Zemědělci zahájili žně s obavami o existenci

Do prvních lánů ozimého ječmene vjely v minulých dnech kombajny na Vysočině. Přestože letos zemědělci očekávají průměrnou úrodu, trápí pěstitele vyhlídka nízkých tržeb. Ceny, které jim výkupny nabízejí často nepokryjí ani náklady na výrobu. Mezi zemědělci panují obavy a otevřeně mluví o krachu některých z nich. Náklady na výrobu proti devadesátým letům několikanásobně vzrostly, ovšem letošní ceny se blíží úrovni počátku devadesátých let. Zemědělská veřejnost nijak neskrývá své obavy a strach. "Momentálně si netroufnu odhadovat, jaké budou výkupní ceny obilovin. U všech komodit ovšem letos nastal propad a zemědělce čeká špatná situace. U některých se dá čekat i krach, protože situace se stala otázkou přežití," uvádí ředitel jihlavské Agrární komory Vlastimil Vaněk. Jeho slova potvrzuje i předseda novoměstského zemědělského družstva Kamil Zajíček. "Je to špatné, ceny budou jistě nižší než loni. U některých komodit jsou výkupní ceny hluboko pod vlastními náklady. I když jsme poměrně velké družstvo, situace s cenami se dotkne i nás. A menší zemědělci mohou zkrachovat," říká. Aby se producenti se situací vyrovnali, musí šetřit na nákladech. Ani ty však nejde snižovat do nekonečna. "Měli jsme přes sedm set lidí, dnes dvě stě padesát. Cesta vede přes lepší technologie a výkonnější stroje, na ty ale nejsou peníze," ukazuje na začarovaný kruh Zajíček. Na jižní Moravě nabízejí letos výkupci takzvané zálohové ceny. Výkupna zaplatí určitou zálohu a na podzim ji dodavatelům doplatí podle aktuálních cen. Ovšem na Vysočině se podle dostupných informací výkupci k tomuto kroku nechystají.

Další cestou zmírnění ztrát by podle zemědělců mohl být mechanismus minimálních cen. Ty například garantuje podle náměstka ředitele Miroslava Ulricha havlíčkobrodská společnost Zemědělské zásobování a nákup. Naopak její jihlavská jmenovkyně o tom neuvažuje. "My minimální ceny negarantujeme, necháváme to na trhu. Sami se potřebujeme živit," odmítají ve společnosti tuto cestu. Některé zemědělské firmy se nejistotě mohou bránit tím, že obilí uskladní a počkají na to, zda se ceny nezmění. To se podle předsedy novoměstského zemědělského družstva Zajíčka týká především velkých firem. Některé společnosti zase se svou úrodou na trh nevstupují. "Výkupní ceny jsou nízké, je to dlouhodobý problém. Proto pěstujeme krmné odrůdy, neprodáváme a vše zkrmíme v naší živočišné výrobě. Je to pro nás výhodnější," vysvětluje Adolf Neuman , majitel zemědělské firmy v Okřešicích na Třebíčsku. "Výkupci mají dobře přečtený vývoj, proto nasazují ceny jaké nasazují," hledá příčiny Kamil Zajíček. Podle analýzy ředitele jihlavské okresní Agrární komory Vlastimila Vaňka jsou ceny výsledkem diktátu obchodních řetězců a zvýhodněním dovozců. "Stát nechrání zemědělský trh. Ve světě se přitom podle oslovených zemědělských podnikatelů volný trh spojuje s garantovanými cenami," říká. "Situaci posunou i podmínky, které se pro zemědělství vyjednají pro vstup do Evropské unie," vzhlíží k budoucnosti Zajíček.