Zemědělci: Kluzištím na polích padne za oběť úroda
04.02.2003 | Mladá fronta Dnes
Zatímco děti se radují z nových přírodních kluzišť, mnozí jihomoravští zemědělci aby si trhali vlasy. Letošní zima, bohatá na srážky a razantní změny teplot, jim poničila část úrody. Voda, kterou promáčená půda nestačila vstřebat, zamrzla na polích a pod ledovými jezery uhnívají obiloviny. S něčím takovým se farmáři z jihu Moravy léta nepotkali. "Půda byla zamrzlá, potom trochu roztálo, napršelo, ale země to nestačí brát. V pšenicích stojí voda, kam se podíváte, a jezera vody zamrzají," konstatoval Ladislav Sečkář, ředitel Agrární komory v Břeclavi. Velké problémy má například společnost Zemos ve Velkých Němčicích. "Zaplaveny jsou poměrně velké plochy. Dusí to rostliny, obiloviny na polích. Až led a země roztaje, bude tam namísto úrody nula. Průběh letošní zimy je hodně zvláštní," sdělil ekonom společnosti František Pich. Uhnívající ozimy na nevyschnutých polích trápí i zemědělce na Znojemsku. "Hlavně v místech, kde po srážkách zůstaly nevyschnuté močály. Rozdíly srážek mezi jednotlivými katastry byly až tři sta milimetrů, ale jde také o konkrétní polohu. Kde je nepropustné podloží, třeba skála, tam voda nemá kam odtékat, rostliny pak nemají přístup ke kyslíku a hynou," uvedl ředitel znojemského územního odboru ministerstva zemědělství Alois Čaněk. Například v Agře Olbramovice každoročně osejí ozimy přes sedm set hektarů polí. Kvůli vlhkému konci roku, kdy se se stroji nedalo vůbec do polí zajet, oseli tentokrát o zhruba dvě stě hektarů méně. Kvůli promáčené půdě už z toho mají dnes osmdesát hektarů k zaorání. "Jde navíc převážně o zahraniční odrůdy, které sice mají menší náchylnost k chorobám a vyšší výkonnost, ale právě v odolnosti proti mrazu jsou o několik tříd horší," řekl agronom společnosti Jaroslav Dufek. Zemědělci jen těžko odhadují škody. Záležet bude ještě na tom, jak dlouho ledový nebo vodní příkrov vydrží. "Uvidí se až na jaře. Moc pěkně to ale nevypadá," řekl Alois Čaněk. Tuna osiva přijde na osm až patnáct tisíc korun. Na jeden hektar obvykle přijde přibližně čtvrt tuny osiva, tedy materiálu za minimálně dva tisíce korun. "Osmdesát hektarů zaoráme a budeme tam muset zasít něco dalšího. Jsou to prostě další peníze navíc," doplnil Dufek. "Máme toho hodně, jde z toho strach," potvrdil ředitel Agry Olbramovice Josef Novosad. "Každá škoda je cítit. Něco zmrzne, vyfouká vítr, a hned je čtvrtina úrody pryč. To je při konečné sklizni cítit," řekl Pich z Velkých Němčic.
Další články v kategorii Zemědělství
- SZ: Evropská komise zaslala českým úřadům další dotazy k Babišovu střetu zájmů (07.05.2026)
- Slovensko kvůli klesajícím cenám mléka navýší dotace farmářům, řekl ministr (07.05.2026)
- Ministr po kulatém stolu ke skotu: Chceme zvýšit zpracování hovězího masa v Česku a snížit vývoz živých zvířat (07.05.2026)
- V komerčním chovu prasat na Slovensku byl podle veterinářů potvrzen africký mor (07.05.2026)
- Nováčkovi: Farma ve vsi je opravdu ve vsi, a přitom jen kousek od Ostravy (07.05.2026)
- Výskyt hraboše polního v dubnu 2026 (07.05.2026)
- V chovu drůbeže na Kroměřížsku potvrdily testy newcastleskou chorobu (07.05.2026)
- Aktuální plochy chmelnic se proti loňsku velmi mírně snížily na 4786 hektarů (06.05.2026)
- Samosběr u Olomouce začne v červnu. Česnek vypadá luxusně, těší farmáře (05.05.2026)
- Nová technologie pro sexaci spermatu (05.05.2026)

Tweet



