Zemědělci se na polích mají co ohánět kvůli dlouhé zimě

Jarní práce jak na polích, tak i ve chmelu se konečně rozběhly naplno. Dlouhá zima dovolila zemědělcům vjet do polí až v první polovině dubna, proto nyní musí zvládnout všechny práce najednou. To znamená práci do večera i o víkendech.

Chmel

V Rakochmelu Kolešovice, kde mají 136 hektarů chmelnic, z toho 120 hektarů osázených ploch, přijelo prvních šestadvacet brigádníků na zavěšování drátku v pondělí.

Podle chmelaře Karla Šrámka chmel vzrůstem zpožděný není. Zpožděné jsou akorát práce: „Se zavěšováním drátku jsme začali v úterý. Počítám, že to potrvá zhruba čtrnáct dní. Na konci měsíce přijede devadesát lidí na zapichování drátku. S tím jim pomůže i ta první parta, takže tak za týden by to mohlo být hotové." Do Kolešovic a Heřmanova se vrací stálá parta z východního Slovenska už šest let. S tou jsou tady nadmíru spokojeni. Při zapichování se vždy po týdnu střídají středoškoláci. Pokud budou práce na sebe navazovat podle plánu, před zaváděním chmele vznikne několikadenní pauza.¨

„S dalšími studenty a s partou brigádníků, která přijela jako první, chmel projdeme „rychlozaváděcí" metodou. Klasické zavádění už tady neděláme ani na výsazech. Ty procházíme tak třikrát, čtyřikrát a rostliny se jen dotočí. Vzrostlé chmelnice se procházejí nejprve jednou. Podruhé podle situace vzrůstu rostlin. Někdy je stačí projít jen naše čtyři stálé pracovnice," vysvětloval Šrámek.

Vynechat první zavádění se Kolešovičtí rozhodli už v roce 2011. Došli k tomu během čtyř předchozích let, kdy si tuto metodu vyzkoušeli na osmnácti hektarech. K tomu přidali i minimalizaci všech agrotechnických operací. Znamená to nižší náklady při ošetřování i méně brigádníků. Jsou k tomu ale nutné dvě podmínky: přesné zapichování drátku a mladé silné porosty. Tady mají kromě dvaceti hektarů všechny porosty do stáří čtyř let. Umožňuje to i pozdější řez. S tím tady začali v neděli. Pro mladé porosty není vhodný řez hned kolem pátého dubna.

„Řez je trochu posunutý. Ale ani ne z důvodu počasí, ale právě kvůli mladým porostům. Mladé porosty rychleji rostou, proto se více seřezávají. S řezem bychom měli skončit do 25. dubna," vysvětloval Karel Šrámek. Jak to přesně bude dál, záleží na dubnových a květnových teplotách.

Pole

Naproti tomu na polích je práce zhruba čtrnáct dní pozadu, zejména setí. Do 15. dubna měli jiné roky v Rakochmelu zasetý hrách i mák. „Nyní bychom tak dosévali kukuřici. Ale letos jsme se sečkami vyjeli až tuto neděli. V pondělí jsme zaseli jarní ječmen a seli jsme hrách. V úterý jsme pokračovali setím máku. Pokud počasí dovolí, do konce týdne bychom měli mít zaseto vše včetně kukuřice," plánoval Karel Šrámek.

Zpoždění na polích nevidí chmelař tak tragicky. Loni se sice povedlo zasít včas, jenže pak přišly dubnové, květnové a ještě červnové mrazíky. Nyní jde osivo do prohřáté půdy. Spodní vláhy je dostatek a je ještě mělko. Takže pokud přijde dostatek vláhy ze shora a budou ideální teploty, vše se dožene.

Autor: Šárka Hoblíková