Zemědělci v EU válčí o dotace, čeští farmáři mají strach

Evropská unie se pře o to, jestli má zásadně změnit svou zemědělskou politiku, a kdy. Čeští farmáři s obavami sledují jednání o podmínkách, za kterých budou vstupovat do EU. Radikální návrh komisaře Evropské komise Franze Fischlera, aby se omezily dotace a podpora směřovala nikoli k množství, ale ke kvalitě a zdravotní nezávadnosti potravin, vyvolal vášnivou diskusi. Členové EU se přou o to, jestli reformu přijmout a kdy, a zda ji spojovat s přijetím kandidátských zemí do unie.

Unie bude po dobu sedmi let snižovat přímé dotace pro jednotlivá hospodářství, a to o tři procenta ročně - celkem o 20 %.

Peněžní podpory se oddělí od výroby: farmář bude dostávat peníze ne podle výměry a produkce, ale podle kvality výrobků a ochrany životního prostředí.

Velké podniky mohou dostat maximálně 300 tisíc eur Ročně.

Sníží se dotace pro výrobce pšenice a rýže, u žita budou zcela zrušeny.

Sníží se byrokracie: farmář má vyrábět podle potřeb trhu, ne podle toho, kde dostane větší dotace.

Ušetřené peníze mají být využity pro rozvoj venkova.

Země, které na členství v EU prodělávají, Fischlera podpořily (Německo, Británie, Nizozemsko, Švédsko a také předsedající Dánsko). Státy, jež více berou, než dávají, ho odmítají (rozhodně proti byly Francie, Španělsko, Portugalsko, Irsko, stejně jako Itálie, překvapivě Rakousko). Pro české zemědělce by bylo výhodnější, kdyby se reforma ujala, a to hned. Mohli by získat větší prostor pro vyjednávání o přímých dotacích, o které jim jde především a které jim Evropská komise zatím odpírá. Komise navrhuje poskytnout kandidátským zemím ze začátku jen čtvrtinu až třetinu přímých plateb - peněz na podporu produkce plodin, chovu skotu a rozvoj krajiny.

Čtveřice zemí (Německo, Británie, Nizozemsko, Švédsko) dokonce odmítala přiznat čekatelům jakékoli přímé podpory. Tito zastánci rychlé reformy nyní ale mění názor. Argumentují totiž tím, že z toho, co se reformou ušetří, by se zaplatily dotace novým členům, i když, jak dodávají, jen mírné.

Čeští soukromí zemědělci se změn v zemědělské politice EU většinou nebojí. Jan Miller z Asociace soukromého zemědělství uvedl, že snižování produkčních podpor by pro české farmáře nic podstatného neznamenalo. "My jsme na tohle připraveni. Domácí zemědělec je již dnes schopen vyrábět při daleko menších dotacích, než je obvyklé v EU,"uvedl.

Předsedovi Zemědělského svazu Miroslavu Jirovskému ale vadí, že Fischler ve svém návrhu stanovuje maximální hranici dotací pro velké zemědělské podniky. "Mohlo by to znamenat, že velké podniky se vyřazují ze strukturálních programů. To by bylo naprosto ke škodě vytváření konkurenceschopných podnikatelských subjektů,"upozornil. Podle něj asi 90 procent zemědělské půdy v tuzemsku obhospodařují podniky a fyzické osoby s výměrou půdy přes 300 hektarů.

Opačný názor má ale Josef Stehlík, jeden z největších českých farmářů. "Dotační limit pro velké podniky je žádoucí. Právě podpory velkým hospodářstvím rozvíjí nadvýrobu, se kterou se zemědělství v řadě komodit potýká."

Tuzemské farmáře však momentálně víc zajímá, jestli dostanou stejný rozsah podpor jako zemědělci v Evropě. Zmocněnec Evropské komise (EK) pro rozšíření Günter Verheugen jim tento týden vzkázal, že si nemají dělat příliš velké naděje. "Evropská unie vynaložila již příliš mnoho energie na rozšíření, a proto by nebylo dobré, kdyby se proces kvůli otázce přímých zemědělských dotací zadrhl. Nepochybně bude kompromis, ale zatím je předčasné mluvit o tom, jaký,” uvedl Verheugen.

Pokles cen zemědělských výroků z důvodu nadprodukce v Evropě vyburcoval české agrárníky k protestům. Pokud se do konce srpna nezmění kritická situace s propadem cen, vyzve Regionální agrární komora Jihomoravského kraje všechny zemědělce k občanské neposlušnosti. "Jako nejúčinnější se nám jeví zahájení stávkové pohotovosti, posléze zablokování hranic, abychom zabránili dovozu dotovaných potravin,” uvedl Jan Veleba, tajemník Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů. Tajemník spolu s předsedou svazu Jaroslavem Bromem požádali písemně Václava Hlaváčka, prezidenta agrární komory, o okamžitá jednání se zodpovědnými činiteli ministerstva zemědělství a Poslanecké sněmovny.

"Komora i další zemědělské organizace by spíše měly využít červenec a srpen k přípravě podkladů nutných ke stabilizaci trhu,”míní ale prezident Agrární komory Václav Hlaváček. Navíc podle něho není na ministerstvu ani ve sněmovně pro zemědělce zatím partner k jednání, a protesty by tak byly spíše kontraproduktivní.

Hlaváček rovněž předpokládá oživení cen obilovin na světových trzích poté, co odhady sklizně se v EU i v USA pohybují o dvanáct až patnáct procent níže než loni. "Pokud se zpracovatelům nebude líbit třeba cena ozimé řepky, lze ji velmi dobře vyvézt za zcela normální cenu 6300 Kč za tunu,” vzkázal zemědělcům šéf komory. Zemědělce po začátku sklizně znepokojil pokles nákupních cen téměř u všech komodit. Evidovali rekordní pololetní propad výkonů a mimo jiné považují původně výnosnou ozimou řepku při ceně 5300 až 5500 Kč za tunu bez dopravy již za nerentabilní.

"Být mladší, přestal bych farmařit, je to cesta do pekla,"prohlásil na adresu zemědělské politiky Evropské unie farmář Nett Knox, který je ve Skotsku vyhlášeným odborníkem. Systém dotací a podpor v evropském zemědělství způsobil nadprodukci masa, mléka i obilovin. Aby farmáři udali své výrobky na trhu, musí snižovat ceny, tím ale zhoršují svou ekonomiku a stávají se závislými na dotacích. Je to začarovaný kruh.

Nett Knox a jeho kolegové začátkem července zasvětili do svých problémů skupinu českých zemědělských odborníků, kteří sbírali zkušenosti na anglických a skotských farmách. Knox má 155 dojných krav, od každé za rok získá v průměru přes 11 tisíc litrů mléka. To je ve světě špička. Vysoké přebytky mléka ho ale donutily, aby litr prodával v přepočtu za necelých šest korun. Náklady má o padesátník vyšší. "Nadprodukce se bruselskému komisariátu vymkla z ruky. Neukočírují to a nám za poslední rok příjmy za mléko prudce klesly. Za litr bývalo nedávno kolem osmi korun, i víc," posteskl si Knox.

Podobné starosti má Peter Cochrane z devadesátihektarové farmy s půdou pronajatou od hraběte z Hadingtonu. Jako velkoproducent vajec po necelém roce obměňuje nosnice. "Slepice nikdo nechce, a tak jdou do kafilérky," řekl. Nejen že za jejich maso nic nedostane, ale musí zaplatit jejich odvoz. I vejce šla ve Skotsku s cenou dolů a farmář na nich moc netrží. Nad vodou ho drží zelenina. Zřídil si u farmy prodejnu a tam produkty dává za výhodnější ceny, než jsou v obchodních řetězcích.

"Už jsem navykl mnoho lidí z okolí, aby si zajeli přímo na farmu," vysvětloval snahu slušně se na farmě uživit Cochran.

Nejvíce optimistický byl ekologický zemědělec John Hamilton z Aikengallu u Dunbaru Skotsku. Má půdu v kopcovité krajině, kde se dá pouze pást a extenzivně hospodařit. Farmář musí dodržovat zásady ekologického zemědělství, na to dostává dvojnásobek podpor než ostatní farmáři. "Jsem spokojený a nikdy bych neměnil,"svěřil se Hamilton. Na otázku, jestli by přenechal část svých podpor českým zemědělcům, Hamilton nadskočil. "Nedám nic. A pamatujte si, že dobrovolně žádný z farmářů Evropské unie nepopustí kalhoty," zasmál se, ale bylo vidět, že to myslí smrtelně vážně.

- V roce 2001 byl v zemědělství kladný hospodářský výsledek 3,3 miliardy korun.

- Míra zadluženosti se snížila, u podniků právnických osob v období 1997 až 2001 o 22%.

- V roce 2001 bylo vynaloženo na produkčních podporách 137 dolarů na hektar zemědělské půdy (oproti průměru let 1998-2000 pokles o 10 %), v zemích OECD 179 USD/ha (oproti průměru let 1998- -2000 pokles o 7 %) a v EU 676 USD/ha (pokles o 6 %).

- Nedostatek finančních prostředků a horší přístup k úvěrům se projevil jen v omezených možnostech zemědělských podniků řešit vnitřní zadlužení.

- Vnitřní zadlužení v odvětví vzrostlo asi na 60 miliard korun.

- EU nabízí kandidátským zemím nerovný přístup k přímým platbám, nevýhodné období pro výrobní kvóty a méně peněz, než bylo původně schváleno.

Návrh reformy společné zemědělské politiky (PAC), se kterým přišla minulý týden bruselská Evropská komise, má v Evropské unii víc odpůrců než stoupenců. Ukázalo to pondělní zasedání ministrů zemědělství 15 zemí EU, na němž návrh EK podpořilo jen šest zemí, zatímco devět bylo proti. Výsledkem je, že podle komisaře pro zemědělství Franze Fischlera jakákoli reforma PAC připadá v úvahu nejdříve na jaře roku 2003.

Proti reformě se postavila zejména Francie, již podpořilo Španělsko a ostatní jižní členové Unie, zatímco tábor stoupenců vede Německo, podporované Velkou Británií a dalšími severními členy Unie. Dělicí čáru mezi oběma skupinami tvoří výše jejich příspěvků do rozpočtu EU a příjmů, které z něho dostávají v rámci PAC.

Na PAC Unie vydává ročně zhruba polovinu z 80 miliard eur svého rozpočtu. Francie například dostává ročně kolem devíti miliard eur na přímé dotace zemědělcům, zatímco Německo dostává jen 5,6 miliard eur, třebaže odvádí do rozpočtu o deset miliard eur víc než Francie.

Návrh EK na reformu PAC zejména předpokládal snížení těchto přímých dotací o tři procenta ročně během příštích sedmi let. Španělsko si však vypočítalo, že reforma by poškodila jeho rolníky, kteří by tak měli dostávat o 742 miliónů eur ročně méně než při současném systému. Ministři patnáctky se tak v pondělí v Bruselu omezili jen na vyložení stanovisek svých zemí s tím, že se v příštích měsících pokusí nalézt nějaký obecně přijatelný kompromis.

Návrh reformy PAC byl předložen jen stávajícím členům EU, a nikoliv kandidátům členství, nicméně to, kdy a v jaké podobě bude přijat, se bezprostředně týká i ČR a ostatních zemí, které teď jednají o svém vstupu do Unie. To, že se reforma PAC ocitla právě teď na pořadu dne, dokonce přímo souvisí s blížícím se závěrem přijímacího řízení. Některé země, jako právě Německo, totiž chtěly prosadit reformu PAC ještě před přijetím nových členů, aby nemusely zvyšovat svůj příspěvek do rozpočtu EU právě kvůli přímým platbám zemědělcům v nových členských zemích. Jestliže se jim to nepodaří prosadit, existuje nebezpečí, že by mohly zkomplikovat uzavření rozhovorů s uchazeči v dosud všeobecně přijímaném termínu, tj. do konce letošního roku, nejpozději na jaře 2003.