Zkušenosti z loňského roku a fungicidní ošetření obilovin v roce 2004

Ing. Antonín Šandera, ORIN spol. s r.o.

V roce 2003, kdy byla velká část porostů ozimých pšenic na Moravě zaorána, byla další část vegetace charakterizována vysokými teplotami a srážkovým deficitem. Vývoj porostů probíhal vlivem teplého počasí velmi rychle. Samotný rychlý vývoj porostů způsobil problémy s dodržením správného termínu aplikace růstových regulátorů, vysoké teploty pak vedly při použití příliš vysokých, teplotám nepřizpůsobených dávek CCC, k dalšímu, přílišnému zkrácení délky stébel.

Braničnatkám loňské sucho nevadilo

Porosty pšenic byly i přes suchý průběh počasí napadány listovými skvrnitostmi. Především braničnatka pšeničná (Septoria tritici) se i v suchém roce 2003 ukázala jako patogen, který dokáže rychlým postupem na horní listová patra způsobit značné škody. Z důvodu deficitu srážek některá doporučení preferovala oddálení aplikací fungicidů z běžného aplikačního termínu DC 31 na pozdější termín. Zdroj infekce na spodních listech pšenic, zejména porostů s dřívějším datem setí, zapříčinil rychlý postup infekce na horní listová patra, okamžitě při prvním dostatečném ovlhčení listů, které nekorespondovalo v mnoha případech s již tak řídce se vyskytujícími srážkami, ale spíše s charakterem a polohou pozemku, vedoucí ke srážení vzdušné vlhkosti. Zaznamenali jsme například výskyt braničnatky pšeničné na odrůdě Nela na Brněnsku 14. 5. na listu F -1 (podpraporcový list), 21. 5. na Třebíčsku na odrůdě Vlasta a Sulamit na listu F -1, na Znojemsku na odrůdě Rexia 15. 5. rovněž na listu F -1. Pokud byla na těchto konkrétních referenčních plochách ochrana oddálena až do fáze praporcového listu nebo dokonce metání, infekce která logicky proběhla i na praporcovém listu se rozvinula na vrchních listových patrech do té míry, že aplikace fungicidu již ztrácela podstatnou podmínku efektivity, totiž preventivní termín zásahu. Praktickým důsledkem byl rozvoj skvrnitostí na praporcovém listu (F) již po 10-14 dnech od aplikace.

Smáčedlo vždy nepomůže, důležitá je spíše morforegulace a plná dávka fungicidu

V tomto bodě je třeba zmínit i fakt, že často doporučovaný termín zásahu v době objevení se praporcového listu je zdrojem problematické účinnosti fungicidů jak na listové skvrnitosti, tak i rzi. Důvodem je skutečnost, že v této fázi (DC 37) je část listu přisedající ke stéblu, i při kvalitně provedené aplikaci, ošetřena nedostatečně nebo vůbec, vzhledem k tomu že např. azoly jako účinné látky většiny fungicidů jsou translokovány systemicky pouze akropetálně (ke špičce listu), je tato část listu až do dalšího případného zásahu v podstatě bez fungicidní ochrany. Snaha řešit tuto špatnou pokryvnost listu ve fázi DC 37 přidáním smáčedla se schopností velmi dobře rozprostírat postřikovou kapalinu může vést při špatném odhadu dávky vody a smáčedla ve vztahu k hustotě porostu a velikosti listové plochy k „roztažení“ fungicidního filmu i na necílové části rostliny, stéblo a spodnější list, a tím další redukci množství účinné látky fungicidu určené pro cílený zásah praporcového listu. Zmíněná skutečnost bývá v praxi častým důvodem selhání nadstandartních modelů ochrany ozimých pšenic založených na principu dělených dávek fungicidů s cílem zlepšit ochranu zejména proti rzi pšeničné, dále septoriózám a zároveň postihnout pozdní aplikací v DC 61 (kvetení) klasová fuzária. Pro zlepšení efektivity takového modelu ošetření je třeba aplikaci redukované dávky fungicidu směřovat na plně rozvinutý praporcový list (DC 39), potom je reálně zajištěno prodloužení fungicidní clony a překlenutí dlouhého časového odstupu od první aplikace fungicidu v DC 31-32 až do DC 61 směřovaného proti klasovým fuzáriím. Důležitou součástí uplatňování tohoto modelu je proto i často opomíjené vyrovnání odnoží na počátku vegetace pomocí CCC, které zajistí synchronizovaný vývoj porostu a bezproblémové stanovení druhého termínu aplikace ve fázi praporcového listu. I v roce 2003 se potvrdil fakt, že plná dávka fungicidu přináší vysoký efekt v prvním termínu aplikace DC 31-32. Ochrana spodních listových pater před destruktivním působením listových skvrnitostí a rzí u odrůd náchylných ke rzi (např. Banquet, Sulamit, Nela apod.) má své opodstatnění nejen v zabránění postupu zejména listových skvrnitostí na horní listová patra, ale má neopomenutelný vliv na celkovou fyziologii rostliny. Udržení funkčního asimilačního aparátu v počátku sloupkování zajišťuje dostatek asimilátů pro vývoj klasů, odnoží a kořenové soustavy. Příznivý vliv lepšího rozvoje kořenů se projevuje nejen v lepším zásobení rostlin vodou, ale i příznivým vlivem na hormonální status rostliny, který přetrvává až do doby tvorby zrna, především ve zvýšené produkci a exportu cytokininů, které působí pozitivně na překonávání teplotních stresů, udržení vysoké metabolické aktivity, pozitivním vlivu na ukládání asimilátů atd.

Rozhodnutí cíleně zasáhnout v DC 61-65 proti fuzáriím v klasech na náchylných odrůdách vyžaduje zařazení fungicidu v DC 39 chránícího praporcový list do doby DC 61 při respektování výše uvedených pravidel. U odrůd odolnějších k listovým chorobám lze zpravidla použít první fungicid proti listovým chorobám v DC 37-39 a následně aplikaci proti fuzáriím v DC 61. V případě ochrany proti fuzariózám se osvědčila současná aplikace insekticidu zlepšujícího efekt ochrany prostřednictvím likvidace kolonií mšic v klasech. Přidání již zmíněných smáčedel pro podporu dokonalého rozprostření fungicidu po všech částech klasu s sebou nese nutnost zodpovědně posoudit množství vody a koncentraci smáčedla, opět z důvodu rizika „roztažení“ fungicidního filmu na necílové části rostliny a tím podstatné redukce množství účinné látky na cílové ploše klasu a případně praporcového listu.

Volba fungicidu nebo tank-mixu s sebou rovněž nese riziko; a sice nežádoucího zásahu do metabolismu rostliny. Zvláště některé azolové fungicidy aplikované na klas mohou za horkého počasí, pravděpodobně, poměrně razantně zasáhnout do metabolismu rostliny. Prostřednictvím vlivu na hormonální rovnováhu může dojít k narušení transportu a ukládání asimilátů v zrnu. Vliv na hladinu auxinu jako hormonu atrahujícího asimiláty do vyvíjejícího se zrna pak může být klíčovým bodem narušené rovnováhy. Toto může být jedním z vysvětlení propadu výnosů u nadějných porostů i přes dobře zvládnutou ochranu proti chorobám pat stébel a listů a celkově dobré úrovni agrotechniky.

I u ječmenů je nejdůležitější první fungicidní ošetření

Podobné souvislosti lze vysledovat i u jarního ječmene. Rovněž u jarního ječmene se totiž potvrdila skutečnost vysokého efektu prvního fungicidního ošetření plnou dávkou fungicidu. Zejména nově preferované odrůdy s vysokou sladovnickou hodnotou jsou zpravidla více náchylné k hnědé skvrnitosti (Pyrenophora teres). I v loňském suchém roce byly tyto odrůdy (např. Sabel, Prestige apod.) napadeny velmi časně v lokalitách s místními srážkami. Nebyly výjimkou plochy napadené již na přelomu odnožování a sloupkování. Porosty náchylných odrůd ošetřené pouze redukovanou dávkou v DC 31 vykazovaly již ve fázi DC 39 velmi často napadení vrchních listových pater. Např. odrůda Sabel 23. 5. na Znojemsku ve fázi DC 39 byla po předchozím ošetření redukovanou dávkou v DC 31 napadena na praporcovém listu hnědou skvrnitostí na úrovni 1% a na podpraporcovém listu na úrovni 5%. U těchto odrůd bylo dosaženo relativně spolehlivé kontroly skvrnitostí použitím tank-mixů se strobiluriny již v prvním aplikačním termínu. Opakovaným problémem se u jarních ječmenů stává nouzové dozrávání a žloutnutí porostů někdy i s polehnutím již v průběhu června. Častým důvodem jsou nesprávně aplikované postupy omezeného zpracování půdy, kdy ječmen reaguje na utuženou vrstvu půdy prokořeněním pouze povrchové části půdního profilu. Takovýto porost je více a dříve poškozen případným suchem. Jarní ječmen však v poslední době bývá po předplodině jako je obilnina nebo kukuřice silně napadán chorobami kořenů a pat stébel. Nejsou výjimkou porosty, které polehly i přes aplikaci regulátoru růstu vlivem napadení kořenů a pat stébel, zejména fusárii (Fusarium ssp.) a černáním pat stébel (Gaeumannomyces graminis) pravděpodobně v souvislosti s uplatňováním redukovaného zpracování půdy a vysokým zastoupením obilnin v osevním postupu. Přesnější popsání tohoto problému však vyžaduje další komplexnější zhodnocení.

Fungicidní ošetření obilovin patří k těm nejefektivnějším opatřením, což si jistě agronomové, kteří čtou tento časopis dobře uvědomují. O výběru fungicidního sledu pro jednotlivé je dobré se poradit s technickým distributorem nebo případně i se zástupce výrobce daných přípravků. Ti mohou přinést další aktuální poznatky pro co nejdokonalejší využití potenciálu přípravků.

malé logo ORIN