Zemědělci chtějí zaručit pevné výkupní ceny

Letos poprvé zemědělský fond nehodlá vykupovat přenici. Pěstitelé ovšem požadují, aby jim stát pomohl jinak

Na loňském výkupu pšenice prodělal stát bezmála jednu miliardu korun.

Rozhodnutí Ministerstva zemědělství, aby stát letos poprvé nevykoupil od rolníků potravinářskou pšenici, je zřejmě konečné. Zemědělci se však snaží získat jistotu pro odbyt pšenice jinak: Požadují, aby vláda vyhlásila minimální cenu, za niž by od nich produkci museli odběratelé vykupovat.

Fond neví, co by si počal se zásobami

»O nákupu pšenice z letošní sklizně neuvažujeme. Je to názor prezídia fondu,« potvrzuje ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu Jan Höck.

Pokud fond své rozhodnutí nezmění, bylo by to poprvé, co by stát významnou část potravinářské pšenice ze sklizně nevykoupil.

Höck uvádí tři hlavní důvody, proč k nákupu s největší pravděpodobnosti nedojde.

»Letošní sklizeň bude podle odhadů výrazně nižší než loni. Sami zemědělci upozorňují na to, že museli část přes zimu zničených polí zaorat,« říká.

Dalším důvodem jsou finance. »I když nedostatek peněz není hlavní příčinou, proč plodinu nechceme, může být účelnější finance pro obor využít jinak,« míní Höck.

Konečně podle něj není jisté, zda by se fond stačil zbavit pšenice do 1. května příštího roku, do vstupu Česka do Evropské unie.

»Unie má svůj systém regulace trhu a je velmi pravděpodobné, že proto nebude přebírat od nových členských zemí žádné zásoby jejich obilí. Budeme muset mít čistý stůl, a při současných přebytcích na zahraničních trzích bychom se zásob zbavovali obtížně,« vysvětluje ředitel fondu.

Vyhlaste aspoň minimální cenu, požadují pěstitelé

Za výkup pšenice fondem donedávna lobbovala především Agrární komora. Další organizace, Zemědělský svaz, byla zdrženlivější. Zvažovala, zda je taktické chtít peníze na plodinu, když rolníci současně v napjaté rozpočtové situaci státu požadují i odškodnění za loňský propad cen či navýšeni dotací pro příští rok.

Asociace soukromého zemědělství byla nejmírnější a radila k tomu vyčkat, až jak dopadne sklizeň.

Nyní se však profesní organizace zemědělců shodují v požadavku, aby jim stát zaručil aspoň minimální cenu pšenice. To by ovšem také znamenalo zlom v dosavadní praxi.

»Ministerstvo financí vyhlásí minimální cenu na návrh Ministerstva zemědělství. Stát nebude muset nic investovat. Jen odběratelé budou muset platit zemědělcům přinejmenším vyhlášenou cenu. Navrhujeme 3200 korun za tunu pšenice,« říká Josef Stehlík, člen předsednictva asociace.

Agrární komora dodává, že se s obdobným návrhem už na ministra zemědělství obrátila.

Podnikatelé totiž tvrdí, že jim odběratelé, především dominantní firmy Agrofert či Agropol, nabízejí za pšenici z nadcházející sklizně příliš nízké ceny.

»Je to kolem 2700 korun za tunu, což je pod našimi výrobními náklady. Minimální ceny by chování těchto vlastně monopolních odběratelů umravnily,« doufá Stehlík.

Ředitel společnosti Agropol Trading Leoš Chalupa názory o umělém tlaku obchodníků na ceny ovšem naprosto odmítá.

»Nákupní firmy i obchodníci musejí přece vycházet z toho, za kolik mohou obilí dál prodat. Musejí se prostě chovat tržně. A bohužel nemáme žádné signály o tom, že by se ceny na zahraničních trzích šplhaly příliš vzhůru,« říká.

Vláda zatím rolníkům podporu neslibuje. »Požádáme Ministerstvo financí o vyhlášení minimální ceny. Nechceme cenu uměle zvedat, ale bylo by vhodné trochu omezit monopol výkupu,« konstatoval ministr Palas:

»Žádnou žádost ještě nemáme. A zatím nevidíme důvody, které by nás k využití příslušného zákona pro vyhlášení minimální ceny opravňovaly,« uvedl mluvčí Ministerstva financí Jaroslav Dědič.

Ačkoliv pěstitelé potvrzují, že jim odběratelé nabízejí za tunu pšenice z budoucí sklizně jen 2600 až 2800 korun, podle Českého statistického úřadu přesahuje současná cena 3200 korun.

Poslední nákup byl pro stát varováním

Vše zatím nasvědčuje tomu, že vláda zůstane netečná. Vyhlásit minimální cenu lze jen ve výjimečných případech - jde totiž o výrazné omezení podnikatelské svobody. A uskutečnit výkup prostřednictvím intervenčního fondu je zase nebezpečné pro státní pokladnu.

»Oficiální čísla ještě nemáme, ale celková ztráta fondu z loňského nákupu obilí dělá asi 989 miliónů korun, a nějaké náklady bude třeba ještě připočíst,« připouští ředitel fondu Höck.

Loni totiž v prezídiu fondu rozhodli především zástupci Agrární komory a tehdejší ministr Jan Fencl o tom, že nákup uskuteční v ceně 3500 korun za tunu. Pšenice na volné trhu přitom bylo o několik set korun levnější.

Fond se poté musel nakoupených zásob zbavovat na zahraničních trzích - tyto zakázky svěřoval hlavně obchodníkům z Agrofertu a Agropolu. Ti ovšem s poukazem na přebytky na světových trzích platili fondu za tunu leckdy o tisícikorunu méně, než kolik fond předtím zaplatil pěstitelům.

Celkem fond loni vykoupil 724 tisíc tun potravinářské pšenice, prodej těchto zásob skončil až letos 30. června.

Po vstupu Česka do Evropské unie už takový postup nebude možný. Brusel používá systém, obdobný vyhlášení minimální ceny. Ten ovšem slouží jen jako záchytná sít těm farmářům, jimž se nepodařilo obilí lépe prodat.