Zemědělci na Břeclavsku mají pocit ohrožení

Trnem v oku jsou jihomoravským zemědělcům, podnikajícím poblíž česko-rakouské státní hranice na Břeclavsku, místa, kterými mohou jezdit rakouští zemědělci obdělávat půdu na jižní Moravě, aniž by používali oficiální hraniční přechody. Moravským zemědělcům se o podobném způsobu překračování hranic může jen zdát, a tak se skřípěním zubů tvrdí, že jde o válku proti českému zemědělství se souhlasem státu, který zvýhodňuje Rakušany.

Přechody povolila policie s celníky

Rakušané totiž obdělávají půdu a podnikají na ní prostřednictvím českých firem, které ji pro ně vykoupily, a může jít až o 3 tisíce hektarů. Policie a Celní správa jim navíc podle platných zákonů umožnily, aby mohli překračovat hranice mimo hraniční přechod, mohli si tudy vozit i své zaměstnance a převážet si vlastní techniku a plodiny. Podle místních pěstitelů si vláda neváží domácích farmářů a podporuje tak silné zahraniční konkurenty, kteří je mohou zničit. "Podle mne je tato obrovská benevolence české legislativy i exekutivy úplným selháním státu, který neochránil vlastní podnikatele a nezajistil jim rovné podmínky k podnikání. Prodej půdy mi nevadí, jde o to, za jakých podmínek se uskutečňuje. A ty musí být srovnatelné. Když jako občan ČR do Rakouska povezu jediný litr nějaké chemikálie, budu tam stíhán jako zločinec. Rakouský zemědělec může k nám přes svůj přechod přivážet jakékoli pesticidy či jiné chemikálie bez omezení. To ale není možné, je to, jako by některým řidičům bylo povoleno jezdit vlevo," rozčilil se předseda Agrární komory ČR Václav Hlaváček, podle něhož jde o naprosté jednostranné selhání státní správy, stejné jako při tolerování dovozů vína za několik korun, likvidujících domácí zemědělce. "Při povolování překračování státní hranice mimo hraniční přechod jednáme vždy s Celním ředitelstvím. Pokud jde o povolená místa pro rakouské zemědělce u Březí a u Nového Přerova u Mikulova, tady povolení vydalo Celní ředitelství Brno s naším souhlasem. Na dodržování stanovených podmínek pro překračování hranic provádíme nepravidelné kontroly," řekl Právu npor. Roman Skřepek z referátu cizinecké a pohraniční policie v Brně. V podmínkách, které by měli Rakušané dodržovat, stojí, že musejí mít u sebe platný cestovní doklad a vízum k pobytu v ČR nad 90 dní za účelem zaměstnání. Přesný seznam osob překračujících hranice v určených místech mimo hraniční přechody je uložen u pohraniční policie v Březí u Mikulova, kde je sepsán i seznam techniky, která těmito neveřejnými hraničními přechody přejíždí. Moravští zemědělci tato místa mezi sebou označují jako soukromé hraniční přechody, ale ve skutečnosti jde o místa s povoleným překročením hranic pro vymezený okruh lidí. V poslední době si zemědělci z Břeclavska stěžují, že něco podobného jim rakouské úřady nedovolí a česká vláda nechrání vlastní zemědělství. Jejich obavy o další osud českého zemědělství sdílí s nimi iokresní Agrární komora. "Tady je vidět, že nemáme všichni stejné podmínky. Vznikem těchto soukromých hraničních přechodů vznikl jakýsi stát ve státě. Otázkou pak je, proč rakouští zemědělci nemusí jezdit přes oficiální hraniční přechody, jako my, a získávají proti nám výhodu se souhlasem vlády. Rakouská vláda si své zemědělce chrání a něco takového by nám nepovolila," rozčiloval se pěstitel cibule z Dolních Dunajovic Zdeněk Šebesta. Předseda Zemědělského družstva v Sedleci Jan Hajda Právu potvrdil existenci dvou hraničních zemědělských přechodů u Březí a u Nového Přerova nedaleko Mikulova. Tvrdí však, že Rakušané se svými traktory nejezdí přes hranice jen tudy, ale ijinými cestami, tedy mimo oficiální přechody. "Kdyby tak vjeli naši zemědělci do Rakouska, dostali by do pasu razítko a pět let by tam nesměli," říká Hajda. Nelíbí se mu také, že Rakušané prostřednictvím českých podnikatelských subjektů obdělávají jen na Břeclavsku, podle odhadu okresní Agrární komory, na 3000 hektarů půdy. Další plochy by mohly být skryty za tzv. bílými koňmi, kteří na sebe koupí pozemek pro cizince. Podle Hajdy nám Rakušané rovněž přetahují pracovní síly. "Nikdo se tím nechce zabývat a zlí jazykové tvrdí, že takové hospodaření má podporu přímo v Senátu," dodal sedlecký předseda.

Podle úřadu práce je všechno v pořádku

Zcela jiného mínění však je ředitel Úřadu práce v Břeclavi Jaroslav Valný. "Rakouští zemědělci sem legálně jezdí nejméně osm až devět let a mají od nás pracovní povolení. Jezdí zvláštními hraničními přechody kontrolovanými policií. Celou věc někdo zbytečně zveličuje, podle mne je to jen zástupný problém," odpověděl ve čtvrtek Právu. Rakouských zemědělců jezdí na jižní Moravu deset až dvanáct a pracují ve dvou podnikatelských subjektech. Pro práci na našem území však zaměstnávají místní pracovníky a pěstují převážně plodiny na ekologické bázi. "Podle statistiky pracuje v České republice více Rakušanů než Čechů v Rakousku," pokračoval ředitel Valný. V Rakousku obecně platí, že každý desátý zaměstnanec může být cizozemec. Z Česka se do Rakouska ovšem jezdí za prací načerno. "Požádá-li rakouského vinohradníka tamní kontrola o pracovní povolení pro lidi z Moravy, dotyčný hned opáčí, že to jsou jeho kamarádi, kteří jen pomáhají stříhat hrozny. Ano, je to zneužívaná legislativní díra," sdělil Valný. Hned ale dodal, že to bývají spíše jen krátké sezónní brigády.