Zemědělci se děsí holomrazů a invaze hrabošů

Pokud současné, na tuto dobu teplé počasí potrvá delší dobu a poté přijde silný mráz, mohou utrpět porosty ozimých obilovin a řepky. Zejména v níže položených oblastech našeho regionu denní teploty dosahují jarních hodnot. Rostliny se probouzejí ze zimního spánku, začínají vegetovat a ztrácejí odolnost.

Bude-li toto počasí trvat ještě několik dnů, pak je náhlá změna teplot, zejména příchod holomrazů, může vážně ohrozit.

Obavy zatím předčasné

Podle ředitele Agrospolu Bolehošť na Rychnovsku Pavla Kupky by rašící se zemědělské rostliny mohly poškodit i menší mrazy. "Pokud by mírná zima trvala až do jara, nebylo by to špatné. Při nedávném rychlém tání sněhu nám rozvodněná říčka Dědina zatopila plochy, kde máme trvalé travní porosty. Ozimé obiloviny a řepka nebyly poškozeny a porosty vypadají velmi nadějně," řekl nám Kupka.

Také v ZOD Živanice na Pardubicku zatím největší letošní problémy způsobilo jarní tání, kdy až 500 hektarů ploch zatopila voda. Katastrofické scénáře, které by v příštích dnech mohly způsobit mrazy, jsou ale podle ředitele ZOD Milana Cimfla předčasné. "Obavy zatím nemám. Věřím, že si příroda sama poradí jako v minulosti. Pokud přijde jaro letos dříve, budeme moci dokončit některé polní práce, jako je třeba orba, které jsme nezvládli vloni na podzim pro nepříznivé deštivé počasí," poznamenal.

Agronom ZD Všestary na Královéhradecku Jaroslav Šafka by uvítal, kdyby pole v únoru pokrýval ještě sníh, který by ochránil rostliny před možným příchodem tuhých mrazů. "Pokud teplé počasí potrvá dál, pak asi za týden bychom již mohli začít přihnojovat pole," uvedl agronom.

Zaútočí i hraboši?

Mimořádně teplé počasí by mohlo mít na svědomí i přemnožení hrabošů, což by mělo rovněž dopady na úrodu. "Na místech, která při tání sněhu byla zatopená, většina hlodavců zahynula. Na ostatních pozemcích jich je zatím v normě," konstatoval Milan Cimfl ze ZOD Živanice.

Pavel Kupka z Agrospolu Bolehošť ale upozornil na zvýšený výskyt myší v objektech živočišné výroby, kam se v tuhé zimě nastěhovali z polí a luk. "Nejvíce jich je ve výkrmnách prasat, kde musíme provádět deratizaci, abychom omezili na minimum nebezpečí přenosuněkterých nemocí z hlodavců na zvířata," dodal.