Zemědělský výzkum oslavil své šedesátiny

Nové odrůdy technických plodin a luskovin, vypracování technologických postupů sklizně, ochrany rostlin, vytvoření rozsáhlé genobanky, jedné z největších na světě. To jsou jen některé oblasti, ve kterých se za šedesát let své existence výrazně prosadil výzkumný ústav v Šumperku nesoucí nyní název Agritec. "Příliš se o tom neví, ale výzkumný ústav v Šumperku vznikl vlastně shodou náhod. Za svůj vznik vlastně vděčí prvním náletům na Německo za druhé světové války," uvedl šumperský historik František Spurný. Chlouba říšského zemědělského výzkumu s názvem Kaiser Wilhelm Institut für Bastfaseforschung sídlila v německém městě Sorau. Říšské velení však rozhodlo z obavy před zničením o přestěhování ústavu do Šumperka. "Pro Šumperk zřejmě rozhodlo, že byl centrem lnářského průmyslu a šlo o město, kde převážná většina obyvatel byli Němci," vysvětluje Spurný. Výzkum byl zpočátku zaměřen pro potřeby válečného průmyslu. Zaměstanci vedle základního výzkumu vyvíjeli především nové druhy stanových celt a plachet na vojenská auta. Tím došlo k propojení zemědělského a průmyslového výzkumu přadných rostlin. Teprve v roce 1949 došlo k oddělení části zabývající se průmyslovým využitím a vznikl další šumperský ústav - Výzkumný ústav lýkových vláken. Postupně se také rozšiřoval záběr výzkumu z technických plodin o luskoviny. Ústav prožil po druhé světové válce zestátnění, v roce 1994 byl na základě rozhodnutí vlády privatizován a skončila jeho působnost jako státní instituce. Někteří ze zaměstnanců dřívějšího ústavu založili na základech bývalého ústavu soukromou společnost Agritec. "Byl to počátek velmi neobvyklé cesty, protože soukromé zemědělské výzkumné ústavy byly u nás naprosto neznámé a ve světě byly zvláštností," říká Prokop Šmirous ze společnosti Agritec. Přestože dlouhá desetiletí byl výzkum zaměřen především na len, ekonomicky největší úspěch zaznamenal ústav s odrůdou hrachu nazvanou Bohatýr. Ten figuroval za socialistické éry jako druhý nejlépe zpeněžený patent hned za kontaktními čočkami Otto Wichterleho. Odrůdu tehdy zakoupily všechny vyspělé západoevropské státy. Nástupnický Agritec se nyní zabývá biotechnologiemi a jejich využitím ve šlechtění přadných a technických plodin a luskovin a řeší nové způsoby pěstování, ochrany a sklizně. Důležitou součást výzkumné práce tvoří shromažďování, studium a udržování genových zdrojů lnu.