Žně na Vysočině velmi zpomaluje nedostatek techniky

Nízké ceny produkce neumožňují zemědělcům vytvořit potřebné zisky, ze kterých by mohli financovat nákup moderních strojů a zařízení. V pokladnách farmářů mnohdy chybí i hotovost na zapůjčení techniky. Potom se nelze příliš divit, že za příznivého počasí nevyjede do polí dostatek techniky a sklizeň se protáhne.

Podle posledního rozsáhlého šetření Českého statistického úřadu Agrocenzus 2000 je devět z deseti traktorů jezdících po České republice starých osm a více let. Do stejné kategorie patří 85 procent sklízecích mlátiček, stejné množství řezaček a také 81 procent žacích strojů. Moderní kombajny dnes přitom dokáží svým výkonem nahradit až čtyři starší východoněmecké stroje. Jejich ceny se ovšem pohybují v relacích od pěti do devíti miliónů korun.

Shromáždit takovou sumu je nesnadné. Úvěry jsou často nedostupné. "Banky zvýšily svou ostražitost. Aby od nich zemědělský podnik obdržel půjčku, musí mít dostatek vlastních zdrojů, protože banka vše nezaúvěruje, a musí být pro ni solidní partner.

V souvislosti s letošním propadem tržeb se určitá část farmářů ocitne v situaci, že takovým parterem již nebude," míní předseda jihlavské Agrární komory Antonín Lenikus. Část úroků z úvěrů na vybranou techniku hradí stát. Podpory ovšem využijí hlavně zemědělci zajištění po finanční a technologické stránce. Rozdíly mezi "bohatými" a "chudými" družstvy se potom prohlubují.

Pokud nemají farmáři prostředky na nákup strojů, mohou si techniku vypůjčit. I to je ovšem pro některé z nich příliš drahé. Za posečení sta hektarů obilí jedním kombajnem se platí okolo 200 tisíc korun. "S podobnou nabídkou jsem před čtrnácti dny seznámil asi patnáct zemědělských podniků na okrese. Nikdo neprojevil vážný zájem," říká Lenikus s tím, že takovým rozhodnutím mohli zemědělci předejít ztrátám.

Nevydali sice peníze za včasné posečení, ale pak v souvislosti s přívalovými dešti, které ovlivnily kvalitu a výnosy produkce, přišli o milióny. I pod vlivem této skutečnosti se zdá, že se družstva budou navracet k osvědčenému systému vzájemné výpomoci. Kooperace funguje zjednodušeně tak, že koncem června vyjede technika z Vysočiny například na jižní Slovensko nebo v průběhu července na střední Moravu, a pak v době žní v našem regionu přijedou slovenští a středomoravští zemědělci pomoci recipročně na Vysočinu. Jedná se o systém pružný a oboustranně výhodný. Každý z partnerů může sklidit za sucha, moderní technika nepostává v garážích a přináší zisky.

Proti většímu rozvoji spolupráce se poslední dobou staví příroda. I když slabé místo najdeme i zde. "Již třetí rok obilí dozrává v nižších i vyšších polohách současně a přesun techniky potom není možný," říká ředitel třebíčské Agrární komory Karel Coufal.