Žíravé formy vápna snižují škody způsobené slimáčky na řepce ozimé

Ing. Přemysl Štranc, Doc. Ing. Jan Vašák, CSc., Česká zemědělská univerzita vPraze

Není třeba rozsáhle opakovat pozitivní efekt vápníku (Ca) jak z hlediska výživářského (nezastupitelný makroelement ve výživě rostlin), tak z hlediska pedologického kdy Ca pozitivně ovlivňuje půdní strukturu a upravuje pH.

Na podstatné části území ČR, zejména po roce 1989, je zaznamenáván pokles pH půdy. Nižší (kyselejší) pH půdy je mimo jiné vhodné pro rozvoj většiny houbových chorob a také slimáčků a plzáků.

Na základě výše zmíněných skutečností jsme od roku 2000 do již dříve probíhajících pokusů zaměřených na likvidaci slimáčků zařadili žíravé formy vápna.

V prvních dvou letech jsme do pokusů zařadili vápenný hydrát, který jsme z cenových důvodů byli nuceni nahradit několikanásobně levnějšími vápennými nedohasky se stejně dobrými výsledky.

V roce 2000 byl výskyt slimáčků na námi sledovaných lokalitách nízký a mezi variantami byly malé rozdíly. Výsledky proto neuvádíme.

Pokusy se sledováním výskytu a likvidace slimáčků vroce 2001 jsme založili v katastru obce Vroutek (okres Louny), vnadmořské výšce 412 m, na luvizemní půdě poté, kdy původní výsev byl zlikvidován holožírem slimáčků. Na přesevu z31.8.2001 byl založen pokus 4. 9. 2001. Hodnocení pokusu bylo provedeno 25.9.2001. Předplodinou byla směska ovsa a hrachu.

Vroce 2002 jsme pokusy se sledováním výskytu a likvidace slimáčků založili v katastru obce Královské Údolí (okres Louny), vnadmořské výšce 395 m, na hnědozemní půdě. Výsev ozimé řepky proběhl 27.8.2002 a pokus byl založen 28.8.2002. Hodnocení pokusu bylo provedeno 28.9.2002. Předplodinou byl ozimý ječmen.

Meteorologické podmínky na sledovaných lokalitách Tab. 1

Dlouhodobý průměr zlet 1961 2000 (met. stanice Žatec)

Varianty pokusů, dávky přípravků, účinné látky a způsob aplikace Tab. 2

Veškerá ochranná opatření byla prováděna před vzejitím porostů (tzv. preemergentně)

* 3,0 l/ha vroce 2001

1,5 l/ha vroce 2002

Princip ochrany s využitím žíravých forem vápna (CaO) spočívá v silném zvýšení pH na povrchu půdy (příp. ve vrchní vrstvě půdy), čímž je znemožněn pohyb a žír slimáčků i plzáků, zejména při vzcházení porostů řepky, kdy jsou škody způsobené těmito škůdci největší. Je třeba upozornit, že vápno ve formě uhličitanové (CaCO3 - veškeré vápence) je v účinnosti na slimáčky a plzáky velmi nedostatečné, téměř neúčinné.

Pokusné lokality byly vobou letech od sebe vzdáleny cca 10 km (obě v okresu Louny), sobdobnými meteorologickými podmínkami (viz tab. 1). Doba účinnosti limacidů při deštivém a celkově vlhkém počasí je nižší a krátkodobější. Srážky vkatastru obce Vroutek (2001) za měsíc září byly 56 mm, přičemž normál činí 37 mm. Tím lze klasifikovat tento měsíc jako silně vlhký. Počet dnů se srážkami byl v září 26. Pokus založený v roce 2001 byl extrémně silně napaden slimáčkem rodu Deroceras. Silné napadení slimáčkem umocňovalo deštivé a chladné zářijové počasí.

Jak je patrné z tab.3, použít žíravé formy vápna, v tomto případě vápenného hydrátu, mělo srovnatelný, ne-li lepší efekt než běžně používaný limacid na bázi metaldehydu (Vanish Slug Pellets) a námi ověřovaný a dobře účinkující přípravek na bázi carbofuranu (Marshal 25 EC). Z tab. 3 je též patrna neúčinnost solení Kamexem v běžně používané dávce 415 kg/ha.

Výsledky pokusů zkatastru obce Vroutek vroce 2001 Tab. 3

V roce 2002 bylo vkatastru osady Královské Údolí podstatně nižší zastoupení slimáčků než vkatastru obce Vroutek v roce 2001. Vdůsledku extrémních srážek, v období počátečního růstu řepky (28.8. 12.9.2002) napršelo cca 70 mm, byla škodlivost slimáčků i přes to vysoká. Na pokusné variantě s vápennými nedohasky celkový úbytek rostlin a listů činil pouhých 17% oproti 88% na kontrole (viz tab. 4). Výsledky pokusů vroce 2002 tím potvrzují vysokou účinnost námi ověřovaných limacidních opatření při středně silném napadení slimáčky.

Výsledky pokusů zkatastru osady Královské Údolí vroce 2002 Tab. 4

Za nejúčinnější způsob ošetření proti slimáčkům v obou sledovaných letech hodnotíme variantu č. 4 svápennými nedohasky (2 t/ha) aplikovanými na povrch půdy. U této varianty přežilo nejvíce rostlin a celkový úbytek rostlin a listů v % způsobený slimáčky byl nejnižší. Aplikací vápenných nedohasků jsme současně povápnili knejvhodnější plodině vosevním postupu (osevní postupy jsou v současné době velmi úzké a postrádají zejména jeteloviny a luskoviny).

Je však třeba rovněž uvést, že preemergentní použití žíravých forem vápna má i určitá úskalí, neboť jde o pomalou operaci a většina podniků nemá dostatek vhodné aplikační techniky.

Pozn. redakce: přípravek Marshall 25 EC není vČR registrován pro použití vřepce ozimé (Seznam registrovaných přípravků na ochranu rostlin 2003)