Zemědělci prodali budoucí úrodu, aby měli na setí

Zemedelci prodali budoucí úrodu, aby meli na setí

BRNENSKÝ A JIHLAVSKÝ KRAJ - S príkrým prechodem ze zimního prímo do letního pocasí se dostaly jarní polní práce v Brnenském kraji již do záveru. Zemedelci zaseli jarní druhy obilovin i repky olejné k výrobe potravinárských oleju i bionafty. Vlivem prohlubujícího se sucha (na metru ctverecním chybí asi dvacet litru vody) vzcházejí velmi nerovnomerne, neodnožují a hure se vyvíjejí. Sady v nížinných okresech již odkvetly, zatím bez pohromy se rodí plody merunek a jiných teplomilných druhu. Naopak v kopcích jsou sady dosud v plném kvetu. Pestitelé se hrozí možnosti avizovaného krupobití z extrémního horka. Podstatne horší je situace zemedelcu v jejich ekonomice. Rentabilita tohoto odvetví hospodárství CR nadále poklesla. V nebývalé míre se rozmohly tzv. zelené úvery. Jde o prodej budoucí úrody »na stojato« tomu, kdo dodá hospodári na pude osiva, hnojiva a chemické prípravky, na které zemedelec nemá dostatek penez. Tato forma je jediný zpusob financování rostlinné výroby na dluh do budoucích žní, protože banky zemedelcum v jejich ekonomické situaci nepujcí ani korunu. Takzvanou zelenou naftu vítají pestitelé jako významnou pomoc. Avšak 60 procent spotrební dane z nakoupené nafty k pohonu zemedelské techniky po 1. dubnu 2000 se sedlákum vrátí až v budoucích mesících. Zemedelci v Brnenském kraji také letos zmenšili plochy pícnin, protože tam ubývá živocišné výroby. Pro chov skotu jsou vhodnejší podmínky v Jihlavském kraji. Také pestovat velmi nákladnou plodinu - cukrovku - je dnes velké riziko. Jsou i prípady, že odberatel sladkého korene zaplatí pestiteli jeho dodávku ve splátkách až do roka, takže zemedelec vlastne z vlastního na rok úveruje provoz cukrovaru. Agronomové se proto zamerili na zvetšení osevních ploch obilovin a repky olejky. Zootechnici naopak hledají nový zpusob obživy v zakládání farem pro výkrm drubeže a zejména krut, jako v Syrovicích a Bratcicích na Brnensku. Zemedelci v Jihlavském kraji se nyní masove soustredili na sázení sadbových, konzumních brambor i pro prumyslové škrobárenské ci jiné zpracování. Dohánejí casové zpoždení, v zemi mají sadbu této okopaniny zatím pouze na 30 procentech z plánu, protože dlouho rozmoklá vysocinská pole jim letos nedovolila vjet do nich s težkými stroji ve stejnou dobu jako jiné roky. Sadba je letos velmi kvalitní, ale také témer všichni bramborári se už neobejdou bez tzv. zelených úveru, tedy penez budoucích odberatelu úrody zemáku, kterí si je predplatili. »Bez nastavení rozumných farmárských cen v CR tak, aby se jimi nepoškodili maloodberatelé této základní potraviny, se situace asi nenapraví,« informoval nás reditel Okresní agrární komory v Havlíckove Brode Petr Zgarba. Jen financne nejsilnejší zemedelské podniky si mohou dovolit investovat zisk do chovu skotu a krav na Ceskomoravské vrchovine. Presto, že tzv. úverování mléka se opet podstatne zhoršilo. Ješte v roce 1998 vetšina mlékáren respektovala garantovanou výkupní cenu 7,80 Kc za litr mléka prevzatý od chovatele krav. Od té doby mlékárny podstatne zvetšily svoje príjmy zdražováním krabicového i sáckového mléka i mlécných výrobku. Pritom tvrdí, že jsou ve ztráte a proto se snaží chovatele co nejvíce financne »odrít«. Dávají jim za mléko ze stáje už jen 7,50 Kc po litru.

(vž)