Známé/neznámé (24): Mišpule obecná

Naši předkové se s ní setkávali častěji než my. Používali plody mišpule na kompoty, rosoly a sirupy. Seznamte se s ní i vy.

Mespilus germanica

Charakteristika: Mišpule obecná je trnitý keř nebo nízký strom. Dorůstá do výšky nejvýše pěti metrů. Dřeviny pěstované v kultuře většinou nemají trny. Listy jsou úzce eliptické, na okrajích jemně pilovité, které se na podzim zbarví do tmavé žluti, dělají z mišpule zajímavou dekorativní dřevinu přitažlivou i pro včely. Mišpule kvete nápadně, květy jsou jednotlivé, bílé. Tento samosprašný druh otevírá květy až po ledových mužích.

Výskyt: Mišpule pochází z oblasti zahrnující území jižní Evropy po Arménii. U nás se místy zplaňuje. Staré stromy jsou většinou zbytkem po zaniklé kultuře. Mišpule se totiž u nás pěstuje pravděpodobně už od 12. století. Z Řecka je doložena již z 8. století př. Kr., z Říma o šest století později. Římané ji přivezli s sebou do střední Evropy, kde se pěstuje od středověku dodnes.

Jedním z důvodů, proč se u nás mišpule nevyskytuje v hojnější míře, jsou její klimatické nároky srovnatelné s meruňkami. Vyžaduje teplé, chráněné stanoviště, dobře snáší i letní parna a zakouřené městské prostředí. Půda by měla být dostatečně zásobena vápníkem, hlinitá, s dostatkem minerálů. Ošetřování je velmi jednoduché, prořezává se pouze staré dřevo, protože na koncích letorostů se tvoří květní pupeny. Protože vykvétá pozdě na jaře a pozdní mrazíky ji nemohou poškodit, plodí mišpule poměrně spolehlivě a bohatě - dospělý strom dá až 15 kg plodů. Jedinou nevýhodou mišpulí je jejich náchylnost k napadení bakterií Erwinia amylovora, takže je lépe ji nesázet do blízkosti ovocných stromů.

Použití ve stravování

Plody se vytvářejí koncem léta, jsou kulovité až hruškovité, světle hnědé, se širokou miskovitou prohlubní obsahující pět tvrdých pecek. Plody dozrávají v říjnu. Jedlé jsou po prvních mrazech, kdy změknou a získají nakyslou aromatickou chuť. Jsou vhodnou surovinou k přípravě kompotů, sirupů, likérů i želé. Pokud je chceme použít na marmeládu, raději je kombinujeme s dalšími druhy ovoce, například s jablky či hruškami.V zimě odolává mrazům až do minus 20 °C. Pokud je necháme na stromech přes zimu, jsou oblíbenou potravou ptáků.

Pro konzumní účely se sklízejí po zámrazu a skladují na chladném a suchém místě, dokud nezměknou a nezískají konzistenci nahnilého ovoce. Dužina se dříve připravovala se smetanou a likérem, dnes se z ní spíše připravuje rosol.