Zemědělský svaz požaduje dorovnání přímých plateb na 60 pct EU

Zemědělský svaz požaduje pro příští rok dorovnání přímých plateb z Evropské unie na 60 procent úrovně v někdejší evropské patnáctce tak, jak to Česká republika vyjednala v přístupové smlouvě s EU. Ministerstvo zemědělství slibuje vzhledem k přiděleným zdrojům doplacení 30procentních dotací z Bruselu asi na 50 procent. Nedostatečné podpory mohou ohrozit konkurenceschopnost českých zemědělců a zhoršit sociální situaci na venkově, uvedl na dnešní tiskové konferenci předseda svazu Miroslav Jirovský.

Kapitola ministerstva zemědělství vzrostla v návrhu rozpočtu na příští rok na 37,2 miliardy korun. Podle Jirovského se ale na zvýšení značnou měrou podílí změna metodiky, kdy se započítávají příjmy z EU. Z národních zdrojů má jít do zemědělství o dvě miliardy korun méně než letos, dodal.Na dorovnání dotací na 60 procent schází podle rolníků 2,6 miliardy korun. Svaz požaduje, aby se o tyto peníze zdroje navýšily. I při takové úrovni doplatků by domácí farmáři dostali o 10.000 korun na hektar zemědělské půdy méně dotací než například konkurenti v Německu.

Zástupci Zemědělského svazu poukazují i na to, že konkurenční postavení domácích rolníků zhoršují podstatně vyšší mimomzdové náklady práce, tedy sociální a zdravotní pojištění. To některé okolní státy podporují.

Například v Polsku byl v roce 1990 vytvořen systém KRUS, jehož rozpočet loni z 80 procent dotoval stát. Polský zemědělec tak platí na sociální a zdravotní pojištění asi 9000 korun ročně, zatímco český 80.000 korun ročně, uvedl Jirovský. Obdobné instituce prý existují v Rakousku, Německu nebo ve Francii.

"Jde nám o konkurenceschopnost," uvedl Jirovský při zdůvodňování nároků na státní rozpočet. Živočišná výroba je podle něj letos o pětinu nižší než v roce 1993. Rostlinná je díky rekordní sklizni mírně vyšší.

Na výši dotací podle něj závisí také sociální situace v zemědělství. Rolníci berou mzdy na úrovni 71 procent národního průměru a z odvětví odchází více než 10.000 pracovníků ročně. "Zahajujeme kolektivní vyjednávání o mzdách na příští rok. Za současné situace by mohly růst asi o 700 až 800 korun z úrovně asi 11.700 korun měsíčně," uvedl Jirovský. Naproti tomu učitelům se rýsuje zvýšení o 2000 Kč a policistům ještě podstatně vyšší, podotkl.dmr nol