Agris.cz > Zemědělství

ZKUŠENOSTI S APLIKACÍ BIOSFORU DO OBILNIN

09.12.1999 | Odborné konference

Experience with treatment cereals by BIOSFOR

Staszková, L.*, Hradecká, D.**

AF ČZU Praha, *Katedra chemie; **Katedra rostlinné výroby

Souhrn

Pokusy s ošetřením jarních i ozimých obilnin BIOSFOREM v tříletém období 1997-99 ukázaly, že aplikace zvyšuje hospodářský výnos zrna, a optimalizuje strukturu výnosovtorných ukazatelů. Fyziologicky to lze zdůvodnit prodloužením délky období aktivity chlorofylo vých barviv, stimulací enzymatické činnosti glutamátkinázy, podporou LAI,a procesu kumulace sušiny tab. 1-3. Aktivitu gůluitamátkinázy ovlivňují ročník, dávky dusíku, fáze vývinu rostlin v době ošetření biosforem, i odrůda, viz obr.1-6

glutamátkinasa, výnosová struktura, biosfor

Summary

Experiments were carried out in fields, in Czech University of Agriculture in Prague. Winter and spring cereals were tested in experiment. In regular intervals (14 day) were tested by the methods described in a convention of IBP: leave area, and DM per plant, number, and the fertility of tillers, and number of grains from flowers in a ear. After the harwest were evaluated yield of the grain t/ha, the length of ear, number grains per ear, and TKW (1000 grains weight /g/), as a constant of the quality. Chlorophyl content was measured by a chlorophylometer HYDRO - MINOLTA, and compared to chlorophyls (a+b) from acetone extract, by spectrophotometer. The activity of glutamate kinase was determined by the standard method Preparation enhanced the activity of glutamate kinase and increased yield and yield formative parameters as is shown in Figs 1-6, and in the tables 1-3 .Treatment enhanced yield of the grainandmain yield parameters by 4-16,6% (tab.3)

ÚVOD

BIOSFOR(směs kyseliny 2-aminobenzoové a kyseliny salicylové) je přípravek, obsahující prekursory přirozených endogenních fytohormonů vznikající v nezbytném množství a vzájemném poměru v rostlinách v daném vývojovém stádiu při přeměně látkové. Je mísitelný s insekticidy, fungicidy a kapalnými hnojivy. Při samostatné aplikaci se náklady na ošetření 1 ha porostu pohybují od 250 - 300 Kč, a lze je dál snížit kombinovaným ošetřením s ochranou rostlin, či přihnojením.

Přípravek byl vyvinut Univerzitou Pardubice a ve spolupráci s Českou zeměděl- skou univerzitou v Praze jako látka, zvyšující kvalitu a výnos semene řepky a obilovin. Nyní se dokončuje registrace. Pro optimalizaci výnosových přírůstků jsou rozhodující termín ošetření, a dávkování přípravku. Podle pokusů na ČZU se do obilnin jeví jako optimální dávka 0,1l / ha, která se pro pozemní aplikaci ředí vodou na objem 200 až 400 litrů na ha. Cílem tohoto příspěvku je srovnat účinnost v obilninách v relaci k vývojově významným obdobím růstu, a praktický dopad na výnosovou strukturu a výnos.

Metodika

Látka byla testována v ozimech i v jařinách. Předplodinou byla řepka. Příprava půdy před setím byla provedena klasickým způsobem, (smykem + branami). Před setím bylo hnojeno, dávkou 200 kg N,P, K, ( 12 - 19 - 19). Setí: 24.9.1998 /ozimy/ a 14. 3. 1999/ jařiny/, řádky 8,7 cm, po zasetí válení. Šířka dílce byla 21 m. V porostu byly založeny kolejové meziřádky pro vstup do porostu. Půdy obsahovaly podle provedených agrochemických rozborů 116,1 mg/kg P, 228,3 mg/kg K, a 211,8 mg/kg Mg.

Regenerační přihnojení se dělalo dne 10. 4. 99, dávkou 200 kg LAV 27 % N + 4 % MgO. Koncem dubna byl proveden postřik herbicidy, (Starane 0,4 l + Granstar 20 g/ha) a insekticidy proti kohoutku (Decis).

Biosfor se aplikoval v dávce 0,1 l / ha. Do ozimů 14. 4. v 37 - 41DC a 15.5.99 ve fázi 50 - 55 DC.V roce 1998 byla dělána ještě aplikace ve fázi 49 DC. Do jařin 26.4.99 ve fázi 22 DC, 30. 5. 99 ve fázi 37- 41 DC.Metodika hodnocení přírůstků sušiny, listové plochy a etap vývoje byla konvenční, schválená IBP.(KVĚT, NEČAS, ONDOK 1971). Obsah chlorofylu byl stanoven z acetonového výluhu (ŠESTÁK a ČATSKÝ 1966), a paralelně i chlorofylometrem HYDRO MINOLTA s.r.o., posklizňové rozbory (n = 30 rostlin od varianty ošetření) se dělaly podle metodik platných na UKZúZ. Aktivita enzymu glutamátkinázy (EC 2.7.2.11), byla určena spektrofotometrem modifikací hydroxamátové metody (VAŚÁKOVÁ 1980) Při hodnocení se analyzovalo po 10 rostlinách na mikro- fenologii, na sušinu a na asimilační plochu. Před sklizní byla analyzována struktura porostu (- počet rostlin, klasů na 1m2, počet plodných a neplodných odnoží ). Výnos byl stanoven na 1m2 a přepočten na hektarový (n = 8). Byla stanovena potenciální a reálná produktivita, počet klasů, zrn a hmotnost zrn z klasu, na 1m2, a hmotnost 1000 zrn. Výsledky byly hodnoceny statisticky.

Výsledky a diskuse

Biosfor vyvolával během vegetačního období různě intenzivní změny růstu provázené změnami aktivity glutamátkinázy. Výsledkem synergie růstu, morfogeneze, biochemic- kých pochodů využití energie v přeměně látkové a zátěží, danou prostředím, jsou korelace zjištěné u ozimé pšenice ošetřené ve fázi 37-41DC (tab.1).Poukazují na souvis- lost růstu a aktivity glutamátkinázy, prvního klíčového regulačního enzymu syntézy prolinu, přeměňujícího kyselinu glutamovou na g-glutamyl fosfát. Podobné relace mají obecnou platnost a lze je doložit i u dalších námi sledovaných jarních i ozimých obilovin. Prolin se podílí na adaptačních protistresových mechanismech. Může být využíván jako zdroj energie pro tvorbu adenozintrifosfátu (ATP), který jako energetická hotovost, pomáhá rostlinám překonávat stres. Ze změn aktivity regulačního enzymu glutamát kinazy lze tedy usuzovat na odolnost rostlin k nepříznivým stanovištním nebo povětrnostním činitelům a na využití energie v přeměně látkové. Z pokusů je zřejmé, že lze ovlivňovat aktivitu glutamátkinázy použitou regulační látkou. Z toho vyplývá, že můžeme být schopni alespoň částečně pomáhat rostlinám zvládnout stresové podmínky prostředí. Proto byla shromažďována data o vnímavosti rostlin k ošetření, k době zásahu ročníku, zvláštnostem odrůd v relaci k změnám aktivity glutamátkinázy, lišící se u jednotlivých obilních druhů, (Obr. 1) forem ozimých a jarních, (Obr.2),u různých odrůd (Obr.3) s dobou ošetření (Obr. 4), i s charakterem ročníku (Obr.5)

Image1.jpg

Obr.1 Srovnání aktivity glutamátkinázy u vybraných ozimých obilnin po aplikaci

Obr.2.Srovnání aktivity glutamátkinázy u jarních a ozimých obilnin Obr.3.Odrůdové rozdíly

Image2.jpg

Srovnání aktivity glutamátkinázy u jarních a ozimých obilnin Obr.3.Odrůdové rozdíly

Image3.jpg

Image4.jpg

Image5.jpg

Obr.4.Vliv doby aplikace na změny aktivity GK v % Obr.5. Vliv ročníku na aktivitu enzymu GK%

Image6.jpg

Obr.6. Aktivita glutamátkinázy při dvou různých dávkách N přihnojení v letech 1994-96

Znak

1996

1997

1998

Počet odnoží

-0,189

0,371

0,149

Délka stébla

0,122

0,182

0,165

Délka klasu

0,456

0,592

0,534

LAI

-0,425

-0,805

-0,717

Sušina

0,357

0,652

0,786

Počet zrn v klasu

0,489

0,774

0,598

HTS

0,563

0,848

0,726

Výnos

0,623

0,714

0,689

Korelace aktivity glutamátkinázy, přírůstků a výnosových znaků ve sklizni Tab.1

Ošetření se projevovalo změnou struktury výnosových prvků a přírůstky výnosu zrna jak u jařin (Tab. 2), tak u ozimů (Tab. 3)

Aplikace ve fázi

Poč. zrn na klas

HTS(g)

Výnos t/ha

Jarní pšenice Sandra

-

22 DC

31,2=106,9%

47,82=107,2%

6,21=109,6%

37-41 DC

31,8=107,2%

49,8=111,5%

6,41=112,3%

obojí aplikace (22+37-41DC).

32,6=111,2%

46,3=103,6%

6,02=105,6%

Jarní ječmen Akcent

22 DC

37,6=115,8%

47,6=112%

5,83=113,2%

37-41 DC

38,92=117,4%

45,3=106,3%

5,61=112,7%

obojí aplikace (22+37-41DC).

36,7=111,3%

46,7=108,7%

5,62=112,6%

Výnos ,jeho struktura a změny u jarních obilovin v r. 1999 Tab.2

Výnos, struktura výnosu a jejich změny u ozimých obilovin Tab.3

ROČNÍK

1997

1998

1999

DRUH Varianta.

Odrůda

Poč. zrn na klas

HTS

(g)

Výnos t/ha

Varianta.

Poč. zrn na klas

HTS

(g)

Výnos t/ha

Varianta

Poč. zrn na klas

HTS

(g)

Výnos t/ha

Pšenice BOKA

Kontrola.

27,2

39,1

4,6

(Kontr.)

31,2

42,2

5,0

(Kontr.)

32,6

42,7

5,02

TRANE

37-41 DC

109,3%

101,1%

108,6%

37-41 DC

115,9%

102,0%

117,4%

37-41 DC

109,6%

104,3%

109,6%

REGINA

50-55 DC

112,6%

97,6%

115,2%

50-55 DC

116,6%

99,7%

111,2%

50-55 DC

111,7%

108,6%

113,5%

HANA

obojí apl.

116,6%

98,9%

103,5

obojí apl.

111,9%

100,4%

108,7

obojí apl

101,3%

107,8%

106,2%

Ječmen

kontrola

46,3

40,6

5,5

(Kontr.)

28,6

42,2

6,1

(Kontr.)

36,7

39,8

6,02

BORWINA

37-41 DC

108,6%

103,7%

109,2%

37-41 DC

107.,%

97,3%

105,9%

37-41 DC

108,2%

118,2%

109,5%

(1997+99)

50-55 DC

115,9%

100,0%

109,5%

50-55 DC

105,7%

95,3%

102,3%

50-55 DC

114,5%

102,5%

108,5%

BABYLONE

obojí apl.

112,4%

102,0%

104,7%

obojí apl.

103,9%

105,3%

103,8%

obojí apl

107,9%

105,3%

106,2%

Tritikale

kontrola

28,6

32,9

3,7

(K((Kontr.)

31,5

34,2

3,2

(Kontr.)

37,9

40,8

4,54

KOLOR,

37-41 DC

105,4%

103,4%

104,1%

37-41 DC

107,5%

109,4%

101,4%

37-41 DC

105,%3

107,2%

106,8%

RING

50-55 DC

116,9%

98,7%

108,3%

50-55 DC

112,1%

120,2%

119,3%

50-55 DC

114,8%

104,4%

109,2%

-

obojí apl.

118,0%

99,1%

105,0%

obojí apl.

102,9%

116,4%

107,2%

obojí apl.

117,2%

101,3%

112,3%

Źito

kontrola

34,6

34,2

5,0

(Kontr.)

38,3

36,8

5,3

(Kontr.)

36,3

39,2

4,18

BEZKYD

37-41 DC

106,4%

108,9%

106,2%

37-41 DC

113,2%

112,8%

111,9%

37-41 DC

112,7%

107,8%

106,3%

DAŃKOSKĚ

50-55 DC

109,2%

112,6%

113,1%

50-55 DC

116,2%

119,5%

114,1%

50-55 DC

108,6%

103,2%

103,8%

-

obojí apl.

111.0%

106,7%

109,9%

obojí apl.

105,3%

108,1%

103,2%

obojí apl.

105,9%

105,2%

104,2%

Kontrola = 100%

Práce byla financována grantem ČZU č. 2060/10/18679/0. a výzk. záměremMSM 412100002

Tisk

Další články v kategorii Zemědělství

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics

Vývoj cen

Graf vývoje cen

Kalendář


Podporujeme utipa.info