jablek 76 1 662 236 3 843 145 2 334

Kecupy aj. omácky z rajcat 9 412 196 025 8 417 182 503 3 479 80 899

Zelenina konzervovaná jinak

než v octe, nezmrazená 1 249 27 396 1 483 33 637 608 13 597

CELKEM 20 849 489 060 20 230 508 292 10 621 257 336

Poznámka: * = od 1.1. do 30.9.1999

Pramen: Celní statistika

Záporná bilance se zpracovanou zeleninou za prvních devet mesícu roku 1999 dosahuje objemu 25,58 tis. t v hodnote 556,7 mil. Kc.

Bližší údaje o dovozu a vývozu zpracované zeleniny a zeleninových výrobku v letech 1996 - 1999 jsou uvedeny v príloze c. 2 této Situacní a výhledové zprávy. V techto prehledech jsou uvedeny i zeme s nejvetším podílem na dovozu a vývozu zpracované zeleniny.

SPOTREBA ZELENINY V CR

Spotreba zeleniny má stále pozvolna zvyšující se trend, i když v porovnání se státy EU, kde se pohybuje v rozmezí 112 kg - 135 kg na osobu, je stále dosti nízká.

Spotreba zeleniny v CR v hodnote cerstvé (kg/osoba/rok)

Rok 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998

Spotreba 66,6 73,6 69,7 74,2 75,8 78,0 79,5 81,1 82,2

Pramen: CSÚ

Vývoj rocní spotreby zeleniny v hodnote cerstvé (vcetne výrobku) podle druhu

na jednoho obyvatele v CR v kg

Druh zeleniny *1990 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998

Celer 1,6 2,3 2,5 2,1 2,0 2,1 2,1 2,3

Cibule 6,9 10,3 10,1 10,2 11,2 11,4 10,6 11,6

Cesnek 0,6 1,0 1,0 1,1 1,1 1,0 1,1 1,1

Fazolové lusky 0,1 0,4 0,4 0,4 0,2 0,1 0,2 0,2

Hrachové lusky 0,3 0,9 0,8 0,7 0,8 0,9 0,8 0,8

Kapusta 1,6 1,7 2,3 2,1 2,2 2,1 2,0 1,9

Kedlubny 1,8 2,1 2,4 1,9 2,3 2,3 2,4 2,5

Kveták 5,0 4,8 5,0 5,1 4,9 4,3 4,3 4,4

Melouny 2,8 0,9 1,8 2,3 3,4 3,1 3,4 3,9

Mrkev 5,9 8,2 8,2 7,7 8,1 9,0 8,6 8,7

Okurky nakládacky 4,1 3,7 4,5 4,3 4,3 4,2 3,7

Okurky salátové 3,3 3,9 3,5 4,4 4,3 6,4 6,5 6,0

Paprika zeleninová 1,2 1,8 2,5 3,5 3,8 3,2 3,3 3,8

Petržel 1,2 1,5 1,6 1,6 1,7 1,8 1,6 1,7

Rajcata 4,2 6,9 6,5 6,9 8,2 6,8 6,8 7,4

Salát hlávkový 1,1 1,3 1,2 1,3 1,4 1,0 1,0 0,8

Špenát 0,4 0,8 1,0 0,8 0,6 0,7 0,7 0,6

Zelí hlávk. bílé a cervené 6,8 10,9 13,8 12,4 12,3 12,8 14,0 14,4

Poznámka: v roce 1991 CSÚ další údaje neuvádí,

* - spotreba zeleniny cerstvé

- vyluštená hrachová zrna

Pramen: CSÚ

CENOVÝ VÝVOJ

Ceny zemedelských výrobcu

Od pocátku roku 1999 došlo k poklesu CZV u vetšiny druhu zeleniny, zvlášte pak u cibule, okurek nakládacek a salátových, póru a rajcat. Na poklesu cen cibule se zejména ve II. pololetí 1999 odrazila nemalou merou situace na evropském trhu. V nekterých zemích (predevším v Nemecku a Nizozemsku) zustaly do období nové sklizne velké prebytky naskladnené cibule z minulé sezóny a po zhroucení ruského trhu nenašla tato cibule uplatnení. Obdobná situace byla i u mrkve, i když se CZV pohybovaly ve vyšších hladinách než v roce 1998.

Prubeh cen zemedelských výrobcu podle jednotlivých mesícu v letech 1993 až zárí 1999 u vybraných druhu zeleniny je uveden v príloze c. 1.

Prumerné ceny zemedelských výrobcu v CR v Kc/t

Druh zeleniny 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999*

Celer bez nate 6 276 6 611 6 545 7 790 7 975 8 776 8 409 9 366

Cibule suchá 4 304 5 132 7 400 6 990 4 826 6 842 8 528 5 526

Cesnek 34 519 33 230 33 073 32 409 29 332 39 030 . 33 373

Hrách 13 149 7 255 13 143 13 767 7 469 . . 7 330

Kedlubny s natí1) 10 847 12 782 14 651 17 015 21 694 24 962 25 886 26 351

Kedlubny bez nate 2 969 5 108 . 6 879 6 104 4 800 4 893 3 354

Kapusta hlávková2) 5 551 5 317 5 323 6 685 7 034 6 833 6 075 5 674

Kveták 7 308 8 425 8 929 9 671 10 299 11 890 10 439 11 328

Mrkev bez nate 4 108 4 947 4 476 5 389 5 427 5 367 5 554 6 860

Okurky nakládacky 7 200 12 613 9 907 11 278 12 582 12 439 11 754 9 893

Okurky salátové 11 468 13 685 15 518 17 404 17 172 18 997 21 446 16 101

Paprika 13 517 16 837 22 351 25 883 26 758 32 291 28 938 31 040

Petržel bez nate 6 597 7 677 8 468 9 234 10 361 10 418 11 685 11 570

Pór 9 121 10 310 12 535 13 825 14 505 14 115 14 613 13 814

Rajcata 9 162 13 002 17 203 15 353 20 922 19 344 18 830 17 024

Redkvicka3) 11 730 17 770 18 200 17 193 22 480 20 581 20 293 22 020

Salát hlávkový4) 13 713 19 761 16 595 20 314 24 067 17 867 23 414 25 062

Špenát 1 772 2 399 2 000 2 062 2 342 2 497 2 626 2 750

Zelí hlávkové bílé5) 3 725 4 003 3 480 3 951 4 083 3 655 3 525 3 747

Zelí hlávk. cervené5) 4 715 4 629 4 852 5 885 5 797 5 104 4 773 4 882

Poznámka: 1) 6 ks = 1 kg, 2) 1 ks = 1 kg, 3) 6 svazku = 1 kg, 4) 6 ks = 1 kg, 5) 1 ks = 1 kg,

* = prumer leden až zárí 1999

Pramen: CSÚ

Spotrebitelské ceny

V roce 1999 se projevuje vliv dovozu na spotrebitelskou cenu zeleniny na trhu, napr. prudkým nárustem ceny mrkve v I. pololetí, kdy tuzemská nabídka byla mnohem nižší kvality než dovozová a zodbytovala se pouze kvalitní produkce. Pretlak neprodané mrkve ze skladu v nekterých zemích EU se projevil od pocátku II. pololetí jejich snahou tyto zásoby prodat i za velmi nízké ceny, což se odrazilo i na cene mrkve na našem trhu. Spotrebitelské ceny klesly též u rajcat a papriky, výrazný pokles cen zaznamenaly okurky salátové, cesnek a cibule. Príciny lze hledat, krome již zmínených, také v poklesu koupeschopnosti spotrebitelu a ve vzájemné konkurenci obchodních retezcu, které usilují nízkými cenami o co nejvetší podíl na trhu.

Prubeh spotrebitelských cen u vybraných druhu zeleniny podle jednotlivých mesícu v letech 1993 až zárí 1999 je uveden v príloze c. 1.

Prumerné spotrebitelské ceny vybraných druhu zeleniny v CR v letech v Kc/kg

Druh zeleniny MJ 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999*

Cibule suchá kg 8,03 9,81 13,90 14,97 10,70 14,72 21,39 12,28

Cesnek kg 50,19 57,77 51,57 51,36 58,98 70,05 63,15 55,62

Kveták kus 12,70 15,11 17,43 23,93 25,92 28,32 27,49 29,65

Melouny kg 9,36 10,29 13,53 35,41 29,38 33,25 35,96 36,85

Mrkev bez nate kg 7,58 14,09 13,01 13,81 15,38 14,67 16,64 19,95

Okurky salátové kg 20,01 22,38 25,06 32,80 32,73 34,70 39,44 34,11

Paprika kg 28,42 33,10 39,28 53,95 57,65 71,04 63,67 61,19

Rajcata kg 25,20 29,32 31,12 34,77 42,18 37,99 39,91 38,02

Zelí bílé kg 6,54 8,30 7,09 10,98 11,27 9,51 10,13 10,54

Poznámka: * = prumer leden až zárí 1999

Pramen: CSÚ

ZAHRANICNÍ OBCHOD CR

Celková bilance mezinárodního obchodu CR s cerstvou zeleninou je stabilne vysoce pasivní, a to jak z objemového, tak i z financního hlediska a tento deficit neustále roste. V roce 1998 dosáhl již 273,2 tis. t v hodnote 3,5 mld. Kc a v období od ledna do zárí 1999 dosahuje 246 tis. t v hodnote 2,86 mld. Kc, což je mezirocní nárust o 5 % v porovnání se stejným obdobím roku 1998.

Bilance zahranicního obchodu Ceské republiky

Jednotky 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999*

tuny - 165 275 - 203 130 - 227 350 -239 908 -251 763 273 249 -246 005

tis. Kc - 1 541 876 - 2 162 136 - 2 423 467 -2 793 328 -3 086 084 -3 502 034 -2 861 356

Poznámka: * = od 1. 1. do 30. 9. 1999

Pramen: Celní statistika

DOVOZ

V období od ledna do zárí 1999 se do CR dovezlo 249,8 tis. t cerstvé zeleniny, což je v porovnání se stejným obdobím roku 1998 nárust o 5,3 %. Nejvíce se na tomto objemu podílí dovoz melounu (který vzrostl témer o 31 % oproti roku 1998), okurek salátových, papriky a rajcat. Nejvetší množství cerstvé zeleniny pochází v tomto roce ze Španelska, Slovenska, Madarska a Nizozemska.

Domácí trh cerstvé konzumní zeleniny je stále více ovlivnován dovozem. Dovoz zeleniny v zimních období je vítaný u plodových druhu, méne príznive pusobí u korenové a koštálové zeleniny a také cibule. Efektivnost skladování zeleniny závisí do znacné míry na situaci v dovozu techto druhu zeleniny zejména behem 1. ctvrtletí roku. Vyšší dovozy hlávkového zelí destabilizují domácí trh, nebot jsou vetšinou vyšší v rocnících, kdy je domácího zboží rovnež prebytek. Dovoz mrkve narustá predevším vlivem neuspokojivé nabídky domácí produkce na trhu v odpovídající kvalite.

Podrobnejší prehled o zahranicním obchodu CR s významnými evropskými zememi jsou uvedeny v príloze c. 3 této zprávy.

Dovoz cerstvé zeleniny do CR v tunách a v tis. Kc

Druh 1996 1997 1998 1999* 1996 1997 1998 1999*

v tunách v tis. Kc

Zelenina celkem1) 241 395 255 774 277 107 249 840 2 808 801 3 133 854 3 552 146 2 914 655

Z toho:

Celer hlízový 1 163 2 328 2 983 1 823 14 234 15 646 23 699 20 257

Celer ne hlízový 105 196 111 334 1 684 3 037 2 280 3 435

Cibule 18 481 21 294 28 427 10 029 52 938 128 630 276 195 50 317

Cibule-šalotka 56 31 92 16 347 623 1 756 597

Cekanka 64 52 53 36 1774 1 842 2 086 2 106

Cesnek 3 045 3 883 4 645 3 382 78 132 112 781 114 901 84 229

Fazole 55 34 57 22 1 779 1 104 1 799 1 093

Fenykl hlíznatý 44 43 44 34 1 543 1 307 1 572 1 185

Hrách 757 306 185 134 2 863 3 784 3 139 2 906

Chrest 17 15 14 23 1 777 1 402 1 716 2 344

Kapusta ružicková 407 350 362 127 4 807 5 459 5 793 2 635

Kedlubny (vc.

kapusty hlávkové) 6 131 7 063 7 885 3 764 79 179 88 082 106 728 54 927

Kren 807 879 772 614 16 239 21 948 18 160 8 718

Kukurice cukrová 27 20 45 77 734 625 942 1 156

Kveták2) 11 837 11 312 14 705 8 885 118 258 125 387 173 191 100 463

Brokolice . . . 857 . . . 20 373

Lilek 178 188 225 191 5 441 6 520 7 311 5 828

Melouny 32 351 34 893 41 739 60 127 147 917 223 998 232 604 250 457

Mrkev 11 033 15 383 15 864 13 374 74 146 77 400 113 892 129 106

Okurky nakládacky 10 073 6 057 6 953 5 288 104 327 66 607 64 350 41 588

Okurky salátové 48 332 48 586 44 491 44 558 594 238 627 206 625 748 560 777

Paprika 32 099 27 989 33 799 26 980 571 557 635 447 689 589 600 947

Pór 3 702 3 582 3 684 3 382 55 145 62 286 62 264 63 260

Rajcata 41 287 52 040 49 193 45 265 677 989 736 979 799 597 667 200

Redkvicka,repa sal. 4 116 4 268 4 039 3 370 54 927 57 651 61 574 47 878

Salát hlávkový 1 445 1558 1 921 1 745 47 853 43 761 46 388 41 828

Salát ne hlávkový 74 140 141 121 2 435 4 122 4 091 4 005

Špenát 32 25 53 50 638 862 1 486 1 413

Tykve, tykvicky 140 131 130 126 2 896 3 548 4 165 3 503

Zelí bílé, cervené 12 677 11 678 11 613 8 436 73 534 43 789 49 820 45 486

Zelí pekingské . . . 3 240 . . . 49 702

Poznámka: 1) dovoz cerstvé zeleniny celkem krome nejméne významných druhu zeleniny,

2) roky 1996, 1997, 1998 - zahrnují údaje dovozu kvetáku vcetne brokolice

* = stav k 30. 9. 1999

Pramen: Celní statistika

VÝVOZ

V období od ledna do konce zárí 1999 bylo z CR vyvezeno již 3,8 tis. t cerstvé zeleniny, což je mezirocní nárust témer o 41 % v porovnání se stejným obdobím roku 1998. Na vývozu mají tradicne nejvetší podíl cibule, hrách, rajcata a hlávkové zelí, v posledních letech rovnež i chrest. Nejvíce zeleniny smerovalo v tomto období zejména do Polska, na Slovensko, do Nemecka a Nizozemska. Vývoz do techto zemí predstavuje 83,3 % z celkového objemu vyvezené cerstvé zeleniny.

Vývoz cerstvé zeleniny z Ceské republiky v tunách a v tis. Kc

Druh 1996 1997 1998 1999* 1996 1997 1998 1999*

v tunách v tis. Kc

Zelenina celkem1) 1 487 4 011 3 858 3 835 15 456 47 766 50 112 53 299

Z toho:

Celer hlízový 61 11 3 3 581 117 36 45

Cibule 443 861 349 328 1 969 5 757 4 120 3 327

Cesnek 36 34 40 68 955 1 538 1 501 2 781

Fazole 90 10 0 0 2 200 343 2 0

Hrách 158 409 733 933 1 162 3 127 5 366 4 996

Chrest 10 165 327 352 635 6 812 5 890 4 495

Kapusta ružicková 0,7 22 17 1 15 318 78 22

Kedlubny (vc.

kapusty hlávkové) 12 99 31 7 197 825 236 92

Kveták2) 26 79 43 15 629 1 161 631 253

Brokolice . . . 1 . . . 26

Melouny 8 105 17 33 113 1 669 773 399

Mrkev 37 769 844 267 229 2 217 1 931 755

Okurky nakládacky 0 55 53 0 0 745 415 0

Okurky salátové 35 213 73 96 382 4 330 1 735 3 180

Paprika 37 91 83 80 892 3 047 2 830 3 201

Pór 12 15 6 8 133 260 180 170

Rajcata 164 679 882 1 435 2 093 13 224 19 759 27 945

Redkvicka, repa sal. 88 35 22 5 598 456 313 73

Zelí bílé, cervené 228 337 27 112 763 1 448 80 443

Zelí pekingské . . . 6 . . . 106

Poznámka: 1) vývoz cerstvé zeleniny celkem krome nejméne významných druhu zeleniny,

2) roky 1996, 1997, 1998 - zahrnují údaje dovozu kvetáku vcetne brokolice

* = stav k 30. 9. 1998

Pramen: Celní statistika

ZAHRANICNÍ OBCHOD SE ZEMEMI CEFTA

V období od ledna do konce zárí 1999 dosahuje dovoz cerstvé zeleniny do CR ze zemí CEFTA vcetne Slovenska 109,2 tis. t, což je o 20,7 tis. t více než cinil dovoz za stejné období roku 1998. Financní hodnota dovozu predstavuje 851,8 mil. Kc, což je v porovnání s rokem 1998 pokles o 248,3 mil. Kc. Nejvíce cerstvé zeleniny bylo dovezeno ze Slovenska (42,6 tis. t), z Madarska (41,3 tis. t) a Polska (19,9 tis. t).

Vývoz cerstvé zeleniny z CR do zemí CEFTA vcetne Slovenska v porovnání s vývozem za stejné období roku 1998 vzrost a dosahuje nyní 2,2 tis. t v hodnote 39,5 mil. Kc. Témer 98 % vývozu smerovalo do Polska a na Slovensko.

Bilance obchodu s cerstvou zeleninou v rámci Celní unie je pro CR pasivní. V roce 1996 cinilo záporné saldo 63,2 tis. t v hodnote 650,9 mil. Kc. Deficit v roce 1997 mírne poklesl a cinil 46 tis. t v hodnote 575,7 mil. Kc, v roce 1998 již 109 tis. t v hodnote 1,0 mld. Kc a za devet mesícu roku 1999 dosahuje deficit 41,7 tis. t v hodnote 421 mil. Kc.

Podrobnejší prehled o zahranicním obchodu CR se zememi CEFTA jsou uvedeny v príloze c. 3 této zprávy.