Změna struktury ekopodpor by měla pomoci výrobcům biopotravin

Počet biopotravin domácího původu v našich obchodech by se měl postupně zvyšovat. To by měl být podle ministerstva zemědělství jeden z efektů změn ve struktuře dotací směřující k podporám ekologického zemědělství. Nejde přitom o malé peníze - celkové podpory ekologického zemědělství ročně činí v ČR od letoška zhruba 900 milionů korun, v rámci sedmiletého Programu rozvoje venkova je to tedy více než šest miliard. Právě proto je nasměrování dotací v současné době předmětem ostrého boje mezi jednotlivými zemědělskými organizacemi a samotným ministerstvem.

Ministerstvo totiž před dvěma týdny snížilo klíčovou podporu takzvaných trvalých travních porostů z částky 2 650 korun na hektar na 1940 korun. To vyvolalo bouři nevole zejména v řadách Svazu marginálních oblastí (SMO), který tento krok označil za zásadní ohrožení rozvoje ekologického zemědělství v celé ČR. Podle ministra Petra Gandaloviče se ovšem „na značné ploše trvalých travních porostů uplatňuje velmi extenzivní způsob hospodaření při vysoce nadprůměrných podporách, které nestimulují žádoucí restrukturalizaci českého zemědělství směrem k převodu chovu skotu do horských a podhorských oblastí“. Právě to hodlá ministerstvo změnit, i na základě nálezu Nejvyššího kontrolního úřadu z roku 2005, který konstatoval, že se poskytované podpory „neodrážejí na rozvoji trhu bioproduktů v ČR“.

Podle předsedy SMO Milana Boleslava ale zasáhne snížení podpor zejména nejchudší oblasti českého příhraničí, kde je nejvíce ploch obhospodařovaných ekologickým způsobem. Tamější farmy podle něj přitom stavy dobytka postupně navyšují, právě proto ale nemohou zároveň zvyšovat počet zvířat dodávaných na jatka k výrobě biopotravin. „Požadavek ministerstva, aby tyto farmy současně navyšovaly stáda dobytka i zabíjely skot pro trh, je proto neférový,“ tvrdí Boleslav.

Resort má ale podle mluvčí Táni Králové v plánu celou řadu programů, jak ekozemědělce a zpracování jejich produkce skutečně efektivně podpořit. „Například v rámci investic do modernizace zemědělských podniků navrhujeme 35bodové zvýhodnění žadatelů, kteří provozují ekozemědělství na veškeré výměře zemědělské půdy, což je kritérium, za které je nejvíce bodů. Výrobci biopotravin budou zvýhodněni 20 body oproti běžným výrobcům potravin. Pokud je výrobce současně registrovaný jako ekologický zemědělec a provozuje ekologické zemědělství na veškeré výměře obhospodařované půdy, získá dalších 15 bodů a pokud ekologicky hospodaří na minimálně 50 procentech výměry obhospodařované půdy, získá 10 bodů,“ uvedla Králová. Ani tím podpora ekozemědělců nekončí. Na projekty týkající se agroturistiky mají získat 20 bodů, (10 bodů v případě, že provozuje ekologické zemědělství na 80 procentech výměry obhospodařované půdy), při podpoře činností nezemědělské povahy mají ekozemědělci navíc 15 bodů při veškeré výměře a 10 bodů při 50tiprocentní výměře ekologicky obhospodařovaných pozemků.

Výrazně se také letos zvyšují podpory na hektar ekologicky obdělávané zemědělské půdy. I přes snížení sazby na trvalé travní porosty na 1940 korun se podpora zvýší v porovnání s loňským rokem 1,8x, dotace na ornou půdu vzroste z 3 520 korun na 4 266 korun (1,2x), na zeleninu z 11 050 na 15 524 (1,4x) a na sady a vinice v režimu ekozemědělství z 12 235 na 23 368 korun (1,9x).

Uvedené kroky také část ekozemědělců podporuje. Podle předsedy Klubu ekofarmářů Josefa Šourka (je také držitelem ocenění ekozemědělec roku) je „úprava sazby na trvalé travní porosty v ekologickém zemědělství rozhodnutí ministerstva, které přišlo za pět minut dvanáct“. Klub podle jeho vyjádření na rozdíl od SMO věří, že kroky ministra zemědělství a jeho týmu, k nimž přistoupil v posledních dnech, k nastartování ekologického zemědělství povedou. „Zájem o rozvoj ekologického zemědělství a produkce biopotravin může ministerstvo potvrdit i tím, že nabídlo Svazu ekologických zemědělců Pro-Bio a Svazu marginálních oblastí zastoupení v monitorovacím výboru pro EAFRD,“ zdůraznila Králová.