Zemědělci v Rusku i na Ukrajině zápolí s obtížemi

MF DNES 12.11.1998

Zemedelci v Rusku i na Ukrajine zápolí s obtížemi

Kolchoz Pamjat Cekista, Ukrajina (Reuters, zah)- Vladimir Petrenko je na svuj elitní kolchoz hrdý. Po kvalitním osivu, které pestuje s prispením financí obilnárského institutu v nedaleké Odese, je velká poptávka po celé Ukrajine. Ani pro nej však není lehké uniknout ze zacarovaného kruhu problému ukrajinského zemedelství. Zamestnancum dluží jen jednomesícní mzdu, což je neco, co je možno závidet v zemi, kde tisíce rolníku nedostaly zaplaceno nekolik mesícu. Ale kolchozní bankovní úcet byl zmrazen kvuli neplacení do státního penzijního fondu. "Neplatili jsme do penzijního fondu, protože jsme nedostali zaplaceno za osivo," ríká Petrenko ve své kancelári. Nad jeho stolem visí jásavý plakát propagující zbrusu nový kombajn Massey Fergusson, ale elektrické svetlo nesvítí. Petrenko ríká, že zákazníci dluží jeho kolchozu v prepoctu asi 125 000 dolaru za osivo. Nadále ho balí s pokrcením ramen a tichým práním, že snad po príští sklizni budou jeho zákazníci schopni splatit své dluhy. "Dávám dál osivo na úver, co jiného mohu delat," usmívá se Petrenko unavene. "Nechat to shnít na sýpce?" Sucho zacátkem léta postihlo sklizen v nekterých zákaznických kolchozech, což zpusobuje, že vyhlídky na zaplacení úveru jsou ponuré. "Když jim nedodám osivo, zkrachují," ríká Petrenko. Petrenkovo dilema zretelne ilustruje potíže kdysi legendárního ukrajinského obilnárského sektoru. Ukrajina byla nazývána "obilnicí Evropy", dokud bývalý sovetský diktátor Josef Stalin násilne nekolektivizoval ukrajinské statky. V tomto roce sklidila Ukrajina 14,2 milionu tun pšenice, zatímco loni to bylo 17,3 milionu. Sklizen obilí roku 1998 byla kolem 23 milionu tun - to je velmi málo ve srovnání s lonskou sklizní 35,7 tuny, ci dokonce se sklizní z roku 1990, která cinila 50 milionu tun. Výnos je ubohých 2,28 tuny z hektaru ve srovnání s mnohem vyššími výnosy v západní Evrope. I za státem dotované ceny si zemedelská hospodárství, kterým chybejí peníze, nemohou dovolit nakupovat osivo, které by zvýšilo produktivitu a - alespon teoreticky - výnosnost. "Mají potíže, a tak sejí rok za rokem stejné plodiny a sklízejí rok od roku méne," ríká Petrenko. Problémem je financování - úrokové sazby ciní nyní na Ukrajine asi 80 procent. Financní krize v sousedním Rusku navíc vše komplikuje. "Kdyby aspon dali úrok 20 procent, ale to se nestane," ríká Petrenko a vrtí hlavou. Zemedelská hospodárství nemají peníze, aby si mohla koupit pesticidy, hnojiva, stroje, pohonné hmoty a oleje nezbytné k zabezpecení sklizne. Úkolem kolchozu Pamjat Cekista zustává pusobit jako producent výberového osiva. Ale za daných okolností to na obživu nestací, chová proto tisíc vepru. Snadno se prodávají, a tak jsou selata rychlým aktivem, a používají se dokonce k zaplacení dlužných mezd. "Naše budoucí bohatství," smeje se Petrenko a ukazuje na cuníky.