Zemědělcům zoufale chybějí hotové peníze

PŘEDSEDA ČESKOMORAVSKÉHO SVAZU ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKATELŮ JAN VELEBA:

* Bruselská statistická agentura Eurostat uvedla, že našim zemědělcům loni vzrostly příjmy o více než sto procent, což je nejvíce ze všech 25 zemí EU. Ministerstvo zemědělství odhaduje loňský zisk na 4 miliardy korun. Čeští zemědělci ale situaci tak růžově nevidí. Co tomu říkáte?

Rád si počkám na zpřesněné údaje, které Eurostat vydá za měsíc. Aby resort, zvláště pak zemědělství, zvedl z roku na rok svoji výkonnost takovým způsobem, je ekonomický nesmysl. Skutečnost je zkrátka jiná. Druhou věcí je metodika Eurostatu. Porovnávat rok 2004 na předchozí, který byl výrazně poznamenán obrovským suchem a výnosovou depresí, mně přijde trochu účelové. Možná aby se dokázala prospěšnost vstupu do Evropské unie.

* Jaký je tedy podle vás skutečný stav českého zemědělství?

Je nesporné, že rok 2004 dopadl lépe než tři předchozí a že po delší době skončí resort v černých číslech. Dostali jsme více dotací a byla mimořádná úroda obilí. Stalo se ovšem něco, co nikdo nečekal. Obilí, kterého se sklidilo skoro devět miliónů tun, se z větší části neproměnilo v peníze a leží na skladech. My sami jsme k tomu přispěli špatným odhadem situace. V době žní a po žních jsme měli prodávat. Místo toho jsme čekali na cenu a na spásu intervenčního nákupu EU. Protože ale byla obrovská úroda v celé Evropě i mimo ni, je situace téměř neřešitelná a přebývá nám ho téměř tři milióny tun. Částku, která nám chybí v cash flow, tedy v hotových penězích, odhaduji přes 10 miliard korun. K tomu je nutno připočíst velký propad cen dalších komodit rostlinné produkce - brambor a ovoce.

* Jak by se tato situace dala vyřešit?

Základní pilíře zemědělství jsou maso, mléko a obilí. Pokud problém s obilím nevyřešíme, pak dojde k havárii soustavy. Pro představu - dnešní cena krmného obilí se už dostává na 2200 korun za tunu a potravinářské pšenice na 2600 Kč/t. Jestliže se trh nepohne do konce března, pak dojde k jeho zhroucení a ceny se dostanou pod 2000 Kč/t. Každý se bude zbavovat obilí za každou cenu, aby si uvolnil sklady pro novou úrodu. Jediným řešením je pomoc Evropské komise. Ministr Palas už požádal o vypsání mimořádného tendru na nákup českého obilí.

* Přejděme k dalším komoditám. U nich je přece situace dobrá. Mléko, prasata, skot...

Není zde možnost náhrady propadu cen obilí? Ano, situace ve všech vyjmenovaných komoditách je mnohem lepší, než byla před rokem, kdy jsme ještě nebyli v Unii, kdy ještě byly zavřené hranice. Když si propočtu minulý rok, tak jsme přestali být ztrátoví a dostali jsme se na nákladové ceny. Uvedu příklad: u prasat jsme docílili průměrnou farmářskou cenu 32 Kč/kg v živém. No a letošní rok je první, kdy máme zajištěné relativně stabilní farmářské ceny, které nám dovolují určitý zisk. Poprvé se budeme moci nadechnout, umazat minulé ztráty a myslet na perspektivu. Doposud to byl boj o přežití.

* Co ale zpracovatelé? 0d vás draho nakupují a levně prodávají. Jak to dlouho vydrží?

Zpracovatelé na tom opravdu nejsou dobře. Jsou ale obětí své chybné obchodní politiky. Podlehli obchodním řetězcům a tlak přenášeli jenom na nás. To jim fungovalo do doby, dokud byly uzavřené hranice. Teď je situace jiná, máme možnost vyvézt. To je vidět na příkladu mléka a prasat, kterých jsme v minulém roce vyvezli 180 000. Aby přežili, musí se dát dohromady jako my. Oni se ale místo toho často řetězcům cenově podbízí a bojují na trhu jeden proti druhému. Pokud to budou dělat takto, pak to samozřejmě vydržet nemohou.

* Problém s řetězci bude asi hlubší. Neměla by se zlepšit především současná legislativa?

Naprosto souhlasím. Pokud nebude rychle navozen systém určité etiky a základních mravů v podnikání těchto uskupení, dopadne to špatně. Řetězce právě letos startují třetí etapu expanze a rozšíří síť do sídel pod 5000 obyvatel. Svou silou kontroly sedmdesáti pěti procent maloobchodního obratu potravin drtí vše, co se jim postaví do cesty, za tichého přihlížení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Berou si obrovské částky od všech, kdo jim dodávají zboží, a využívají momentu, že chtějí-li tito výrobci prodat, tak bez využití obchodní sítě řetězců to nedokážou. Tento problém vidím jako naprosto zásadní, a nejen pro zemědělce a zpracovatele. Podle posledních aktivit vlády chci věřit, že bude řešen. Podobně jako třeba nyní ve Francii, kde se premiér Jospen postavil proti rozšiřování řetězců na venkov.